|
|
Funkční a strukturální konektivita lidského neokortexu v epileptochirurgii
Šulc, Vlastimil ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaný autoreferát dizertační práce se zabývá prognostickými faktory ovlivňujícími příznivý pooperační výsledek u pacientů podstupujících chirurgickou léčbu epilepsie a možnostmi vylepšení používaných metod při lokalizaci epileptogenní léze. Tato práce vychází z výsledků čtyř publikovaných studií. První studie se zabývala hodnocením faktorů ovlivňujících dlouhodobé výsledky epileptochirurgických výkonů u MRI-negativní (nelezionální) extratemporální epilepsie (nETLE). Cílem práce bylo zhodnotit přínos neinvazivních diagnostických testů a jejich souvislost s příznivým chirurgickým výsledkem ve skupině pacientů s nETLE. Pomocí univariační analýzy bylo prokázáno, že lokalizované interiktální epileptiformní výboje (IED) na skalpovém EEG byly spojeny s příznivým chirurgickým výsledkem. Diagnostickou obtížnosti této skupiny pacientů zdůrazňuje že, ačkoli 9 z 24 pacientů podstupujících resekční výkon mělo příznivý výsledek, a pouze devět z 85 pacientů s nETLE dosáhlo takového příznivého výsledku. Druhá práce se zabývala hodnocením přínosu statistického zpracování SPECT (Jednofotonová emisní tomografie) oproti tradičním metodám hodnocení pomocí prosté subtrakce u pacientů s MRI-negativní fokální epilepsií temporálního laloku (nTLE) a MRI-negativní extratemporální epilepsií (nETLE). Interiktální a...
|
|
|
Perineurální šíření pánevních nádorů: mechanismus a diagnostika
Čapek, Štěpán ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Hořínek, Daniel (oponent)
Perineurální šíření pánevních nádorů mechanismus a diagnostika Abstrakt Nádorová onemocnění plexus lumbosacralis jsou relativně vzácná a v případech s minimálním nebo neurčitým nálezem na zobrazovacích metodách může být stanovení správné diagnózy velmi zdlouhavé. V této práci popisujeme skupinu pacientů s perineurálním šířením nádoru pánevních orgánů od primárního ložiska podél autonomních nervů do plexus lumbosacralis a dále proximálně do spinálních nervů či intradurálně nebo naopak distálně do n. ischiadicus. Na souboru 17 pacientů s diagnózou perineurálního šíření nádorů pánevních orgánů popisujeme charakteristickou anamnézu, fyzikální nález a nález na zobrazovacích metodách. Diagnostika se v těchto případech opírá o nález na zobrazovacích metodách a výsledek biopsie plexus lumbosacralis nebo n. ischiadicus. Tato práce popisuje operační techniku cílené fascikulární biopsie n. ischiadicus a na souboru 117 pacientů s biopsií n. ischiadicus úspěšnost, výsledky a komplikace. Diagnostická výtěžnost byla 84.8 % a frekvence komplikací byla 2.7 %. Pokud je ke stanovení diagnózy nezbytný vzorek tkáně, cílené biopsie periferních nervů vedou k vyšší diagnostické výtěžnosti s přiměřeným rizikem komplikací. Perineurální šíření pánevních nádorů je nová klinicko-patologická jednotka, o které zatím nemáme dostatek...
|
|
|
Funkční a strukturální konektivita lidského neokortexu v epileptochirurgii
Šulc, Vlastimil ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaný autoreferát dizertační práce se zabývá prognostickými faktory ovlivňujícími příznivý pooperační výsledek u pacientů podstupujících chirurgickou léčbu epilepsie a možnostmi vylepšení používaných metod při lokalizaci epileptogenní léze. Tato práce vychází z výsledků čtyř publikovaných studií. První studie se zabývala hodnocením faktorů ovlivňujících dlouhodobé výsledky epileptochirurgických výkonů u MRI-negativní (nelezionální) extratemporální epilepsie (nETLE). Cílem práce bylo zhodnotit přínos neinvazivních diagnostických testů a jejich souvislost s příznivým chirurgickým výsledkem ve skupině pacientů s nETLE. Pomocí univariační analýzy bylo prokázáno, že lokalizované interiktální epileptiformní výboje (IED) na skalpovém EEG byly spojeny s příznivým chirurgickým výsledkem. Diagnostickou obtížnosti této skupiny pacientů zdůrazňuje že, ačkoli 9 z 24 pacientů podstupujících resekční výkon mělo příznivý výsledek, a pouze devět z 85 pacientů s nETLE dosáhlo takového příznivého výsledku. Druhá práce se zabývala hodnocením přínosu statistického zpracování SPECT (Jednofotonová emisní tomografie) oproti tradičním metodám hodnocení pomocí prosté subtrakce u pacientů s MRI-negativní fokální epilepsií temporálního laloku (nTLE) a MRI-negativní extratemporální epilepsií (nETLE). Interiktální a...
|
|
|
Structural Patterns of Cognitive Deficits in MR Imaging.
Buksakowska, Irena ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Rulseh, Aaron (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Předkládaná dizertační práce se ve své hlavní části zabývá možnostmi detekce strukturálních a difuzních změn v MR zobrazení u pacientů s kognitivním deficitem. V širším kontextu je nejprve zmíněn podklad klinických změn a nálezů při neurozobrazení u pacientů s demencí, a to se zvláštním zaměřením na Alzheimerovu chorobu (ACh) a její diferenciální diagnostiku. Druhá část práce obsahuje čtyři experimentální studie v rámci našeho výzkumu. Hlavním cílem prvních dvou studií bylo získání strukturální a mikrostrukturální informace o neurodegenerativních procesech charakteristických pro ACh - na globální i regionální úrovni. Pro tento účel bylo použito několik komplementárních přístupů se zaměřením především na evaluaci šedé, a následně i bílé hmoty mozku. V následujících částech jsme se zaměřili na popis kontextu mikrostrukturálních změn bílé hmoty u normotenzního hydrocefalu (NPH) a charakteristických vzorců dezintegrace bílé hmoty u epilepsií temporálního laloku (TLE). Nejdůležitějším závěrem, který lze vyvodit z našich studií je, že strukturální a difuzní zobrazování se ukázalo jako užitečné při identifikaci regionálně specifické a disproporcionální ztráty objemu mozku a mikrostruktury u některých patologických procesů, které jsou základem kognitivního zhoršení. Použití několika různých morfometrických...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.