|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Novosad, Ondřej ; Gebrian, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanisticko-architektonická studie nové části města mezi stávajícím a budoucím hlavním nádražím v Brně. Cílem studie je vytvoření nového prostorového konceptu městského prostředí jako alternativu k dosavadním záměrům vycházejícím z aktuálního územního plánu. Zásadním impulzem k aktualizaci prostorového uspořádání tohoto nejvýznamnějšího rozvojového území města je začlenění nové trasy městské rychlodráhy. Zvláštní zřetel při navrhování je věnován využití dvou úrovní městského prostoru vycházejících z rozdílných úrovní terénu a kolejišť. Nedílnou součástí prostorového uspořádání na principu kompaktního města je také aplikace teorie a poznatku udržitelného města. Základem konceptu řešení je naprogramovaná struktura hustoty zástavby, která je protkána systémem veřejných komunikací a soukromých atrií. V rámci této struktury jsou podrobněji zpracovány dvě urbanistická zadání. První je umístění nového Janáčkova centra muzických umění na přebudovaném Svrateckém nábřeží v jižní části řešeného území. Druhým motivem je koncept zastávky rychlodráhy v samotném centru oblasti. Zastávka vévodí centrálnímu náměstí a je včleněna do hmoty kongresového centra. Celý tento prostor doplňuje návrh nových městských lázní. Programem celé studie je doplnění městských funkcí, které této lokalitě scházejí. Kvalitu návrhu je možné zhodnotit v porovnání s řešením územního plánu města Brna.
|
|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Březovská, Markéta ; Gebrian, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Místo nového územního plánu jsem vyvinula strategii jak řešit situaci v komplikované oblasti mezi brněnskými nádražími. Území na jih od centra je předmětem diskuzí již téměř sto let. Dnes, spolu s přemístěním hlavního železničního nádraží směrem na jih a nápadem spojit jej s nádražím původním městskou rychlodráhou, je znovu aktuální plán zastavění a rozvoje tohoto území. Strategie, kterou navrhuji, je postavena na kritice současného stavu území a záměrů města, na principech „kompaktního města“, na mém vlastním výzkumu potenciálních uživatelů území a na studii života 7 rozdílných (imaginárních) skupin obyvatel řešeného území, v rámci určitého časového horizontu.
|
|
|
Model střídá model - Transformace Baťova průmyslového města Batanagar v Indii
Březovská, Markéta ; Ing.arch.Dušan Riedl,CSc. (oponent) ; Ing.arch.Adam Gebrian (oponent) ; Mgr.Rostislav Koryčánek (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl přispět novými poznatky k debatě o korporátním urbanismu. Obecně zkoumá průběh a důsledky globalizačních tendencí na rozvoj průmyslových a postindustriálních měst, přičemž se snaží identifikovat aspekty, které s sebou tato specifická výroba místa nese. Konkrétně pak zkoumá případ obuvnické firmy Baťa, jejíž model „ideálního průmyslového města“ a jeho výroba a export byly jedním z prvních případů realizace soukromě řízeného urbanismu v celosvětovém měřítku. Model indického podnikového města Batanagaru z 30. let minulého století je od roku 2006 nahrazován modelem novým: městem, ve kterém je vlastní výroba bot zcela oddělena od produkce nového životního stylu. Tento model lze dnes nalézt na periferiích velkoměst po celém světě, zejména ale v zemích globálního jihu, kde jasně odráží socioekonomickou transformaci celé společnosti ze společnosti výroby ve společnost spotřeby.
|
|
|
Model střídá model - Transformace Baťova průmyslového města Batanagar v Indii
Březovská, Markéta ; Ing.arch.Dušan Riedl,CSc. (oponent) ; Ing.arch.Adam Gebrian (oponent) ; Mgr.Rostislav Koryčánek (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl přispět novými poznatky k debatě o korporátním urbanismu. Obecně zkoumá průběh a důsledky globalizačních tendencí na rozvoj průmyslových a postindustriálních měst, přičemž se snaží identifikovat aspekty, které s sebou tato specifická výroba místa nese. Konkrétně pak zkoumá případ obuvnické firmy Baťa, jejíž model „ideálního průmyslového města“ a jeho výroba a export byly jedním z prvních případů realizace soukromě řízeného urbanismu v celosvětovém měřítku. Model indického podnikového města Batanagaru z 30. let minulého století je od roku 2006 nahrazován modelem novým: městem, ve kterém je vlastní výroba bot zcela oddělena od produkce nového životního stylu. Tento model lze dnes nalézt na periferiích velkoměst po celém světě, zejména ale v zemích globálního jihu, kde jasně odráží socioekonomickou transformaci celé společnosti ze společnosti výroby ve společnost spotřeby.
|
|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Novosad, Ondřej ; Gebrian, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanisticko-architektonická studie nové části města mezi stávajícím a budoucím hlavním nádražím v Brně. Cílem studie je vytvoření nového prostorového konceptu městského prostředí jako alternativu k dosavadním záměrům vycházejícím z aktuálního územního plánu. Zásadním impulzem k aktualizaci prostorového uspořádání tohoto nejvýznamnějšího rozvojového území města je začlenění nové trasy městské rychlodráhy. Zvláštní zřetel při navrhování je věnován využití dvou úrovní městského prostoru vycházejících z rozdílných úrovní terénu a kolejišť. Nedílnou součástí prostorového uspořádání na principu kompaktního města je také aplikace teorie a poznatku udržitelného města. Základem konceptu řešení je naprogramovaná struktura hustoty zástavby, která je protkána systémem veřejných komunikací a soukromých atrií. V rámci této struktury jsou podrobněji zpracovány dvě urbanistická zadání. První je umístění nového Janáčkova centra muzických umění na přebudovaném Svrateckém nábřeží v jižní části řešeného území. Druhým motivem je koncept zastávky rychlodráhy v samotném centru oblasti. Zastávka vévodí centrálnímu náměstí a je včleněna do hmoty kongresového centra. Celý tento prostor doplňuje návrh nových městských lázní. Programem celé studie je doplnění městských funkcí, které této lokalitě scházejí. Kvalitu návrhu je možné zhodnotit v porovnání s řešením územního plánu města Brna.
|
|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Březovská, Markéta ; Gebrian, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Místo nového územního plánu jsem vyvinula strategii jak řešit situaci v komplikované oblasti mezi brněnskými nádražími. Území na jih od centra je předmětem diskuzí již téměř sto let. Dnes, spolu s přemístěním hlavního železničního nádraží směrem na jih a nápadem spojit jej s nádražím původním městskou rychlodráhou, je znovu aktuální plán zastavění a rozvoje tohoto území. Strategie, kterou navrhuji, je postavena na kritice současného stavu území a záměrů města, na principech „kompaktního města“, na mém vlastním výzkumu potenciálních uživatelů území a na studii života 7 rozdílných (imaginárních) skupin obyvatel řešeného území, v rámci určitého časového horizontu.
|
host ::
RSS.