|
|
Posouzení účinnosti fotodynamické terapie u pacientů s chronickou centrální serózní chorioretionopatií
Myslík Manethová, Kateřina ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Hejsek, Libor (oponent) ; Chrapek, Oldřich (oponent)
SOUHRN Předložená disertační práce se zabývá problematikou makulárního edému na podkladě centrální serózní chorioretinopatie (CSC) a soudobými možnostmi terapeutického řešení tohoto onemocnění. Přestože ve většině případů nepatří CSC mezi častá a vidění ohrožující onemocnění, může zvláště její chronická forma vést k trvalému snížení zrakových funkcí. Cílem teoretické části této práce je charakterizovat toto chorioretinální onemocnění a popsat základní principy léčby. V práci je dále popsána patogeneze CSC, vyšetřovací metody, v současnosti používaná klasifikace CSC a terapeutické modality léčby tohoto onemocnění. Klinickou částí disertační práce je prospektivní studie 52 pacientů (54 očí) ve věku 30 až 75 let s chronickou formou CSC (cCSC) léčených na Oční klinice 1.LF UK ÚVN-VFN v Praze od ledna 2012 do ledna 2018. Cílem této prospektivní práce je zhodnotit anatomické a funkční výsledky léčby 54 očí s cCSC pomocí fotodynamické terapie v redukovaném (polovičním) dávkovacím režimu verteporfinu (HD-PDT). HD-PDT byla indikována jako primární intervence u chronických forem trvajících déle než 3 měsíce, u kterých nedošlo ke spontánní resorpci subretinální tekutiny, či po nedostatečném efektu konzervativní terapie. Na konci sledovacího období bylo dosaženo zlepšení či stabilizace sítnicového nálezu u 50 očí (92,6...
|
|
| |
|
|
Sledování vlivu moderních chirurgických postupů na centrální část sítnice pomocí elektrofyziologických metod
Hejsek, Libor ; Langrová, Hana (vedoucí práce) ; Boguszaková, Jarmila (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Sledování vlivu moderních chirurgických postupů na centrální partii sítnice pomocí elektrofyziologických metod. Libor Hejsek Hodnotíme roční anatomické a funkční výsledky operace idiopatické makulární díry (IMD) 20G pars plana vitrektomií, s peelingem membrana limitans interna a s plynovou tamponádou (20% SF6). Sledovaný soubor tvořilo 32 očí 32 pacientů (3 muži a 29 žen), průměrného věku 69 let (rozmezí 59 až 76). Pro objektivizaci nitrooční anatomie jsme použili techniky: vyšetření předního segmentu štěrbinovou lampou, biomikroskopii při arteficiální mydriáze a optickou koherentní tomografii (Stratus OCT™, Carl Zeiss). Pro vyšetření funkce centrální oblasti sítnice jsme hodnotili: nejlépe korigovanou zrakovou ostrost do dálky (NKZO) na ETDRS optotypech, multifokální elektroretinografii (mfERG) a reverzní elektroretinografii při šachovnicové stimulaci (PERG). Ke statistickému zpracování výsledků jsme použili neparametrický Wilcoxonův párový test. Výsledky anatomické: k primárnímu uzavření IMD došlo u 29 (90%), IMD se neuzavřela, ale okraje neuroretiny byly oploštělé u 2 očí (6%), v jednom případě zůstala IMD kompletně otevřená (3%). Výsledky funkční: zraková ostrost se zlepšila o 2 a více řádků u 27 očí (84%), o 3 a více řádků u 18 očí (56%) a o 4 a více řádků u 5 očí (16%). PERG neprokázaly postižení...
|
host ::
RSS.