Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Trestní odpovědnost právnických osob
Hainz, Filip ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Název diplomové práce: Trestní odpovědnost právnických osob Abstrakt: Autor prostřednictvím této diplomové práce představuje celistvé shrnutí fenoménu trestní odpovědnosti právnických osob, k jehož jednotlivým souvislostem předkládá své úvahy. Na tento fenomén nazírá z mnoha hledisek, které korespondují se strukturou jeho diplomové práce, neboť tvoří její jednotlivé části. Těmito hledisky jsou právně teoretická východiska této problematiky, historický vývoj zkoumaného fenoménu zahrnující angloamerickou i kontinentální právní kulturu, legislativní vývoj v rámci České republiky, pozitivistický rozbor platné hmotněprávní úpravy obsažené v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, komparativní analýza hmotněprávní úpravy České a Slovenské republiky a následná sumarizace aplikace této nové formy odpovědnosti v praxi českých soudů. Stanoveným cílem této diplomové práce je komplexní seznámení s relevantními aspekty tohoto fenoménu, přičemž těžištěm této diplomové práce je vedle rozboru platné hmotněprávní úpravy České republiky v této oblasti, především zmíněná komparativní analýza této úpravy s odpovídající hmotněprávní úpravou Slovenské republiky, a dále sumarizace uplatňování tohoto institutu v české soudní praxi. Při studiu relevantní literatury a pramenů práva dochází...
Analýza determinantů sebevražednosti v zemích OECD
Hainz, Filip ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných socioekonomických faktorů na míru sebevražednosti ve 32 zemích OECD mezi lety 2005-2010. Na základě analýzy metodou fixních i náhodných efektů potvrzuje úvodem stanovené hypotézy, a sice: 1. Míra sebevražednosti negativně koreluje s výší HDP na obyvatele, za 2. Míra sebevražednosti pozitivně koreluje s úrovní nezaměstnanosti. Z analýzy vyplývá, že zvýšení HDP na obyvatele o 1 % vede ke snížení míry sebevražednosti zhruba o 0,3 %. Naopak zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod vede ke zvýšení míry sebevražednosti přibližně o 1 %. Dále se významně projevily faktory: spotřeba alkoholu na osobu a průměrný počet hodin strávených v zaměstnání, které pozitivně, resp. negativně korelují s mírou sebevražednosti. Výše uvedená zjištění jsou konzistentní se sociologickou teorií Henryho a Shorta a ekonomickou teorií Hamermeshe a Sosse.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.