|
|
Řecké zemědělské farmy v západní a východní části řeckého světa
Gavláková, Barbora ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních poznatků o tom, jak v antickém Řecku docházelo k rozdělení zemědělské půdy mezi jednotlivé občany poleis (z hlediska teoretického i praktického), což bylo jedním z nástrojů k dosažení jejich rovnosti. Pokud jde o zkoumání farem samotných bude práce vycházet především ze znalostí vývoje zemědělských lokalit v oblasti Krymského poloostrova ( Chersonesos, Panskoe,…),Tamanského poloostrova a v jižní Itálie (Metapont) s tím, že bude na jedné straně hledat jejich společné rysy a zároveň regionální odlišnosti. Vzhledem k tomu, že se práce dotýká i zemědělství, budou zmíněny také některé poznatky z oborů paleobotaniky, archeozoologie, palynologie a dalších, které osvětlují vývoj zemědělské krajiny těchto oblastí. Klíčová slova farmy, zemědělství, Řecko, řekcé kolonie
|
|
|
Zemědělské farmy na západním pobřeží Krymu
Gavláková, Barbora ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních výzkumů v oblasti západního pobřeží Krymu týkajících se řeckého zemědělského osídlení na tomto území. Jedná se jednak o město Chersonesos, dnešní Sevastopol, a jeho bezprostřední okolí rovnoměrně pokryté parcelami stejných velikostí, které označujeme jako tzv. blízkou choru. Dále sem spadají území, která Chersonesos získal později během své expanze na západní a severozápadní pobřeží poloostrova. Tuto oblast, zahrnující mimo jiné města Kerkintis a Kalos Limen, označujeme jako tzv. vzdálenější choru města Chersonesos. Velmi důležitou kapitolou je samotné provedení rozměření jednotlivých parcel, kterému bude v práci také věnována pozornost. Také je třeba se zaměřit na studium jednotlivých odkrytých farem, které nám poskytnou alespoň rámcovou představu o tom, jak jejich tehdejší obyvatelé žili, čemu se věnovali, jaké nástroje používali, atd. Vzhledem k tomu, že se práce dotýká i zemědělství a pěstovaných plodin, budou zde zohledněny také výsledky provedených paleobotanických průzkumů.
|
|
|
Stavební zákon a ochrana archeologického dědictví
Gavláková, Barbora ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Stavební zákon a ochrana archeologického dědictví je představení problematiky archeologické památkové péče a možností jejího uplatnění na ochranu archeologických lokalit v souvislosti se stavební činností. Zásadními prameny úpravy pro tuto oblast je stavební zákon, který v úpravě územního plánování představuje preventivní nástroje ochrany archeologického dědictví, a dále zákon o státní památkové péči, který zakotvuje povinnosti stavebníků, které z ochrany archeologického dědictví pro průběh stavebních aktivit vyplývají. Klíčová slova Archeologické dědictví, výstavba, územní plánování, památková péče, zákon o státní památkové péči, stavební zákon
|
|
|
Řecké zemědělské farmy v západní a východní části řeckého světa
Gavláková, Barbora ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních poznatků o tom, jak v antickém Řecku docházelo k rozdělení zemědělské půdy mezi jednotlivé občany poleis (z hlediska teoretického i praktického), což bylo jedním z nástrojů k dosažení jejich rovnosti. Pokud jde o zkoumání farem samotných bude práce vycházet především ze znalostí vývoje zemědělských lokalit v oblasti Krymského poloostrova ( Chersonesos, Panskoe,…),Tamanského poloostrova a v jižní Itálie (Metapont) s tím, že bude na jedné straně hledat jejich společné rysy a zároveň regionální odlišnosti. Vzhledem k tomu, že se práce dotýká i zemědělství, budou zmíněny také některé poznatky z oborů paleobotaniky, archeozoologie, palynologie a dalších, které osvětlují vývoj zemědělské krajiny těchto oblastí. Klíčová slova farmy, zemědělství, Řecko, řekcé kolonie
|
|
|
Zemědělské farmy na západním pobřeží Krymu
Gavláková, Barbora ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních výzkumů v oblasti západního pobřeží Krymu týkajících se řeckého zemědělského osídlení na tomto území. Jedná se jednak o město Chersonesos, dnešní Sevastopol, a jeho bezprostřední okolí rovnoměrně pokryté parcelami stejných velikostí, které označujeme jako tzv. blízkou choru. Dále sem spadají území, která Chersonesos získal později během své expanze na západní a severozápadní pobřeží poloostrova. Tuto oblast, zahrnující mimo jiné města Kerkintis a Kalos Limen, označujeme jako tzv. vzdálenější choru města Chersonesos. Velmi důležitou kapitolou je samotné provedení rozměření jednotlivých parcel, kterému bude v práci také věnována pozornost. Také je třeba se zaměřit na studium jednotlivých odkrytých farem, které nám poskytnou alespoň rámcovou představu o tom, jak jejich tehdejší obyvatelé žili, čemu se věnovali, jaké nástroje používali, atd. Vzhledem k tomu, že se práce dotýká i zemědělství a pěstovaných plodin, budou zde zohledněny také výsledky provedených paleobotanických průzkumů.
|
host ::
RSS.