|
|
Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku
Štifterová, Anna ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hrčková, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium ekologie společenstev aerofytických sinic a řas. V PR Březina v Českém středohoří bylo na površích borky stromů identifikováno celkem 54 morfotypů kortikolních sinic a řas, čímž byla rozpoznána vysoká diverzita těchto společenstev i v temperátní oblasti. Dominovaly zde kokální zelené řasy, především z třídy Trebouxiophyceae. V rámci studia struktury společenstva jednoho stromu měly na jeho druhové složení největší vliv temporální faktory. Jisté (avšak statisticky neprůkazné) rozdíly v alfa-diverzitě podmiňovala i výška odběrového místa na kmeni a hrubost povrchu borky. Při studiu struktury společenstev kortikolních sinic a řas ve větším měřítku, tedy mezi více stromy v rámci lesa, byl druh hostitelské dřeviny zjištěn coby dominantní faktor působící na druhové složení. Hodnota pH povrchu borky měla také průkazný vliv na druhové složení společenstva a alfa-diverzitu. Obecně vzato, na dřevinách s kyselejším povrchem borky (smrk, olše) bylo nalezeno méně druhů, a to pouze ze skupiny zelených řas. Na dřevinách s vyšším pH borky (buk, jasan, javor) bylo druhové složení nárostů bohatší. Vzhledem k dobré disperzní schopnosti těchto organismů, sledovaný pattern struktury společenstev v daném měřítku napovídá na silné působení deterministických procesů, ve smyslu...
|
|
|
Struktura společenstev a diverzita kortikolních řas v mikro- a mesoměřítku
Štifterová, Anna ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hrčková, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium ekologie společenstev aerofytických sinic a řas. V PR Březina v Českém středohoří bylo na površích borky stromů identifikováno celkem 54 morfotypů kortikolních sinic a řas, čímž byla rozpoznána vysoká diverzita těchto společenstev i v temperátní oblasti. Dominovaly zde kokální zelené řasy, především z třídy Trebouxiophyceae. V rámci studia struktury společenstva jednoho stromu měly na jeho druhové složení největší vliv temporální faktory. Jisté (avšak statisticky neprůkazné) rozdíly v alfa-diverzitě podmiňovala i výška odběrového místa na kmeni a hrubost povrchu borky. Při studiu struktury společenstev kortikolních sinic a řas ve větším měřítku, tedy mezi více stromy v rámci lesa, byl druh hostitelské dřeviny zjištěn coby dominantní faktor působící na druhové složení. Hodnota pH povrchu borky měla také průkazný vliv na druhové složení společenstva a alfa-diverzitu. Obecně vzato, na dřevinách s kyselejším povrchem borky (smrk, olše) bylo nalezeno méně druhů, a to pouze ze skupiny zelených řas. Na dřevinách s vyšším pH borky (buk, jasan, javor) bylo druhové složení nárostů bohatší. Vzhledem k dobré disperzní schopnosti těchto organismů, sledovaný pattern struktury společenstev v daném měřítku napovídá na silné působení deterministických procesů, ve smyslu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Algae and cyanobacteria colonizing toxic soils on coal-mining dumps
HRČKOVÁ, Kristýna
Species composition of soil algal and cyanobacterial communities was investigated in thirteen sites of different toxicity of spoil material on dumps in the Sokolov mining area (Czech Republic). The adaptation ability of various algal and cyanobacterial species to live in toxic environment and the effect of different amendments (wooden coal, organic matter, dolomitic limestone) of toxic soils were tested both in laboratory and field experiments. According to results, species composition corresponded to environmental characteristic (pH, conductivity, substrate type). Some green unicellular algae grew successfully in extracts from the most toxic substrate and seemed to be well adapted to low pH conditions. Results indicate that increase of pH is a basic precondition for the establishment of more diverse and abundant algal flora in highly acidic sites.
|
host ::
RSS.