Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Časoprostorové souvislosti hlášení úhynu a zranění ptáků v záchranných stanicích ČR
HROMÁDKO, David
Ptáci jsou nejčastějšími pacienty v záchranných stanicích. Automobilová doprava, prosklené plochy, elektrická vedení i nelegální lov, to vše ohrožuje ptáky v antropogenní krajině. Díky záchranným stanicím se každý rok podaří mnoho takto zraněných nebo nemocných ptáků vyléčit a vrátit zpět do volné přírody. Záchranné stanice tak mají důležitou roli v ochraně přírody a často i v ekologické výchově. Předkládaná práce vyhodnocuje příčiny příjmu zraněných ptáků v antropogenní krajině. Byly zpracovány databáze záchranných stanic evidující druhové složení, věk, příčinu příjmu a další osud zraněných ptáků přijatých ve sledovaném období (od roku 2008 do roku 2017). Dále byly zjišťovány okolnosti příjmů ptačích řádů a jejich druhové zastoupení. Taktéž došlo k vyhodnocení souvislostí mezi příjmy ptačích řádů a jejich citlivostí k antropogenním vlivům, posouzen byl i vývoj počtu příjmů za jednotlivé roky, v ptačích řádech, vývoj počtů během roku a vliv věku jedinců na jejich zraňování. Byl hodnocen i vliv typu zranění a ptačího řádu na další osud jedince. Nejvíce přijímaným ptačím řádem byl řád pěvci (Passeriformes). Celkově patřily k nejnáchylnějším ptačí druhy žijící synantropně. To souvisí s větší mírou vystavení antropogenním vlivům. Nejčastějším typem příjmů ptáků do záchranných stanic byl příjem nesamostatných mláďat.
Manipulace se zraněnými ptáky v záchranných stanicích
HROMÁDKO, David
Ptáci jsou nejčastějšími pacienty v záchranných stanicích. Automobilová doprava, prosklené plochy, elektrická vedení i nelegální lov, to vše ohrožuje ptáky v moderní krajině. Díky záchranným stanicím, se každý rok podaří mnoho takto zraněných nebo nemocných ptáků vyléčit a vrátit zpět do volné přírody. Záchranné stanice tak mají důležitou roli v ochraně přírody a často i v ekologické výchově. Předkládaná práce zhodnocuje způsoby léčby a manipulaci se zraněnými ptáky v záchranných stanicích. Ve vybraných stanicích: Záchranná stanice Třeboň při Českém nadačním fondu pro vydru, Stanice ochrany fauny Pavlov, o.p.s, Záchranná stanice pro zraněné živočichy na Huslíku u Poděbrad a Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, byly pomocí dotazníku zjišťovány údaje, týkající se manipulace, léčby a následků úrazů u zraněných a handicapovaných ptáků. Byl zjišťován i početní trend u nejčastějších typů zranění, kdy jako podklad posloužila evidence ze záchranných stanic z let 2008 - 2014. Každá záchranná stanice má své postupy léčby a manipulace se zraněnými ptáky, které se velmi často liší od postupů v jiných stanicích. Některé stanice nemají s některými typy zranění žádné zkušenosti. Nehorší je léčba u ptáků popálených elektrickým proudem a otrav. Nejčastější příčinnou příjmu ptáků ve sledovaných záchranných stanicích, byla hospitalizace nesamostatných mláďat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.