|
|
Classification of global environmental systems according to the level of anthropogenic transformation
Hrdina, Aleš
Tématem disertační práce je vytvoření komplexní klasifikace globálních environmentálních systémů založených na geografické syntéze abiotických, biotických i antropogenních faktorů. Zásadní změny přírodního prostředí Země, znatelný úbytek biodiverzity a v mnoha různých ohledech stále rostoucí vliv člověka vyvolávají potřebu vytvořit komplexní klasifikaci, která bude vhodným prostorovým rámcem pro vyhodnocování dopadů těchto změn. V minulosti vznikla celá řada globálních klasifikací, které však většinou pracují jen s různými přírodními gradienty prostředí (zejména klima či reliéf). Většina regionů světa je však natolik zásadně ovlivněna nebo dokonce zcela přeměněna činností člověka, že opomenutí antropogenních faktorů v komplexních klasifikacích prostředí může vést k mylným závěrům. Z tohoto důvodu v nedávné době začaly v zahraničí vznikat nové globální environmentální klasifikace, které se snaží s antropogenními změnami přírodního prostředí pracovat a zahrnout je do komplexního hodnocení. Návrh metodiky a vlastní vytvoření klasifikace globálních environmentálních systémů, která je založena na abiotických gradientech, distribuci biodiverzity a prostorové diferenciaci vlivu člověka, je hlavním cílem předložené práce. Klasifikace vychází z 22 datasetů charakterizujících abiotické, biotické a...
|
|
|
Classification of global environmental systems according to the level of anthropogenic transformation
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Boltižiar, Martin (oponent) ; Václavík, Tomáš (oponent)
Tématem disertační práce je vytvoření komplexní klasifikace globálních environmentálních systémů založených na geografické syntéze abiotických, biotických i antropogenních faktorů. Zásadní změny přírodního prostředí Země, znatelný úbytek biodiverzity a v mnoha různých ohledech stále rostoucí vliv člověka vyvolávají potřebu vytvořit komplexní klasifikaci, která bude vhodným prostorovým rámcem pro vyhodnocování dopadů těchto změn. V minulosti vznikla celá řada globálních klasifikací, které však většinou pracují jen s různými přírodními gradienty prostředí (zejména klima či reliéf). Většina regionů světa je však natolik zásadně ovlivněna nebo dokonce zcela přeměněna činností člověka, že opomenutí antropogenních faktorů v komplexních klasifikacích prostředí může vést k mylným závěrům. Z tohoto důvodu v nedávné době začaly v zahraničí vznikat nové globální environmentální klasifikace, které se snaží s antropogenními změnami přírodního prostředí pracovat a zahrnout je do komplexního hodnocení. Návrh metodiky a vlastní vytvoření klasifikace globálních environmentálních systémů, která je založena na abiotických gradientech, distribuci biodiverzity a prostorové diferenciaci vlivu člověka, je hlavním cílem předložené práce. Klasifikace vychází z 22 datasetů charakterizujících abiotické, biotické a...
|
|
|
Srovnání kategorií chráněných území ve světě
Hrdina, Aleš ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šenová, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a vývoje chráněných území, organizací ochrany přírody a systémů kategorií chráněných území. Zaměřuje se na systém z roku 1994 a jeho úpravy z roku 2008. Jednotlivé kategorie jsou definovány a vzájemně porovnány. Dále je hodnocen vývoj počtu a plochy chráněných území a národních parků ve světě a také klady i nedostatky systému kategorií chráněných území. Hlavním cílem je vytvoření databáze národních parků světa, která obsahuje 3 227 území, která mají rozlohu přes 5 milionů km2. Součástí práce je též analýza národních parků dle kontinentů.
|
|
|
Porovnání modelových chráněných území - hodnocení kvality a konektivity habitatů
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá horkými skvrnami biodiverzity - oblastmi s vysokou biodiverzitou a velkým zastoupením endemických druhů, které zároveň už ztratily značnou část původního habitatu. Zhodnocen je historický vývoj konceptu horkých skvrn biodiverzity, všech 34 hotspotů je charakterizováno, je analyzována druhová diverzita a endemismus rostlin i živočichů, potenciální vegetace, ohrožení, antropogenní vliv, konzervace chráněnými územími, územími kategorií I-IV systému chráněných území IUCN i národními parky. Vytvořena byla kompletní digitální vektorová databáze národních parků. S pomocí Myersovy metody je vyhodnocen kvalitativní význam habitatu jednotlivých hotspotů a jsou určeny oblasti světa s nejvyšší prioritou ochrany přírody. Klíčová slova: horké skvrny biodiverzity, kvalita habitatu, chráněná území, národní parky
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Lužnice
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje studiu rozšíření invazních neofytů podél jihočeské řeky Lužnice. Rešerše literatury se zabývá rostlinnými invazemi, údolní nivou a zájmovým územím. Na základě terénního mapování břehové vegetace Lužnice je zjišťován výskyt a stav rozšíření 17 taxonů invazních neofytů. Mapování probíhá ve čtyřech úsecích o délce 3-5 km. Zjištěný stav je porovnán se stavem v roce 2008, kdy bylo v daném území prováděno obdobné mapování. Výsledky naznačují, že od roku 2008 invaze zaznamenaly nárůst na intenzitě, a to v nejvyšší míře u druhu Impatiens parviflora. Celkově jsou ve sledovaném území silně rozšířeny invazní bylinné taxony Impatiens parviflora a Impatiens glandulifera, běžný je zde také výskyt dřevinného taxonu Robinia pseudacacia. Ostatní sledované taxony se vyskytují pouze lokálně či v menším množství. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, rostlinné invaze, mapování vegetace, vodní tok, změna vegetace
|
|
|
Porovnání modelových chráněných území - hodnocení kvality a konektivity habitatů
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá horkými skvrnami biodiverzity - oblastmi s vysokou biodiverzitou a velkým zastoupením endemických druhů, které zároveň už ztratily značnou část původního habitatu. Zhodnocen je historický vývoj konceptu horkých skvrn biodiverzity, všech 34 hotspotů je charakterizováno, je analyzována druhová diverzita a endemismus rostlin i živočichů, potenciální vegetace, ohrožení, antropogenní vliv, konzervace chráněnými územími, územími kategorií I-IV systému chráněných území IUCN i národními parky. Vytvořena byla kompletní digitální vektorová databáze národních parků. S pomocí Myersovy metody je vyhodnocen kvalitativní význam habitatu jednotlivých hotspotů a jsou určeny oblasti světa s nejvyšší prioritou ochrany přírody. Klíčová slova: horké skvrny biodiverzity, kvalita habitatu, chráněná území, národní parky
|
|
|
Srovnání kategorií chráněných území ve světě
Hrdina, Aleš ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šenová, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a vývoje chráněných území, organizací ochrany přírody a systémů kategorií chráněných území. Zaměřuje se na systém z roku 1994 a jeho úpravy z roku 2008. Jednotlivé kategorie jsou definovány a vzájemně porovnány. Dále je hodnocen vývoj počtu a plochy chráněných území a národních parků ve světě a také klady i nedostatky systému kategorií chráněných území. Hlavním cílem je vytvoření databáze národních parků světa, která obsahuje 3 227 území, která mají rozlohu přes 5 milionů km2. Součástí práce je též analýza národních parků dle kontinentů.
|
host ::
RSS.