|
|
Prospektivní studie příjmu vitamínu D ze stravy dospělých
HAVLOVÁ, Adéla
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá. Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy. Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
|
|
|
Volný čas dětí staršího školního věku nejen v období koronavirové pandemie
HAVLOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá volným časem dětí staršího školního věku. Charakterizuje základní pojmy, které se pojí k danému tématu, tj. volný čas, volnočasová kompetence. Pozornost je věnována pojmu serious leisure v pojetí autora R. Stebbinse. Práce představuje výsledky vlastního výzkumného šetření v období koronavirové epidemie, realizovaného kvalitativní metodou, jakým způsobem děti vnímají a prožívají volný čas, zda směřují k volnočasové kompetenci a také zda změny ve společnosti kvůli koronavirové pandemii ovlivnily prožívání volného času dětí.
|
|
|
Hladina vitaminu D v krvi a její vztah k recidivujícím onemocněním dětského věku
HAVLOVÁ, Adéla
Hladina vitaminu D v krvi, faktory, které ji ovlivňují, a její vztah k opakovaným infekcím jsou opakovaně probírány v tuzemské i zahraniční literatuře. Jedná se o téma, které zasahuje do celé řady oborů, ale především se týká nutrice a pobytu na slunci. Cílem je zmapovat vztah hladin vitaminu D v krvi ve vztahu k opakovaným infekcím dýchacích cest, k jeho suplementaci, k používání ochranných faktorů, k výživě a k pobytu venku v období zimních měsíců. Studie byla provedena na vzorku dětí předškolního věku. Pro hodnocení cílů a výzkumných otázek byla využita data dvou souborů. První soubor 48 dětí měl dvě skupiny. První skupina 21 dětí vznikla ve Waldorfské mateřské škole se sídlem na Rudolfově a druhá skupina o počtu 27 dětí vznikla v nestátním zdravotnickém zařízení se sídlem v Třeboni. Výsledky prvního souboru vyšetření vycházejí z laboratorních hodnot hladin vitaminu D dětí a dotazníkového šetření. Druhý soubor vznikl na podkladě vyšetření hladin D vitaminu za dva roky v nestátním zdravotnickém zařízení. Výsledky druhého souboru vyšetření vycházejí z laboratorních hodnot hladin vitaminu D dětí s opakovanými infekcemi dýchacích cest. Jednalo se o 61 dětí. V souboru se ukázalo, že nebyla zvolena adekvátní metodika, takže některé výsledky jsou rozporuplné. Kladné výsledky se ukázaly při užívání suplementace, častější konzumaci jater, vajec a každodenního příjmu rostlinných olejů.
|
|
|
Vliv pořadí narození na vybraná duševní onemocnění
Havlová, Adéla ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Tureček, Petr (oponent)
Práce poskytuje základní vhled do problematicky vlivu pořadí narození na mentální zdraví člověka. Porovnává vliv pořadí narození na třech vybraných duševních onemocněních: schizofrenii, úzkosti a depresích V úvodu jsou vysvětleny základní pojmy a formulace pro lepší orientaci v dané problematice. V práci je shrnuto několik studií, zkoumajících vliv pořadí narození na lidské mentální zdraví a jeho poruchy. Výzkumy ukazují na to, že u schizofrenie se efekt projevuje u posledních narozených, u úzkosti se efekt projevuje u prostředních narozeních a u depresí se efekt projevuje u nejstarších narozených. Práce propojuje poznatky z psychologie, biologie, evoluční biologie a etologie člověka.
|
|
|
Slavnosti a jejich význam nejen ve waldorfské mateřské škole
HAVLOVÁ, Adéla
Ve své bakalářské práci se zabývám významem slavností v životě mateřské školy. Lidová kultura, odrážející se v prožívaných slavnostech se předává z generace na generaci. Zamýšlím se nad přínosem a uplatněním slavností nejen pro děti ale i pro jejich rodiče. V teoretické části se zaměřuji na výklad pojmů související s tématem, zejména na charakteristiku slavností, souvislost se socializací dítěte, waldorfskou pedagogiku a její stěžejní součást ? slavnosti. V praktické části popisuji slavnosti tak, jak se konají ve waldorfské mateřské škole ve spolupráci s rodiči. V druhé části se zaměřuji na výzkum spolupráce rodiny s mateřskou školou při slavnostech. Výzkum byl proveden dotazovacími metodami ? rozhovory a dotazníky.
|
host ::
RSS.