|
|
Geochemie a vznik skarnů Českého masivu
Bubal, Jan ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů Českého masivu. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe byly v minulosti vysvětlovány jako primární (exhalační sediment) nebo sekundární (metasomatóza karbonátů). V tomto projektu, který se skládá ze tří dílčích studií, se zaměříme na geochemické složení skarnů jako hlavní argumenty pro diskusi jejich vzniku. Ložisko Malešov náleží k typickým Ca-Fe skarnům, jehož minerální asociace se příliš neliší od podobných skarnových asociací v Českém masivu. Je tvořeno čočkovitým tělesem, které je uloženo v rulovém a migmatitovém komplexu kutnohorského krystalinika. Na ložisku převládá granát-pyroxenový skarn, méně hojně jsou zastoupeny skarny granátové, magnetitové a skarny postižené amfibolizací, příp. epidotizací. Jemnozrnné granátové skarny tvoří izotropní granát tmavě červené barvy (Adr78-88Prp0-0,3), zatímco v masivních typech starší zrna granátu tvoří jádra (Adr13-38Prp2,5), které obrůstá mladší granát (Adr28-66Prp1,6). V asociaci s nimi je často pyroxen (Hd60-90), který může být zatlačován amfibolem hastingsitového složení. Z dalších minerálů jsou přítomny magnetit, Fe-epidot, kalcit a albit. Magnetitové a pyroxenové skarny jsou charakteristické nízkými koncentracemi...
|
|
|
Studium distribuce stopových prvků v tektitech pomocí LA ICP-MS
Svatá, Adéla ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Následující práce se zabývá ukázkou metod stanovení hlavních a především stopových prvků ve speciálních přírodních sklech - tektitech. Měření byla prováděna pro sedmnáct vzorků. Dva z nich patřili ke skupině skel Lybijské pouště a zbývajících patnáct bylo původem z australsko-asijské oblasti nálezů tektitů. Pro tyto potřeby byla použita metoda optické mikroskopie v přípravné fázi studia vzorků. Studovány byly upravené vzorky ve formě výbrusů. Mikroskopie měla zajistit správnost postupu výběrem vhodných vzorků a přesnými oblastmi jednotlivých výbrusů, které budou vhodné pro analýzy. Hlavní prvky byly stanovovány pomocí elektronové mikroanalýzy. Hodnoty těchto měření potvrdily stávající znalosti o složení tektitů. Chemismus skel Lybijské pouště byl z 98 hmotnostních procent tvořen SiO2. U australsko-asijských vzorků byla tato hodnota 73 hm.%. Mezi další známé hlavní oxidy patří Al2O3, FeO, MgO a další. Významnou roli hraje TiO2, kterým je materiál oproti svrchní kontinentální kůře obohacen. Hodnoty pro skla Lybijské pouště byla určena v rozmezí 0,154 - 0,727 hmotnostních procent. Pro australsko-asijské 0,598 - 0,875. K nejdůležitějším patřila data získaná měřením hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) a přídavným zařízením pro laserovou ablaci (LA). Ta je v aparatuře důležitá...
|
|
|
Petrogenesis and emplacement of post-collisional granitoids of southeastern Moldanubian Batholith
Hájek, Tadeáš ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Weinsbergský kompozitní pluton, situovaný v jižní části moldanubického batolitu, je rozsáhlé intruzivní těleso s komplexní stavbou a procesy vmístění a petrogeneze. Na základě geochemických analýz a zirkonové morfologie lze konstatovat, že dominantní litologií v severovýchodní části tohoto plutonu je druhý typ granitoidů typu weinsberg (WbG II). Na základě aplikování strukturních, petrologických a geochemických dat získaných ze zájmové oblasti může být předložena interpretace geodynamického vývoje a procesů vmístění východní části weinsbergského kompozitního plutonu. Tato interpretace zahrnuje: (a) podsouvání kontinentální mikrodesky Brunie ve východní oblasti v časovém rozmezí kolem 340-330 Ma mělo za následek delaminaci a následný nárůst teploty a anatexi metapelitických hornin spodní kontinentální kůry, ze kterých se stává heterogenní zdroj pro vznik granitoidních magmat typu weinsberg a eisgarn; (b) následný růst rozsáhlého metamorfního dómu na rozhraní okraje brunijské mikrodesky, následovaný multifázovým vmístěním celé východní části moldanubického batolitu včetně weinsbergského kompozitního plutonu v intervalu mezi 330 a 325 Ma; (c) rostoucí vliv zkrácení v severojižním směru a s ním spojený pravostranný střih podél lokalizovaných střižných zón měl za následek vznik převládající ZSZ-VJV...
