Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv probiotických krmných aditiv na funkční stav bachoru
HADAČOVÁ, Veronika
V mé práci jsem se věnovala vlivu probiotik Bifidobacterium sp. na funkční stav bachoru skotu. V pokusu byly použity dvě dospělé krávy plemene Aberdeen-angus se zavedenou permanentní kanylou, kterým byla denně podávána probiotika Bifidobacterium sp.. Z odebraných vzorku bachorové tekutiny byli analyzovány těkavé mastné kyseliny, protozoa, pH a množství amoniaku. Při testování vlivu probiotik na jednotlivé proměnné, s pevným efektem jedince nebyl vliv probiotik prokázán. Při testování bez efektu jedince vyšla v lineárním modelu nejlépe popisujícím má data kyselina octová a máselná. V jejich závislosti se zvyšovaly počty protozoí. Jelikož byli použiti pouze dva pokusní jedinci, je zde silný efekt jedince. Z mých výsledků vyplývá, že vliv probiotik Bifidobacterium sp. na funkční stav bachoru je nízký. Tyto výsledky mohly být ovlivněny nízkým počtem replikací aplikace probiotik a také nízkým počtem zvířat.
Porovnání vlivu dojení krav dojicím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
HADAČOVÁ, Veronika
Životní pohoda dojnic je v popředí zájmu chovatelů, kteří se snaží o splnění všech požadavků welfare a minimalizaci nedostatků ve stájích. Právě z hlediska welfare je robotizované dojení nejvhodnějším prostředkem jak odbourat většinu stresových faktorů ve stáji. Data ke zpracování výsledků této práce byla získána na základě vlastních etologických 24. hodinových pozorování. Pozorování probíhala ve dvou různých podnicích s různým typem plemene (holštýn a český strakatý skot) ve dnech 21. 2. 2013 a 21. 3. 2013. Z aktivity dojnic do 30 minut od opuštění dojícího robota vyšlo, že zejména dojnice na II. a vyšší laktaci u obou skupin se jdou po dojení ihned nakrmit. Přesto po porovnání pitného režimu obou skupin, bylo zjištěno, že celá skupina holštýn se častěji po dojení chodila napít. Prvotelky se chodily napojit z 37 % a dojnice na vyšší laktaci z 36 %. Skupina čestr se chodila napít u prvotelek z 30 % a u dojnic na vyšší laktaci z 23 %. Bylo také zaznamenáváno ulehnutí, kdy si šlo celkově lehnout 13 krav a z toho pouze 4 prvotelky, což je velice pozitivní zjištění z hlediska zdravotního stavu vemene a výskytu minimálního stresového faktoru u prvotelek. Nejvíce docházelo k ulehnutí u krav na II. a vyšší laktaci skupiny čestr, kde ulehlo 7 krav (5 %). Svoboda pohybu a odbourání stresových faktorů ve stáji vede ke zlepšení a udržení welfare, což dojící robot splňuje. Dá se říci, že pro budoucnost dojeného skotu je dojící robot nejvhodnějším zařízením.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.