|
| |
|
|
Strategie léčby komorových tachykardií po infarktu myokardu a u dalších strukturálních srdečních chorob. Arytmická bouře.
Segeťová, Markéta ; Bytešník, Jan (vedoucí práce) ; Heinc, Petr (oponent) ; Kozák, Milan (oponent)
Cíl studie: Arytmická bouře u pacientů se strukturálním srdečním onemocněním je život ohrožující situace, nepříznivě ovlivňující prognózu. Katetrizační ablace je možnou účinnou metodou v léčbě arytmických bouří. Paroxysmy polymorfních komorových tachykardií/fibrilace komor (pKT/FK) u nemocných s ischemickou chorobou srdeční mohou být spouštěné monomorfními komorovými extrasystolami. Tyto lze také odstranit katetrizační ablací. Cílem naší studie bylo analyzovat akutní i dlouhodobou účinnost této terapie. Metody: Do souboru jsem zařadily 50 pacientů ( průměrný věk 59±13 let, 8 žen); 38 s ischemickou chorobou srdeční, 5 s idiopatickou dilatační kardiomyopatií, 6 s arytmogenní dysplazií pravé komory a jeden nemocný měl kombinovanou etiologii srdečního onemocnění. Všichni podstoupili katetrizační ablaci z důvodu arytmické bouře. Průměrná ejekční frakce levé komory ( EFLK) byla 29±11 %. U 9 pacientů po infarktu myokardu (IM) vznikla arytmická bouře v důsledku fokálně spouštěné pKT/FK. Odstup od IM byl 3dny-171 měsíců. Arytmická bouře se objevila buď časně po IM (do 1 měsíce, skupina 1, n=5) nebo v delším odstupu (více než 1 měsíc, skupina 2, n=4). Výsledky: Arytmická bouře byla potlačena v 86% pacientů. Během následného sledování (18±16 měsíců) u 24 nemocných nedošlo k recidivě komorových tachykardií (48%)....
|
|
|
Strategie léčby komorových tachykardií po infarktu myokardu a u dalších strukturálních srdečních chorob. Arytmická bouře.
Segeťová, Markéta ; Bytešník, Jan (vedoucí práce) ; Heinc, Petr (oponent) ; Kozák, Milan (oponent)
Cíl studie: Arytmická bouře u pacientů se strukturálním srdečním onemocněním je život ohrožující situace, nepříznivě ovlivňující prognózu. Katetrizační ablace je možnou účinnou metodou v léčbě arytmických bouří. Paroxysmy polymorfních komorových tachykardií/fibrilace komor (pKT/FK) u nemocných s ischemickou chorobou srdeční mohou být spouštěné monomorfními komorovými extrasystolami. Tyto lze také odstranit katetrizační ablací. Cílem naší studie bylo analyzovat akutní i dlouhodobou účinnost této terapie. Metody: Do souboru jsem zařadily 50 pacientů ( průměrný věk 59±13 let, 8 žen); 38 s ischemickou chorobou srdeční, 5 s idiopatickou dilatační kardiomyopatií, 6 s arytmogenní dysplazií pravé komory a jeden nemocný měl kombinovanou etiologii srdečního onemocnění. Všichni podstoupili katetrizační ablaci z důvodu arytmické bouře. Průměrná ejekční frakce levé komory ( EFLK) byla 29±11 %. U 9 pacientů po infarktu myokardu (IM) vznikla arytmická bouře v důsledku fokálně spouštěné pKT/FK. Odstup od IM byl 3dny-171 měsíců. Arytmická bouře se objevila buď časně po IM (do 1 měsíce, skupina 1, n=5) nebo v delším odstupu (více než 1 měsíc, skupina 2, n=4). Výsledky: Arytmická bouře byla potlačena v 86% pacientů. Během následného sledování (18±16 měsíců) u 24 nemocných nedošlo k recidivě komorových tachykardií (48%)....
|
|
| |
|
|
Efektivita léčby chronických forem fibrilace síní katetrizační radiofrekvenční ablací, aplikací preventivní stimulačních režimů a hybridních terapií
Šedivá, Lucie ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Heinc, Petr (oponent) ; Horký, Karel (oponent)
Výsledky naší studie nám umožňují odpovědět na hlavní cíl studie: Pomocí paměťových záznamů z kardiostimulátoru jsme prokázali největší efektivitu na potlačení FS kombinovanou terapií, tedy radiofrekvenční katetrizační ablací a aktivovanými preventivními funkcemi kardiostimulátoru. Hodnocení celkové zátěže FS, které jsme měli umožněné díky paměťovým funkcím KS prokázalo výrazně lepší výsledky u skupiny C, 63% vyléčených ( FS=0), proti skupině B, která měla úspěšnost léčby 45% ( FS=0) a skupina A pouze 30% ( FS=0). Ad 1 Do naší studie byli zařazeni nemocní s chronickými typy FS, ze 150 nemocných bylo 39 nemocných ( 26%) ve stadiu permanentní FS, 111 nemocných (74%) mělo persistující FS, vyžadující pro výrazné potíže a hemodynamický dopad opakované kardioverze. Ve všech skupinách jsme prokazovali významné zlepšení ( ve skupině A mělo v závěru studie devět nemocných permanentní FS. Ve skupině B to byl jeden nemocný a ve skupině v C měli čtyři nemocní permanentní. Ve skupině C bylo nejvíce nemocných s nulovou zátěží FS ( celkem 24 nemocných). Ad 2 Posouzení kvality života-srovnání dotazníků před randomizací a po dvanácti měsících ukazuje nejlepší výsledek u skupiny C, i když u celého souboru došlo vlivem léčby ke zlepšení kvality života. Ad 3 V celém průběhu studie od aktivace preventivních algoritmů po...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.