|
|
Regulation of intracellular calcium levels as tool to control NK cell cytotoxicity.
Graman, Vojtěch ; Frič, Jan (vedoucí práce) ; Šimíček, Michal (oponent)
NK buňky, podskupina přirozených lymfoidních buněk, hrají klíčovou roli při rozpoznávání a eliminaci virem infikovaných a rakovinných buněk, což z nich činí slibnou buněčnou imunoterapii pro pacienty trpící AML. Imunoterapie založené na NK buňkách však čelí nepředvídaným problémům s účinností. Ukázalo se, že intracelulární Ca2+ signalizace hraje klíčovou roli pro cytotoxicitu NK buněk. Udržování složité rovnováhy intracelulární Ca2+ signalizace je životně důležité pro NK buňkami zprostředkované zabíjení cílových buněk. V komplexním mikroprostředí těla pacienta se NK buňky setkávají s různými podněty, které mohou potenciálně narušit rovnováhu intracelulární Ca2+ signalizace. Ukázalo se, že stimulace PRR ovlivňuje intracelulární Ca2+ a tak i celkovou cytotoxicitu NK buněk. Tato studie zkoumala dopad stimulace TLR na signalizaci Ca2+ a funkce NK buněk. Účinek stimulace TLR byl hodnocen měřením influxu intracelulárního Ca2+ , funkčního cytotoxicitckého a degranulačního testu, stejně jako analýzy genové exprese. Expozice TLR ligandům měla za následek zvýšení intracelulárních hladin Ca2+ , doprovázené snížením cytotoxické aktivity v nízkých poměrech efektorů k cílovým buňkám. Byl pozorován rostoucí trend v degranulaci. Kromě toho analýza genové exprese odhalila zvýšení exprese NFAT a Orai1 u NK buněk...
|
|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantace krvetvorných kmenových buněk
Graman, Vojtěch ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Geny tvořící hlavní histokompatibilní systém se nacházejí na krátkém raménku chromozomu 6 a kódují povrchové glykoproteiny (HLA glykoproteiny), které zajišťují prezentaci vlastních a cizích peptidů na buněčném povrchu. Ty jsou následně rozpoznávány T- lymfocyty a dalšími buňkami imunitního systému. Když je komplex HLA-peptid rozpoznán jako cizí, dochází k aktivaci T-lymfocytů a dalších složek imunitního systému, a k eliminaci cizorodých buněk. Zejména z tohoto důvodu je inkompatibilita HLA mezi dárcem a příjemcem při transplantaci krvetvorných kmenových buněk (HSCT) původcem silné imunitní odpovědi proti transplantovaným buňkám, a je tedy hlavním kritériem při výběru vhodných dárců kmenových buněk. Tato práce stručně shrnuje dosavadní poznatky o struktuře a funkci HLA antigenů I. a II. třídy. Zaměřuje se na techniky HLA typizace, mezi něž patří serologické metody a dále moderní techniky molekulárně-genetické typizace založené na metodách PCR a sekvenace druhé generace (next-generation sequencing), postupy a význam pro HSCT. Dále se zabývá samotnými procesy HSCT a přípravnou terapií, ale hlavní důraz je kladen na význam HLA inkompatibility mezi příjemci a dárci kmenových buněk a jejich vliv na výsledek HSCT.
|
host ::
RSS.