|
|
Etika sociální práce s umírajícími lidmi
Franklová, Lenka ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
RESUMÉ Téma: Etika sociální práce s umírajícími lidmi Lenka Franklová Základním principem etiky je úcta k životu. Pro pomáhající profesi jsou typické altruistické způsoby chování, tedy péče o blaho jiných. Jde o připravenost přijmout ohrožení vlastního blaha kvůli prospěchu jedince stejného druhu. Příslušníky pomáhajících profesí jsou lékaři, zdravotní sestry, psychoterapeuti, sociální pracovníci, duchovní. Dokud člověk žije, může ve svém životě uskutečňovat lásku a víru, přijímat tak milost od Boha a stát se požehnáním pro druhé. Jádrem katolické sociální nauky je principiální rozvoj křesťanského obrazu člověka. Jejím trvalým základem, jejími hlavními principy jsou: personalita, solidarita, subsidiarita a obecné blaho. Křesťan má jednat v souladu s mravním řádem a nejprve hledat Boží království. Věčná spása je tou nejvyšší hodnotou pro člověka v křesťanském personalismu. Katolická sociální nauka tvrdí, že je pošetilé usilovat o ekonomickou prosperitu v rozporu s Božím řádem. Láska k Bohu současně umožňuje růst k lásce k bližnímu. Umírající potřebuje pomoc bližního, který svým cítěním, solidaritou pomáhá nést těžký úděl. Toto je úkol pro každé společenství. Není to pouze břemeno, ale určitě i velký zisk, protože dobře snášené utrpení je obrovskou pomocí pro rodinu, blízké i pomáhající personál. V neposlední...
|
|
|
Postoj nemocného člověka k nemoci, jeho víra a chování bližních
Franklová, Lenka ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Rethmann, Albert-Peter (oponent)
1 RESUMÉ Postoj nemocného člověka k nemoci, jeho víra a chování bližních Součástí života je i nemoc, bolest, utrpení, právě tyto pojmy patří mezi hlavní body bakalářské práce. Snahou je ukázat, na základě literatury, pohled na postoj nemocného člověka k nemoci, přiblížit jeho religiozitu a chování bližních. Člověk, který zažívá nemoc prochází určitým procesem změny životní situace. Psychologové předkládají několik adaptačních fází - od negace (popírání) až po smíření. Průběh nemoci ovlivňuje i myšlení nemocného - jeho psychický a fyzický stav. Mimo kvalitní lékařské a ošetřovatelské péče, je potřeba mít i dobrou sociální péči. Zde má své nezastupitelné místo nejen nejbližší rodina, přátelé, ale i sociální poradenství, pečovatelské služby či agentury domácí péče. Čím více člověk chápe charakter života jako úkolu, tím smysluplnější se mu bude jevit jeho život. Již v roce 1929 Viktor E. Frankl koncipoval rozlišení tří hodnotových skupin, jak dát životu smysl - až do jeho posledního okamžiku. Jsou to tzv. kategorie hodnot - tvůrčí hodnoty, zážitkové hodnoty a hodnoty postoje. Ukazuje se, že lidská existence nemůže být nikdy opravdu bezesmyslná. Nemoc je něco nepatřičného - porucha, omezení, co nepatří k řádnému lidskému životu. Příznakem nemoci často bývá bolest - fyzická, duševní nebo akutní či chronická....
|
|
|
Postoj nemocného člověka k nemoci, jeho víra a chování bližních
Franklová, Lenka ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Rethmann, Albert-Peter (oponent)
1 RESUMÉ Postoj nemocného člověka k nemoci, jeho víra a chování bližních Součástí života je i nemoc, bolest, utrpení, právě tyto pojmy patří mezi hlavní body bakalářské práce. Snahou je ukázat, na základě literatury, pohled na postoj nemocného člověka k nemoci, přiblížit jeho religiozitu a chování bližních. Člověk, který zažívá nemoc prochází určitým procesem změny životní situace. Psychologové předkládají několik adaptačních fází - od negace (popírání) až po smíření. Průběh nemoci ovlivňuje i myšlení nemocného - jeho psychický a fyzický stav. Mimo kvalitní lékařské a ošetřovatelské péče, je potřeba mít i dobrou sociální péči. Zde má své nezastupitelné místo nejen nejbližší rodina, přátelé, ale i sociální poradenství, pečovatelské služby či agentury domácí péče. Čím více člověk chápe charakter života jako úkolu, tím smysluplnější se mu bude jevit jeho život. Již v roce 1929 Viktor E. Frankl koncipoval rozlišení tří hodnotových skupin, jak dát životu smysl - až do jeho posledního okamžiku. Jsou to tzv. kategorie hodnot - tvůrčí hodnoty, zážitkové hodnoty a hodnoty postoje. Ukazuje se, že lidská existence nemůže být nikdy opravdu bezesmyslná. Nemoc je něco nepatřičného - porucha, omezení, co nepatří k řádnému lidskému životu. Příznakem nemoci často bývá bolest - fyzická, duševní nebo akutní či chronická....
|
|
|
Etika sociální práce s umírajícími lidmi
Franklová, Lenka ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
RESUMÉ Téma: Etika sociální práce s umírajícími lidmi Lenka Franklová Základním principem etiky je úcta k životu. Pro pomáhající profesi jsou typické altruistické způsoby chování, tedy péče o blaho jiných. Jde o připravenost přijmout ohrožení vlastního blaha kvůli prospěchu jedince stejného druhu. Příslušníky pomáhajících profesí jsou lékaři, zdravotní sestry, psychoterapeuti, sociální pracovníci, duchovní. Dokud člověk žije, může ve svém životě uskutečňovat lásku a víru, přijímat tak milost od Boha a stát se požehnáním pro druhé. Jádrem katolické sociální nauky je principiální rozvoj křesťanského obrazu člověka. Jejím trvalým základem, jejími hlavními principy jsou: personalita, solidarita, subsidiarita a obecné blaho. Křesťan má jednat v souladu s mravním řádem a nejprve hledat Boží království. Věčná spása je tou nejvyšší hodnotou pro člověka v křesťanském personalismu. Katolická sociální nauka tvrdí, že je pošetilé usilovat o ekonomickou prosperitu v rozporu s Božím řádem. Láska k Bohu současně umožňuje růst k lásce k bližnímu. Umírající potřebuje pomoc bližního, který svým cítěním, solidaritou pomáhá nést těžký úděl. Toto je úkol pro každé společenství. Není to pouze břemeno, ale určitě i velký zisk, protože dobře snášené utrpení je obrovskou pomocí pro rodinu, blízké i pomáhající personál. V neposlední...
|
host ::
RSS.