|
|
Přesné měření GNSS-RTK pro inženýrsko-geodetické aplikace
Grečnár, Jiří ; Talácko,, Milan (oponent) ; Bureš, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou přesnosti, optimalizací postupu měření metodou GNSS-RTK z hlediska opakovatelnosti výsledků měření pro inženýrsko-geodetické aplikace. Na základě dříve publikovaných poznatků byl testován postup měření umožňující určení prostorové polohy s mezní odchylkou prostorové polohy geodetických bodů lepší než 10mm. Testovací postup byl ověřen na dvou testovacích souborech měření získaných v průběhu 27 hodin a 26 hodin s návazností na CZEPOS, které byly následně analyzovány. První testovací měření bylo provedeno metodou RTK3-GG (délka vektoru 9 m a 60 km) a metodou VRS3-MAXGG, tj. s využitím síťového řešení za ideálních podmínek (ideálně volný observační obzor a dobrá dostupnost diferenčních korekcí). Druhý soubor byl měřen stejnými metodami, ale ve zhoršených observačních podmínkách (zhoršený observační obzor a zhoršená dostupnost diferenčních korekcí) pro vektory délky 22 km a 62km. Na základě výsledků získaných z testovacích měření byla analyzována přesnost prostorové polohy, navržen vhodný způsob filtrace odlehlých hodnot v datech a optimální postup měření, který byl následně otestován měřením v geodetické síti tří bodů.
|
|
| |
|
|
Přesné měření GNSS-RTK pro inženýrsko-geodetické aplikace
Grečnár, Jiří ; Talácko,, Milan (oponent) ; Bureš, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou přesnosti, optimalizací postupu měření metodou GNSS-RTK z hlediska opakovatelnosti výsledků měření pro inženýrsko-geodetické aplikace. Na základě dříve publikovaných poznatků byl testován postup měření umožňující určení prostorové polohy s mezní odchylkou prostorové polohy geodetických bodů lepší než 10mm. Testovací postup byl ověřen na dvou testovacích souborech měření získaných v průběhu 27 hodin a 26 hodin s návazností na CZEPOS, které byly následně analyzovány. První testovací měření bylo provedeno metodou RTK3-GG (délka vektoru 9 m a 60 km) a metodou VRS3-MAXGG, tj. s využitím síťového řešení za ideálních podmínek (ideálně volný observační obzor a dobrá dostupnost diferenčních korekcí). Druhý soubor byl měřen stejnými metodami, ale ve zhoršených observačních podmínkách (zhoršený observační obzor a zhoršená dostupnost diferenčních korekcí) pro vektory délky 22 km a 62km. Na základě výsledků získaných z testovacích měření byla analyzována přesnost prostorové polohy, navržen vhodný způsob filtrace odlehlých hodnot v datech a optimální postup měření, který byl následně otestován měřením v geodetické síti tří bodů.
|
|
| |
host ::
RSS.