Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role
Hradský, Kamil ; Jirásková, Věra (oponent)
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role Abstrakt Disertace se v pěti částech zaobírá primárně otázkou, proč je Prezident Ruské federace tak silným orgánem státní moci a jak se na fakticky silné roli ruského prezidenta podílí ruská právní úprava. V první části je zprostředkován pohled na prezidenta očima Ústavního soudu Ruské federace, tzn., že čtenáři se předkládá, jaké základní otázky ve vztahu k prezidentovi řešil ústavní soud, jak je posoudil a čím svá rozhodnutí zdůvodnil. Jednotlivá rozhodnutí ústavního soudu jsou pečlivě vybrána tak, aby poukázala na obecnější tendence a kvalitu argumentace ústavního soudu. Druhá část se zaměřuje na problematiku právního institutu Zplnomocněných zástupců Prezidenta Ruské federace. Jeho současnou právní i faktickou podobu determinuje snaha prezidenta centralizovat federaci a posílit tzv. vertikálu státní moci. Kritická analýza zplnomocněných zástupců a jejich podpůrného aparátu by měla napovědět, jakým způsobem je uplatňována prezidentská moc v jednotlivých subjektech Ruské federace. Výklad se dále nevyhýbá problematice federálních okruhů majících pro futuro potenciál nahradit subjekty federace a vytvořit tak snáze centrálně řízený stát a opětovně navrátit dvouúrovňový systém státní moci. Třetí část věnuje prostor právní odpovědnosti ruského prezidenta....
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role
Hradský, Kamil ; Jirásková, Věra (oponent)
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role Abstrakt Disertace se v pěti částech zaobírá primárně otázkou, proč je Prezident Ruské federace tak silným orgánem státní moci a jak se na fakticky silné roli ruského prezidenta podílí ruská právní úprava. V první části je zprostředkován pohled na prezidenta očima Ústavního soudu Ruské federace, tzn., že čtenáři se předkládá, jaké základní otázky ve vztahu k prezidentovi řešil ústavní soud, jak je posoudil a čím svá rozhodnutí zdůvodnil. Jednotlivá rozhodnutí ústavního soudu jsou pečlivě vybrána tak, aby poukázala na obecnější tendence a kvalitu argumentace ústavního soudu. Druhá část se zaměřuje na problematiku právního institutu Zplnomocněných zástupců Prezidenta Ruské federace. Jeho současnou právní i faktickou podobu determinuje snaha prezidenta centralizovat federaci a posílit tzv. vertikálu státní moci. Kritická analýza zplnomocněných zástupců a jejich podpůrného aparátu by měla napovědět, jakým způsobem je uplatňována prezidentská moc v jednotlivých subjektech Ruské federace. Výklad se dále nevyhýbá problematice federálních okruhů majících pro futuro potenciál nahradit subjekty federace a vytvořit tak snáze centrálně řízený stát a opětovně navrátit dvouúrovňový systém státní moci. Třetí část věnuje prostor právní odpovědnosti ruského prezidenta....
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role
Hradský, Kamil ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Prezident Ruské federace: právní status a faktická role Abstrakt Disertace se v pěti částech zaobírá primárně otázkou, proč je Prezident Ruské federace tak silným orgánem státní moci a jak se na fakticky silné roli ruského prezidenta podílí ruská právní úprava. V první části je zprostředkován pohled na prezidenta očima Ústavního soudu Ruské federace, tzn., že čtenáři se předkládá, jaké základní otázky ve vztahu k prezidentovi řešil ústavní soud, jak je posoudil a čím svá rozhodnutí zdůvodnil. Jednotlivá rozhodnutí ústavního soudu jsou pečlivě vybrána tak, aby poukázala na obecnější tendence a kvalitu argumentace ústavního soudu. Druhá část se zaměřuje na problematiku právního institutu Zplnomocněných zástupců Prezidenta Ruské federace. Jeho současnou právní i faktickou podobu determinuje snaha prezidenta centralizovat federaci a posílit tzv. vertikálu státní moci. Kritická analýza zplnomocněných zástupců a jejich podpůrného aparátu by měla napovědět, jakým způsobem je uplatňována prezidentská moc v jednotlivých subjektech Ruské federace. Výklad se dále nevyhýbá problematice federálních okruhů majících pro futuro potenciál nahradit subjekty federace a vytvořit tak snáze centrálně řízený stát a opětovně navrátit dvouúrovňový systém státní moci. Třetí část věnuje prostor právní odpovědnosti ruského prezidenta....
Prezident Ruské federace
Hradský, Kamil ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
diplomové práce - Prezident RF Tato diplomová práce vznikla během mého studijního pobytu v Ruské federaci. S prací jsem začal v období, kdy venkovní teplota byla hluboko pod 20 stupni Celsia a dokončil jsem ji při teplotách nad 30 stupňů. Práce je vytvořena výhradně na základě ruskojazyčných pramenů, ke kterým jsem měl přístup v knihovně Právnické fakulty Státní univerzity v Petrohradě. Cílem bylo vypořádat se s koncepcí hlavy státu obecně a následně definovat základní ústavně-právní status Prezidenta RF. Obsah práce lze shrnout do následujících vět. Hlava státu hraje v ruském ústavním systému dvojí úlohu. Zaprvé se jedná o úřední osobu mající za úkol stmelovat RF, koordinovat činnost jednotlivých orgánů státu, zastupovat Rusko jednotným hlasem na mezinárodní politické scéně i uvnitř země a stanovit základní směřování politiky státu. Tato část role prezidenta je velice důležitá a můžeme tvrdit, že v RF i zbytnělá. Dává opodstatnění názorům na vznik samostatné větve státní moci - prezidentské. Zadruhé prezident vystupuje v roli orgánu státní moci, kterému je umožněno vykonávat velice silné pravomoci spadajících do všech větví státní moci, přesto základní těžiště prezidenta náleží do čela výkonné moci. Pomocí svých příkazů řídí nejen všechny orgány výkonné moci na federální úrovni a úrovni subjektů...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.