|
|
Téma paktu s ďáblem v české literatuře
Hartigová, Barbora ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na téma paktu s ďáblem v české literatuře v letech 1968-1989. Zabývá se podrobně osmi vybranými literárními díly z tohoto období. Většinou jde o díla samizdatová či exilová. Je to dáno především tím, že téma paktu s ďáblem přímo vybízí k tomu stát se prostředkem kritické reflexe doby, což ovšem v nesvobodných podmínkách socialistického státu nebylo v oficiální literatuře možné. V práci jsou odlišeny dva hlavní typy tématu: pakt s ďáblem faustovského typu a pakt s ďáblem na způsob Dostojevského legendy o Velkém inkvizitorovi. Faustovský typ paktu s ďáblem zde zastupují díla Daniely Fischerové, Ludvíka Aškenazyho, Ivana Binara, Jana Trefulky, Josefa Šafaříka a Václava Havla. Vycházejí z loutkářské i literární faustovské tradice v Čechách a navazují i na českou tradici filosofické reflexe faustovského příběhu (Jan Patočka, Zdeněk Neubauer). Oproti dílům inspirovaným Velkým inkvizitorem se zaměřují na existenciální střet jedince a zla, na individuální motivace uzavření smlouvy s ďáblem a na následný trest či naopak východisko z dané situace. Pozitivní východisko, tedy možnost vystoupení z paktu s ďáblem, naznačuje D. Fischerová ve hře Báj, Trefulka v románu Svedený a opuštěný a Havel v dramatu Pokoušení. Fischerová zdůrazňuje význam budoucnosti, Trefulka vidí zdroj síly trvale nepodlehnout...
|
host ::
RSS.