|
|
Hospodářská zahraniční pomoc při poválečné obnově ČSR se zaměřením na pomoc ze Spojených států (1944-1948)
Frydryšková, Jana ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
válka s Německem skončila nepodmínečnou kapitulací v květnu 1945, konec druhé světové války se datuj e 2. září kdy kapitulovalo Japonsko. Byla to do té doby nejděsivější a neniči věj ší válkou v děj inách lidstva. Zúčastnilo se jí 61 států, které představovaly přibližně 80 % obyvatelstva světa, a probíhala na území 40 států a téměř na všech mořích. Do armády bylo zmobilizováno okolo 110 miliónů osob a ještě ve větší míře než v letech 1914 -1918 šlo o střetnutí dvou gigantických ekonomických potenciálů s dosud nevídaným nasazením vojenské techniky. Proti Japonsku pak byla použita poprvé jako zbraň atomová bomba. Odhady celkové výše vojenských nákladů a škod se pohybují mezi 3000 - 5000 miliardami předválečných dolarů. 1 Nikdo se už nedozví, nakolik si tento krvavý konflikt národů celého světa vyžádal obětí. Některé střízlivější údaje hovoří o, že na frontě a mimo ní důsledkem války zahynulo 38 miliónů lidí, jiné údaje hovoří o 50 miliónech. 2 Následky války byly v různých částech světa odlišné. Hlavní boje probíhaly v Evropě. Zde bylo válčení a zabíjení nejintenzivnější. Na konci války byly vyhlídky Evropy dost neutěšené. Největšími, jak lidskými, tak materiálními, ztrátami byly postiženy Sovětský svaz, Polsko, Jugoslávie, Řecko, Německo, Itálie, Francie, Československo. Nejen tyto, ale i jiné země ležely na...
|
|
|
Hospodářská zahraniční pomoc při poválečné obnově ČSR se zaměřením na pomoc ze Spojených států (1944-1948)
Frydryšková, Jana ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce)
válka s Německem skončila nepodmínečnou kapitulací v květnu 1945, konec druhé světové války se datuj e 2. září kdy kapitulovalo Japonsko. Byla to do té doby nejděsivější a neniči věj ší válkou v děj inách lidstva. Zúčastnilo se jí 61 států, které představovaly přibližně 80 % obyvatelstva světa, a probíhala na území 40 států a téměř na všech mořích. Do armády bylo zmobilizováno okolo 110 miliónů osob a ještě ve větší míře než v letech 1914 -1918 šlo o střetnutí dvou gigantických ekonomických potenciálů s dosud nevídaným nasazením vojenské techniky. Proti Japonsku pak byla použita poprvé jako zbraň atomová bomba. Odhady celkové výše vojenských nákladů a škod se pohybují mezi 3000 - 5000 miliardami předválečných dolarů. 1 Nikdo se už nedozví, nakolik si tento krvavý konflikt národů celého světa vyžádal obětí. Některé střízlivější údaje hovoří o, že na frontě a mimo ní důsledkem války zahynulo 38 miliónů lidí, jiné údaje hovoří o 50 miliónech. 2 Následky války byly v různých částech světa odlišné. Hlavní boje probíhaly v Evropě. Zde bylo válčení a zabíjení nejintenzivnější. Na konci války byly vyhlídky Evropy dost neutěšené. Největšími, jak lidskými, tak materiálními, ztrátami byly postiženy Sovětský svaz, Polsko, Jugoslávie, Řecko, Německo, Itálie, Francie, Československo. Nejen tyto, ale i jiné země ležely na...
|
|
|
Vliv růstu počtu obyvatel na daňové příjmy Brandýsa nad Labem
Frydrýšková, Jana ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je analyzovat závislost daňových příjmů na počtu obyvatel na příkladu konkrétní obce a porovnat zjištěné skutečnosti s celostátním průměrem. V první části jsou obecně popsány možné zdroje financování a historický vývoj daňových příjmů. Druhá část se zaměřuje na zvolenou obec se zřetelem na charakteristiku daňových příjmů a počtu obyvatel této obce. Ve třetí části je pak provedena podrobnější analýza závislosti daňových příjmů na počtu obyvatel a srovnání analyzovaných charakteristik z hlediska všech obcí ČR.
|
host ::
RSS.