|
|
COMI jako hraniční určovatel pro účely přeshraniční insolvence
Germániová, Alexandra ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Závěr Přeshraniční právní vztahy jsou v současnosti zcela běžné. Pokud se společnost, která vstupuje do a udržuje přeshraniční právní vztahy dostane do špatné finanční situace a stane se insolventní, odrazí se tato skutečnost (že společnost udržuje přeshraniční vztahy) v insolvenčním řízení probíhajícím ohledně společnosti. V insolvenčním řízení bude totiž přítomný cizí prvek. Cizí prvek může nabývat různých podob, nejčastěji půjde o aktiva dlužníka nacházející se v zahraničí - společnost má organizační složku v zahraničí nebo jde o koncern atd. V minulosti se v takových situacích konala v dotčených státech samostatná insolvenční řízení. V současnosti je trend jiný. Existuje snaha řešit věci globálně a to se projevuje i v tom, že v oblasti insolvence je obecně preferován princip univerzality. U univerzalistických modelů vzniká potřeba hraničního určovatele, na základě kterého bude možno identifikovat hlavní řízení, tedy řízení s "univerzálními" účinky. Dominantním hraničním určovatelem se stalo COMI. COMI, které není čistě formální kategorií jako např. místo zapsaného sídla, je dobrým konceptem, je zárukou určitého reálného pouta mezi dlužníkem a fórem, kde se bude konat insolvenční řízení. V současnosti však situace ohledně COMI není tak jasná, aby byla zajištěna maximální právní jistota věřitelů. Tento...
|
|
|
COMI jako hraniční určovatel pro účely přeshraniční insolvence
Germániová, Alexandra ; Pauknerová, Monika (oponent) ; Brodec, Jan (vedoucí práce)
Závěr Přeshraniční právní vztahy jsou v současnosti zcela běžné. Pokud se společnost, která vstupuje do a udržuje přeshraniční právní vztahy dostane do špatné finanční situace a stane se insolventní, odrazí se tato skutečnost (že společnost udržuje přeshraniční vztahy) v insolvenčním řízení probíhajícím ohledně společnosti. V insolvenčním řízení bude totiž přítomný cizí prvek. Cizí prvek může nabývat různých podob, nejčastěji půjde o aktiva dlužníka nacházející se v zahraničí - společnost má organizační složku v zahraničí nebo jde o koncern atd. V minulosti se v takových situacích konala v dotčených státech samostatná insolvenční řízení. V současnosti je trend jiný. Existuje snaha řešit věci globálně a to se projevuje i v tom, že v oblasti insolvence je obecně preferován princip univerzality. U univerzalistických modelů vzniká potřeba hraničního určovatele, na základě kterého bude možno identifikovat hlavní řízení, tedy řízení s "univerzálními" účinky. Dominantním hraničním určovatelem se stalo COMI. COMI, které není čistě formální kategorií jako např. místo zapsaného sídla, je dobrým konceptem, je zárukou určitého reálného pouta mezi dlužníkem a fórem, kde se bude konat insolvenční řízení. V současnosti však situace ohledně COMI není tak jasná, aby byla zajištěna maximální právní jistota věřitelů. Tento...
|
|
|
Vývoj právní úpravy dohledu státu nad pojišťovnictvím
Germániová, Alexandra ; Gruber, Petr (vedoucí práce) ; Tuček, Miroslav (oponent)
Předmětem a hlavním cílem této bakalářské práce je právní úprava dohledu státu nad pojišťovnictvím a zachycení jejího vývoje v čase. V rámci práce je nejdřív analyzována potřeba dohledu státu nad pojišťovnictvím a její hlavní cíl. Poté následuje přehled vývoje právní úpravy dohledu od založení první pojišťovny na území České republiky až po platnou právní úpravu dohledu (včetně). Dále je navázáno stručným načrtnutím nejvýznamnějších změn, které lze do budoucna v oblasti regulace pojišťovnictví očekávat. V závěru je konstatováno, že hlavním trendem v rámci vývoje právní úpravy dohledu státu nad pojišťovnictvím je posilování dohledu prostřednictvím stále komplexnější právní úpravy. Autorka práce ponechává otevřené, zda současný trend povede k optimální právní úpravě dohledu s tím, že to ukáže až další vývoj.
|
host ::
RSS.