|
|
|
Geochemie a vznik skarnů Českého masivu
Bubal, Jan ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů Českého masivu. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe byly v minulosti vysvětlovány jako primární (exhalační sediment) nebo sekundární (metasomatóza karbonátů). V tomto projektu, který se skládá ze tří dílčích studií, se zaměříme na geochemické složení skarnů jako hlavní argumenty pro diskusi jejich vzniku. Ložisko Malešov náleží k typickým Ca-Fe skarnům, jehož minerální asociace se příliš neliší od podobných skarnových asociací v Českém masivu. Je tvořeno čočkovitým tělesem, které je uloženo v rulovém a migmatitovém komplexu kutnohorského krystalinika. Na ložisku převládá granát-pyroxenový skarn, méně hojně jsou zastoupeny skarny granátové, magnetitové a skarny postižené amfibolizací, příp. epidotizací. Jemnozrnné granátové skarny tvoří izotropní granát tmavě červené barvy (Adr78-88Prp0-0,3), zatímco v masivních typech starší zrna granátu tvoří jádra (Adr13-38Prp2,5), které obrůstá mladší granát (Adr28-66Prp1,6). V asociaci s nimi je často pyroxen (Hd60-90), který může být zatlačován amfibolem hastingsitového složení. Z dalších minerálů jsou přítomny magnetit, Fe-epidot, kalcit a albit. Magnetitové a pyroxenové skarny jsou charakteristické nízkými koncentracemi...
|
|
|
Studium distribuce stopových prvků v tektitech pomocí LA ICP-MS
Svatá, Adéla ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Následující práce se zabývá ukázkou metod stanovení hlavních a především stopových prvků ve speciálních přírodních sklech - tektitech. Měření byla prováděna pro sedmnáct vzorků. Dva z nich patřili ke skupině skel Lybijské pouště a zbývajících patnáct bylo původem z australsko-asijské oblasti nálezů tektitů. Pro tyto potřeby byla použita metoda optické mikroskopie v přípravné fázi studia vzorků. Studovány byly upravené vzorky ve formě výbrusů. Mikroskopie měla zajistit správnost postupu výběrem vhodných vzorků a přesnými oblastmi jednotlivých výbrusů, které budou vhodné pro analýzy. Hlavní prvky byly stanovovány pomocí elektronové mikroanalýzy. Hodnoty těchto měření potvrdily stávající znalosti o složení tektitů. Chemismus skel Lybijské pouště byl z 98 hmotnostních procent tvořen SiO2. U australsko-asijských vzorků byla tato hodnota 73 hm.%. Mezi další známé hlavní oxidy patří Al2O3, FeO, MgO a další. Významnou roli hraje TiO2, kterým je materiál oproti svrchní kontinentální kůře obohacen. Hodnoty pro skla Lybijské pouště byla určena v rozmezí 0,154 - 0,727 hmotnostních procent. Pro australsko-asijské 0,598 - 0,875. K nejdůležitějším patřila data získaná měřením hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) a přídavným zařízením pro laserovou ablaci (LA). Ta je v aparatuře důležitá...
|
host ::
RSS.