Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Gerulata: The Lamps. Roman Lamps in a Provincial Context
Frecer, Robert ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Schmidtova, Jaroslava (oponent) ; Chrzanovski, Laurent (oponent)
Co všechno by měl katalog s archeologickým materiálem obsahovat? Katalog obsahuje rozsáhlý soupis 210 antických lamp z římského tábora Gerulata a přilehlého civilního osídlení. Tyto nástroje na osvětlení byly získány archeologickými výzkumy od roku 1961 až po dnešek v prostorech domů, pohřebišť, vojenských stavění a opevnění jedné římské tvrze na dunajském limitu, a mají časové rozpětí od 80 do 350 let po Kristu. Poprvé jsou nyní publikovány v jedném celku, barevně a s detailní analýzou typů, výrobních značek a ikonografie. Po kritickém úvodu podává první kapitola přehled dějin římské Pannonie a osvětluje naše archeologické poznatky o Gerulatě. Tři po sebe jdoucí katalogy - lamp samotnych, jejich značek a výzdoby - důkladně představují materiál. Po pojednání o úloze lamp jakožto součásti pohřební výbavy následují čtyři cílené studie zaměreny na statistickou analýzu typů lamp, způsob organizace jejich výroby, známky osobního vlastnictví a na společenský význam užívaní osvětlení z lamp v římsko-provinciálním prostředí. Společně tak výtvářejí obraz jedné komunity na samém okraji římské říše, jak je podán její užitím forem umělého osvětlení v životě i smrti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Roman Lamps From Cemeteries in Gerulata (Rusoviec)
Frecer, Robert ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Táto práca pozostáva z katalógu rímskych lámp z pohrebísk Gerulaty (dnešných Rusoviec). Tvorí ju 16 obrazových lámp, 89 firemných, a jeden špeciálny tvar. Lampy sa vyskytovali hlavne na dvoch veľkých žiarových a kostrových pohrebiskách, od posledných dekád 1. storočia po Kr. až po začiatok 3. storočia. Zastúpené sú lampy s hranatými volutovými horákmi (Loeschcke typ I) a jeden fragment okrúhlej lampy so zaobleným horákom (Loeschcke typ VIII). Z firemných lámp sú zastúpené lampy oboch typov Loeschcke IX a X, pričom typ X a jeho variácie bol najčastejší (67 lámp). Rozbor ikonografie dokladá mytologické aj profánne námety. Z reliéfnych kolkov sa vyskytuje 20 rôznych značiek, dve bez paralel; najčastejšou je Fortis. Opisuje sa výroba, distribúcia a kopírovanie firemných lámp; výsledné snahy určovať pôvod lámp sú vyhodnotené ako nespoľahlivé bez chemickej analýzy. Je hodnotený pomer lámp k ostatnej hrobovej výbave a ich funkcia hrobovom inventári; v 2. storočí boli v Gerulate lampy dostupným luxusom vhodným pre romanizovanú spoločnosť. Väčšina lámp má ošúchané dná, niektoré aj obhoretý otvor na knôt; väčšina je prepálená z kremačnej hranice. Dokladom osobného vlastníctva lámp sú rôzne ryhy do nich vyryté, jeden inkúzny nápis, a jedinečná reliéfna dekorácia.
Roman civilian buildings north of the limes romanus in the Danube lowland
Frecer, Robert ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Práca pojednáva o existencii stavieb vybudovaných rímskymi stavebnými technikami a s civilnou funkciou v tej časti Podunajskej nížiny mimo Impéria, ktorá bola ako výnimočná oblasť historicky bezprostredne v kontakte s rímsko-provinciálnou civilizáciou počas prvých štyroch storočí po Kr. Po geografickom opise nadlimitnej zóny nasleduje podrobný historický prehľad, ktorý poskytuje rámec pre interpretáciu stavieb. Predložený materiál zahŕňa všetky doklady rímskej architektúry v predmetnom časovom období, a to in situ ako aj v sekundárnych nálezoch stavebného materiálu. Analýza delí materiál na dva druhy civilných stavieb - stavby villového typu, a menšie stavby. Do prvej kategórie spadajú tie stavby, ktoré vychádzajú z provinciálnej obytnej architektúry, a zahŕňa štruktúry budované pre civilné účely v rámci vojenského ťaženia (Mušov-Neurissen), areály na vzor provinciálneho ekonomického systému villa rustica (Stupava, Bratislava-Dúbravka), ako aj domnelé sídla významných osobností z domáceho etnika (Oberleisenberg, Cífer-Pác). Druhý typ menších stavieb zahŕňa tzv. "stavby II", ktoré boli súčasťami horeuvedených komplexov germánskych sídiel, stavby s kombinovanými rímsko-barbarskými stavebnými technikami (Bratislava-Devín), ako aj sakrálne stavby (Bratislava-Devín, Niederleis). Nasledujúci technický opis...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.