|
|
Vokalizace mláďat kukačky obecné: ontogeneze, vliv druhu hostitele a akustického prostředí
Žabková, Klára ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Hnízdní parazitizmus je strategie rozmnožování, která vyvíjí značný selekční tlak jak na hostitele, tak na parazita. V jeho důsledku se tak na obou stranách vytvořily specifické adaptace. Jednou z nich by mohly být akustické projevy mláděte hnízdního parazita. Z několika doposud provedených studií vyplývalo, že mláďata kukačky obecné (Cuculus canorus) mění formu svého žadonění podle hostitelského druhu, který je vychovává. Výsledky těchto prací však byly nejednoznačné a jedním z mých úkolů bylo je ověřit. Jako hostitelé byly zvoleny dva sympatricky se vyskytující druhy rákosníků: rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Struktura žadonicích hlasů mláďat kukačky obecné vychovávaných těmito dvěma hostitelskými druhy se nelišila ani v jednom z měřených parametrů (délka slabiky, minimální, maximální frekvence, frekvence v maximální amplitudě, frekvenční rozsah a rychlost žadonění). Naopak žadonění vlastních mláďat hostitelů se mezi druhy významně lišilo. Navíc byla zjištěna značná individuální variabilita u obou skupin mláďat kukaček. Recentní studie zjistily, že již v průběhu embryonálního vývoje mláďata vnímají zvuky a učí se hlasům svých rodičů. Toto jsem se pokusila otestovat porovnáním žadonění mláďat, která byla ve vejci inkubována v přirozeném...
|
|
|
Reprodukční strategie poláka velkého (Aythya ferina)
Hořák, David ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Grim, Tomáš (oponent) ; Honza, Marcel (oponent)
.a' Reprodu kčnístrategie poláka velkého (Aythya fe ri na| David Hořák Souhrn disertačnípráce Schopnostreprodukceje fundamentálnícharakteristikour ŠechŽirých s1'stémůa podle platnýchevolučníchteoriíje..ttluha..p'oní h)bnou silou l.ětšinyděnívŽivémsvětě. Všechn1'organizmr. soutčŽio moŽnost se rozmnoŽit a rryprodukovatza život co nejr1'ššípočetpřeŽiršícha dalŠíhorozmnoŽováníschopnýchpotomků.Způsob'jakým se organizm1'rr'ror.nár-ajís neustáIese měnícímprosředím,tak přitahuje pozomost velkéčástibiologů'Evolučnípřizpůsobováníse podmínkámprostředí,nebo-li soubor anatomických, |ziologických a behaviorálních adaptací, označujemejako Životní strategii' Uchopit Životnístrategiije úkolnelehloýa vesměs tak činnímepopisemjejích nejvýznamějšíchcharakteristik. Těmijsou nejčastějipočeta velikost potomků(vajec), tělesná velikost, početreprodukčníchpokusůza Život nebo délkaživota.Nepřebemé množství kombinací těchto chatrakteristik leží v pozadí rozmanitosti životních strategií. Studium životních strategií na ptačích modelech přináší řadu ýhod spojených s dobrym rozlišenímčástíživotníhocyklu i reprodukčníhopokusu podobně jako metodické jednoduchosti kvantifikace investic do reprodukce. Tato práce se zabývá reprodučknístrategií (tedy užšíčástíživotní strategie striktně vázanou na období reprodukce, respektive na období jednoho...
|
|
|
Zrakové podněty v koevoluci hnízdního parazita a jeho hostitelů
Šulc, Michal ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Samaš, Peter (oponent)
Hnízdní parazitismus ptáků je ideální systém pro studium koevoluce druhů. U hnízdních parazitů i jejich hostitelů se v průběhu koevoluce vyvinuli zajímavé adaptace, které jim umožňují maximalizovat biologickou zdatnost. Evoluce těchto adaptací má charakter tzv. "závodů ve zbrojení", v nichž vývoj určitého znaku na straně hostitele ovlivňuje vývoj jiného znaku na straně parazita a naopak. V své disertační práci jsem se zabýval zejména dvěma takovými adaptacemi: rozpoznáváním cizích vajec na straně hostitele a napodobováním (mimikry) vzhledu hostitelských vajec na straně parazita. Obě tyto adaptace jsou ovlivněny zrakovými schopnostmi hostitelů a parazitů, a proto se všechny přiložené studie opírají o objektivní metodu hodnocení barev a modelování vnímání barev u ptáků, které se významně liší od jejich vnímání u lidí. Člověk například na rozdíl od ptáků nedokáže vnímat ultrafialové (UV) záření. Ptáci ale tuto část světelného spektra využívají při mnoha aktivitách (např. během námluv či hledání potravy). Zjistili jsme, že hostitelé hnízdních parazitů mohou UV záření využívat i při rozpoznávání cizích vajec. Nicméně se zdá, že tato složka spektra není pro hostitele klíčová (rukopis 1). Na vnímání barev mají značný vliv i světelné podmínky prostředí. Testovali jsme hypotézu, zda světelné podmínky v hnízdech...
|
|
|
Vokalizace mláďat kukačky obecné: ontogeneze, vliv druhu hostitele a akustického prostředí
Žabková, Klára ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Hnízdní parazitizmus je strategie rozmnožování, která vyvíjí značný selekční tlak jak na hostitele, tak na parazita. V jeho důsledku se tak na obou stranách vytvořily specifické adaptace. Jednou z nich by mohly být akustické projevy mláděte hnízdního parazita. Z několika doposud provedených studií vyplývalo, že mláďata kukačky obecné (Cuculus canorus) mění formu svého žadonění podle hostitelského druhu, který je vychovává. Výsledky těchto prací však byly nejednoznačné a jedním z mých úkolů bylo je ověřit. Jako hostitelé byly zvoleny dva sympatricky se vyskytující druhy rákosníků: rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Struktura žadonicích hlasů mláďat kukačky obecné vychovávaných těmito dvěma hostitelskými druhy se nelišila ani v jednom z měřených parametrů (délka slabiky, minimální, maximální frekvence, frekvence v maximální amplitudě, frekvenční rozsah a rychlost žadonění). Naopak žadonění vlastních mláďat hostitelů se mezi druhy významně lišilo. Navíc byla zjištěna značná individuální variabilita u obou skupin mláďat kukaček. Recentní studie zjistily, že již v průběhu embryonálního vývoje mláďata vnímají zvuky a učí se hlasům svých rodičů. Toto jsem se pokusila otestovat porovnáním žadonění mláďat, která byla ve vejci inkubována v přirozeném...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.