Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Integrace dětí s ADHD na 1. stupni základní školy
Hlubocká, Ivana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo sledování vzájemných vztahů ve třídě mezi dítětem s ADHD a jeho spolužáky a popsání verbální i neverbální komunikace mezi sledovaným žákem ADIID a učitelem. Myslím, že pomocí výzkumných metod, jež jsem si zvolila, se mi podařilo dané cíle splnit. Výhodou pro mě byla dlouhodobá možnost sledování třídy z různých úhlů pohledů, v nejrůznějších situacích i prostředích, což se poté prolnulo i do celkového hodnocení mnou sledovaných dětí s ADHD. Spolupracovala jsem s rodiči, s kolegyněmi, s celým třídním kolektivem a i s chlapci s ADI ID samotnými. Ve své diplomové práci jsem hledala odpovědi na tyto otázky: Jakým způsobem vnímají spolužáci dítě s ADHD při vyučování? Jakým způsobem učitel postupuje v hodině, kdy není možné z časových důvodů a náročnosti učiva individuálně přistupovat k dítěti s ADHD? Odpověď na první otázku jsem hledala metodou dotazníků, kterou jsem popsala výše, a metodou vlastního pozorování žáků. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že oba chlapci nejsou v dívčím kolektivu příliš oblíbeni, dívky uváděly jména obou chlapců v odpovědi na otázku, kdo jim ve třídě ubližuje. Všechna děvčata je vnímají jako rušivé elementy, kvůli nimž se musí často ve výuce čekat. Žádná dívka neuvedla tyto chlapce mezi svými nejoblíbenějšími spolužáky. Chlapci byli v odpovědích jen málo...
Integrace dětí s ADHD na 1. stupni základní školy
Hlubocká, Ivana ; Mužáková, Monika (oponent) ; Strnadová, Iva (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo sledování vzájemných vztahů ve třídě mezi dítětem s ADHD a jeho spolužáky a popsání verbální i neverbální komunikace mezi sledovaným žákem ADIID a učitelem. Myslím, že pomocí výzkumných metod, jež jsem si zvolila, se mi podařilo dané cíle splnit. Výhodou pro mě byla dlouhodobá možnost sledování třídy z různých úhlů pohledů, v nejrůznějších situacích i prostředích, což se poté prolnulo i do celkového hodnocení mnou sledovaných dětí s ADHD. Spolupracovala jsem s rodiči, s kolegyněmi, s celým třídním kolektivem a i s chlapci s ADI ID samotnými. Ve své diplomové práci jsem hledala odpovědi na tyto otázky: Jakým způsobem vnímají spolužáci dítě s ADHD při vyučování? Jakým způsobem učitel postupuje v hodině, kdy není možné z časových důvodů a náročnosti učiva individuálně přistupovat k dítěti s ADHD? Odpověď na první otázku jsem hledala metodou dotazníků, kterou jsem popsala výše, a metodou vlastního pozorování žáků. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že oba chlapci nejsou v dívčím kolektivu příliš oblíbeni, dívky uváděly jména obou chlapců v odpovědi na otázku, kdo jim ve třídě ubližuje. Všechna děvčata je vnímají jako rušivé elementy, kvůli nimž se musí často ve výuce čekat. Žádná dívka neuvedla tyto chlapce mezi svými nejoblíbenějšími spolužáky. Chlapci byli v odpovědích jen málo...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.