Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pouť v centru kulturologického zkoumání: Analýza poutí Camino de Santiago a Shikoku Henro
Gavlas, Tomáš ; Lapka, Miloslav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
V roce 2010 absolvovalo poutní trasu Camino de Santiago přibližně 272.000 lidí. Přitom dvacet let zpět to bylo jen asi 5.000 lidí. Proč? To je ústřední otázka, která nás provází celou touto prací a je jejím ústředním tématem. Při cestě za odpovědí musíme co nejlépe vymezit rozměr kulturního schématu této vzkříšené poutní trasy. Analýza probíhá vzhledem k těžké uchopitelnosti tématu ve více rovinách. Nahlédneme do roviny symbolického rozměru putování a jeho proměn napříč lidskými dějinami. Budeme sledovat nit vývoje od období stádní osamělosti až po model současného nezávislého cestování. Krátce se zastavíme také u vymezení moderního nomáda. V druhé části pojednáme o lidském vztahu ke krajině a cestám. Pohybovat se budeme podél lidské schopnosti strukturovat prostor. Zamyšlení zakončíme pojednáním o funkci a umění chůze. Ve třetí části se naše kroky stočí směrem k Santiagu de Compostela. Projdeme si čtyři známé dálkové poutí trasy vedoucí k hrobu Svatého Jakuba. Pokusím se přiblížit jejich socio-kulturní prostředí, historické souvislosti a krajiné dispozice. Poté si představíme závěry dotazníkového šetření analyzující povědomí veřejnosti o svatojakubské pouti. Poslední kapitola se zabývá nejvýznamnější Japonskou poutní trasou Shikoku Henro, kterou jsem si dovolil postavit do konstrastu právě s...
Kulturní fenomén poutě a moderního nomádství se zaměřením na Camino de Santiago.
Gavlas, Tomáš ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
V roce 2010 absolvovalo poutní trasu Camino de Santiago přibližně 272.000 lidí. Přitom dvacet let zpět to bylo jen asi 5.000 lidí. Proč? To je ústřední otázka, která nás provází celou touto prací a je jejím ústředním tématem. Při cestě za odpovědí musíme co nejlépe vymezit rozměr kulturního schématu této vzkříšené poutní trasy. Analýza probíhá vzhledem k těžké uchopitelnosti tématu ve více rovinách. Nahlédneme do roviny symbolického rozměru putování a jeho proměn napříč lidskými dějinami. Budeme sledovat nit vývoje od období stádní osamělosti až po model současného nezávislého cestování. Krátce se zastavíme také u vymezení moderního nomáda. V druhé kapitole pojednáme o lidském vztahu ke krajině a cestám. Pohybovat se budeme podél lidské schopnosti strukturovat prostor. Zamyšlení zakončíme pojednáním o funkci a umění chůze. V poslední kapitole se naše kroky stočí směrem k Santiagu de Compostela. Projdeme si čtyři známé dálkové poutí trasy vedoucí k hrobu Svatého Jakuba. Pokusím se přiblížit jejich soci- kulturní prostředí, historické souvislosti a krajiné dispozice. Použitá metoda snoubí bohaté využití odborné i cestopisné literatury a zúčastněného pozorování na samotné pouti v letech 2007 a 2010. Pouť si vysloužila v současnosti místo, které stojí ve středu veřejného zájmu. Její legitimita je nabyta...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.