|
|
Vzestup a pád chilského ledku. Politické, ekonomické a sociální souvislosti (1830-1930)
Hladíková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Historie těžby, zpracování a vývozu ledku v provinciích Tarapacá a Antofagasta (dnes sevemí Chile) tvoří důležitou součást historie chilského homictví a počátků industrializace regionu, který do tzv. ledkové války patřil Peru a Bolívii. Přesto bylo toto téma chilskými historiky opomíjeno až do poloviny 20. století, kdy zaznamenáváme rozvoj ekonomické a sociální historiografie. Dalším faktorem, který v určité míře přetrvává do dnešní doby, byla jistá okrajovost zájmu centra o sevemí region, vzdálený jak z hlediska geografického, tak z hlediska mocenského. Zpracováním tohoto tématu se zabývali a zabývají vedle chilských historiků i autoři z dalších zemí (Peru, Bolívie, USA, Velká Británie) a nepřekvapí, že ve svých analýzách docházejí k často odlišným závěrům. A třebaže těžba ledku nemá dnes prakticky téměř žádný význam, jeden z následků pacifické války - ztráta přístupu Bolívie k moři - představuje stále živý problém, nehledě na fakt, že oblast dříve bolívijské Antofagasty je nejvýznamnějším, dnes chilským, nalezištěm mědi v LA a jedním ze základních zdrojů chilského národního bohatství. I současný vývoj v bolívijsko- a peruánskochilských vztazích svědčí o tom, že rány z minulosti nejsou zdaleka zaceleny i přes existenci vzájemných smluv formálně situaci upravuj ících.
|
|
| |
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Vzestup a pád chilského ledku. Politické, ekonomické a sociální souvislosti (1830-1930)
Hladíková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Historie těžby, zpracování a vývozu ledku v provinciích Tarapacá a Antofagasta (dnes sevemí Chile) tvoří důležitou součást historie chilského homictví a počátků industrializace regionu, který do tzv. ledkové války patřil Peru a Bolívii. Přesto bylo toto téma chilskými historiky opomíjeno až do poloviny 20. století, kdy zaznamenáváme rozvoj ekonomické a sociální historiografie. Dalším faktorem, který v určité míře přetrvává do dnešní doby, byla jistá okrajovost zájmu centra o sevemí region, vzdálený jak z hlediska geografického, tak z hlediska mocenského. Zpracováním tohoto tématu se zabývali a zabývají vedle chilských historiků i autoři z dalších zemí (Peru, Bolívie, USA, Velká Británie) a nepřekvapí, že ve svých analýzách docházejí k často odlišným závěrům. A třebaže těžba ledku nemá dnes prakticky téměř žádný význam, jeden z následků pacifické války - ztráta přístupu Bolívie k moři - představuje stále živý problém, nehledě na fakt, že oblast dříve bolívijské Antofagasty je nejvýznamnějším, dnes chilským, nalezištěm mědi v LA a jedním ze základních zdrojů chilského národního bohatství. I současný vývoj v bolívijsko- a peruánskochilských vztazích svědčí o tom, že rány z minulosti nejsou zdaleka zaceleny i přes existenci vzájemných smluv formálně situaci upravuj ících.
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Vzestup a pád chilského ledku. Politické, ekonomické a sociální souvislosti (1830-1930)
Hladíková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Historie těžby, zpracování a vývozu ledku v provinciích Tarapacá a Antofagasta (dnes sevemí Chile) tvoří důležitou součást historie chilského homictví a počátků industrializace regionu, který do tzv. ledkové války patřil Peru a Bolívii. Přesto bylo toto téma chilskými historiky opomíjeno až do poloviny 20. století, kdy zaznamenáváme rozvoj ekonomické a sociální historiografie. Dalším faktorem, který v určité míře přetrvává do dnešní doby, byla jistá okrajovost zájmu centra o sevemí region, vzdálený jak z hlediska geografického, tak z hlediska mocenského. Zpracováním tohoto tématu se zabývali a zabývají vedle chilských historiků i autoři z dalších zemí (Peru, Bolívie, USA, Velká Británie) a nepřekvapí, že ve svých analýzách docházejí k často odlišným závěrům. A třebaže těžba ledku nemá dnes prakticky téměř žádný význam, jeden z následků pacifické války - ztráta přístupu Bolívie k moři - představuje stále živý problém, nehledě na fakt, že oblast dříve bolívijské Antofagasty je nejvýznamnějším, dnes chilským, nalezištěm mědi v LA a jedním ze základních zdrojů chilského národního bohatství. I současný vývoj v bolívijsko- a peruánskochilských vztazích svědčí o tom, že rány z minulosti nejsou zdaleka zaceleny i přes existenci vzájemných smluv formálně situaci upravuj ících.
|
|
| |
|
|
Vzestup a pád chilského ledku. Politické, ekonomické a sociální souvislosti (1830-1930)
Hladíková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Historie těžby, zpracování a vývozu ledku v provinciích Tarapacá a Antofagasta (dnes sevemí Chile) tvoří důležitou součást historie chilského homictví a počátků industrializace regionu, který do tzv. ledkové války patřil Peru a Bolívii. Přesto bylo toto téma chilskými historiky opomíjeno až do poloviny 20. století, kdy zaznamenáváme rozvoj ekonomické a sociální historiografie. Dalším faktorem, který v určité míře přetrvává do dnešní doby, byla jistá okrajovost zájmu centra o sevemí region, vzdálený jak z hlediska geografického, tak z hlediska mocenského. Zpracováním tohoto tématu se zabývali a zabývají vedle chilských historiků i autoři z dalších zemí (Peru, Bolívie, USA, Velká Británie) a nepřekvapí, že ve svých analýzách docházejí k často odlišným závěrům. A třebaže těžba ledku nemá dnes prakticky téměř žádný význam, jeden z následků pacifické války - ztráta přístupu Bolívie k moři - představuje stále živý problém, nehledě na fakt, že oblast dříve bolívijské Antofagasty je nejvýznamnějším, dnes chilským, nalezištěm mědi v LA a jedním ze základních zdrojů chilského národního bohatství. I současný vývoj v bolívijsko- a peruánskochilských vztazích svědčí o tom, že rány z minulosti nejsou zdaleka zaceleny i přes existenci vzájemných smluv formálně situaci upravuj ících.
|
|
|
Náklady na terapii Diabetes mellitus a jeho pozdní komplikace
Hladíková, Eva ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Vomáčková, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice jedné z nejzávažnějších chorob 21. století. Diabetes mellitus je onemocnění, kterým trpí miliony lidí na celém světě. Práce je rozdělena do dvou hlavních celků. První část je věnována základním teoretickým poznatkům o této nemoci. Zabývá se historií, klasifikací diabetu a jeho terapii. Dále se zabývá komplikacemi s diabetem spojenými a také edukací diabetiků samotných. Druhá část obsahuje praktickou ukázku chodu diabetologické ambulance. Cílem této práce je odhadnout náklady na terapii diabetes mellitus I. a II. typu a odhadnout náklady na terapii pozdních komplikací této nemoci.
|
host ::
RSS.