|
|
Vliv chemických agens používaných při činění kůží na degradaci DNA
Hebenstreitová, Kristýna ; Vaněk, Daniel (vedoucí práce) ; Novák, Jindřich (oponent)
Nelegální obchod s chráněnými živočichy a rostlinami je v současné době na vzestupu a stává se tak čtvrtou nejvýnosnější oblastí kriminality. Obchodovanými komoditami tohoto odvětví jsou například různé zvířecí artefakty od kůží přes zuby, šupiny, kly a drápy až po celá zvířecí těla, dále pak vejce chráněných ptáků (papoušci a dravci) či obojživelníci a hadi. O čím vzácnější živočišný druh se jedná, tím vyšší je po něm poptávka. Obchodování s ohroženými druhy zvířat a rostlin je upraveno mimo jiné v rámci mezinárodní úmluvy CITES (z angl. Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora). Dokazovací proces v případech jejího porušení je komplikovaný a genetická analýza bývá často jedinou možností, jak dokázat, že artefakt pochází z chráněného živočišného druhu a nikoli z druhu, s nímž je legální obchodovat. Tato diplomová práce se zabývá specifickým typem zvířecích artefaktů - činěnými kůžemi. U tohoto typu biologického materiálu bývá problematické získat amplifikovatelnou DNA (deoxyribonukleová kyselina; z angl. deoxyribonucleic acid). V této práci je zkoumán dopad chemikálií použitých při procesu činění kůží na degradaci DNA. Zároveň je analyzován vliv těchto látek na inhibici polymerázové řetězové reakce. Kvantita DNA je stanovována za využití několika různých...
|
|
|
Lidské in vitro modely pro studium epilepsie
Hebenstreitová, Kristýna ; Danačíková, Šárka (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Epilepsie je nejčastější chronické neurologické onemocnění postihující asi 1 % světové populace. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, které je charakterizované opakovaným výskytem záchvatů. Současná farmakologická léčba je symptomatická a přibližně u jedné třetiny pacientů dochází k rozvoji farmakorezistentní epilepsie. Tato práce poskytuje přehled současných poznatků o modelování epilepsie, přičemž se zaměřuje na lidské in vitro modely. Jako velmi slibné in vitro modely pro modelování genetických epilepsií se jeví buněčné linie, například linie odvozené od lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk nebo lidských neurálních kmenových buněk, které umožňují zavedení potenciálně patologických mutací a následnou diferenciaci v mnoho různých buněčných typů. Lidské in vitro modely epilepsie hrají důležitou roli v porozumění procesu epileptogeneze, iktogeneze, mechanismu účinku antiepileptik a uplatňují se při hledání nových léčivých látek. Epilepsie představuje pro pacienty velké břemeno, proto je důležité zabývat se výzkumem nejen molekulárních mechanismů epileptogeneze, ale i vývojem personalizované terapie, která může znamenat naději pro mnoho (i farmakorezistentních) pacientů.
|
host ::
RSS.