|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Holcnerová, Lenka ; Poslušná, Iva (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
V bezprostřední blízkosti vilové čtvrti založené v 30. letech, na exkluzivní parcele s výhledem na historické jádro města, na soutoku náhonu Strhanec a řeky Bečvy, v místě, kde se pravidelně vyskytuje Cygnus olor - labuť velká... Objekt reaguje na výškovou hladinu sousední zástavby a zároveň rozvíjí potenciál a výjimečnost parcely. Na výškovou hladinu navazuje dvoupodlažní obchodní parter, kopírující uliční čáru a navazující na římsu okolních nábřežních domů. Ustupující hmota – čtvrteliptické křivky – je tvořena nadstandartními byty s terasami postupně ustupujícími ke zvýraznění nárožní kvality parcely. Výšková gradace v zaobleném nároží odpovídá logicky na osmipodlažní zástavbu v severní části území. Struktura vychází z funkcionalistických koncepcí – odezva funkcionalistického nautického tvarosloví. V interiéru se promítá do oblíbeného motivu dvoupodlažní nárožní kavárny a prostorově velkorysým vstupním halám bytového domu.
|
|
|
Nejrůznější možnosti
Vazačová, Anna ; Holcnerová, Lenka (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Mnoho materiálů a věcí je odznačeno za odpad a pod tímto značením je jejich další použití vnímáno negativně. Často se však jedná o materiály a produkty, které lze snadno znovu použít bez velkého množství energie stejným nebo zcela novým způsobem. Lokálnost je uplatněna jako nástroj objevu nových možností města a znovuobjevení způsobu stavění vycházející přímo z okolního prostředí. Koncept rozvíjí znovupoužití a recyklaci věcí a materiálů nejen v samotných objektech a architektuře, ale také v náplni a funkci a způsobu uvažování obyvatel města. Práce rozpracovává myšlenku, jak stavět lokálně v soudobém městě.Je jakousi praktickou příručkou, jak o daném místě vůbec začít uvažovat jako o využitém. Dále je praktickou příručkou, jak uvažovat o lokálních stavbách města. Teoretický základ od historické po současnou lokální architekturu je volným doplňkem k tomuto projektu.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Holcnerová, Lenka ; Poslušná, Iva (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
V bezprostřední blízkosti vilové čtvrti založené v 30. letech, na exkluzivní parcele s výhledem na historické jádro města, na soutoku náhonu Strhanec a řeky Bečvy, v místě, kde se pravidelně vyskytuje Cygnus olor - labuť velká... Objekt reaguje na výškovou hladinu sousední zástavby a zároveň rozvíjí potenciál a výjimečnost parcely. Na výškovou hladinu navazuje dvoupodlažní obchodní parter, kopírující uliční čáru a navazující na římsu okolních nábřežních domů. Ustupující hmota – čtvrteliptické křivky – je tvořena nadstandartními byty s terasami postupně ustupujícími ke zvýraznění nárožní kvality parcely. Výšková gradace v zaobleném nároží odpovídá logicky na osmipodlažní zástavbu v severní části území. Struktura vychází z funkcionalistických koncepcí – odezva funkcionalistického nautického tvarosloví. V interiéru se promítá do oblíbeného motivu dvoupodlažní nárožní kavárny a prostorově velkorysým vstupním halám bytového domu.
|
|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
host ::
RSS.