|
|
Preklinický výzkum vstřebatelnosti kovových osteosyntetických materiálů in vivo na zvířecích biomodelech
Machoň Levorová, Jitka ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Hauer, Lukáš (oponent) ; Hirjak, Dušan (oponent)
Disertační práce se zabývá možností použití biodegradovatelných kovových slitin jako osteosyntetického materiálu v maxilofaciální chirurgii. Hypotéza předpokládá, že slitiny Zn- 1,6Mg i WE43 jsou z hlediska doby vstřebávání i biologických interakcí vhodné k fixaci obličejového skeletu. Experimentální část práce je rozdělena na dvě na sebe navazující fáze. V první fázi byl použit model potkanů k implantaci slitin Zn-1,6Mg a WE43. Cílem bylo srovnání délky jejich degradace a zjištění chování okolní kostní tkáně. V pravidelných intervalech byla zvířata euthanasována, ex vivo byla skenována pomocí cone-beam tomografie ke zjištění degradační periody každé slitiny. Bylo provedeno histopatologické vyšetření ke zjištění reakce kostní tkáně v okolí implantovaného materiálu. Závěr první fáze zhodnocuje, která ze slitin více vyhovuje potřebám osteosyntézy v obličejovém skeletu. Tou je podle výsledků slitina WE43, z toho důvodu je použita ve druhé fázi. Ve druhé fázi byl použit model králíků k implantaci slitiny WE43 a titanu jako srovnávacího vzorku. Cílem bylo porovnání standardního materiálu a slitiny WE43 stran vlivu na hojení kostní tkáně a vhodnosti k implantaci do skeletu. Zvířata byla po implantaci v pravidelných intervalech euthanasována, ex vivo byla použita mikrotomografie ke sledování hojení kostního...
|
|
|
Novotvorba a regenerace kostní tkáně s použitím kmenových buněk
Klíma, Karel ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Bulik, Oliver (oponent) ; Németh, Tibor (oponent)
Úvod: Dostatek kostní hmoty je limitujícím faktorem ošetření pacientů v ortopedii, traumatologii a maxilofaciální chirurgii. Cílem postgraduálního studia bylo ověřit hypotézu, zda anorganická či organická nebuněčná kostní matrix může sloužit jako nosič pro autologní kmenové buňky, které se mohou diferencovat v osteoblasty. Dalším cílem bylo ověřit, zda použitím vhodného média dosáhneme zrychlení regenerace augmentátu, jeho vhojení a současně i vyšší kvality kosti. Materiály a metodika: Zkoumali jsme regeneraci kosti s použitím kmenových buněk z kostní dřeně s hydroxyapatitem a trikalcium fosfátem na potkaním modelu kostního defektu a modelu obratlové fúze. Zavedli jsme jednoduchý model obratlové fúze u potkana, který je snadno reprodukovatelný s minimální mortalitou a morbiditou. Experiment probíhal 8 týdnů. Poté byla zvířata humánně utracena. Získané vzorky jsme analyzovali imunohistochemicky, pomocí mikroCT a histomorfometrie. Výsledky: Na modelu defektu obratlového těla u potkana jsme experimentálně ověřili, že kmenové buňky spolu s hydroxyapatitem a trikalcium fosfátem vedou k signifikantně vyšší novotvorbě kosti. Prokázali jsme, že nárůst kostní hmoty byl významnější při použití vyšší koncentrace kmenových buněk. Na modelu spinální fúze jsme zjistili, že kmenové buňky snižují zánět a zlepšují...
|
|
|
Preklinické využití a kritické zhodnocení mikro-CT z pohledu orální a maxilofaciální chirurgie.
Bartoš, Martin ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Naňka, Ondřej (oponent) ; Bulik, Oliver (oponent)
Preklinická zobrazovací metoda mikro-CT (mikrotomografie) umožňuje vizualizovat a kvantifikovat strukturu zkoumaných vzorků, a to s rozlišením v řádu jednotek mikrometrů. Její užití, rozšíření a význam celosvětově narůstá. Kromě řady výhod (nedestruktivita, možnost přímé 3D analýzy, časová efektivita aj.) má mikro-CT i některé limitace (problematická validace výsledků, vliv obrazových modifikací aj.). Tato práce se zabývá využitím a kritickým zhodnocením mikro-CT v oblasti výzkumu a vývoje kovových i nekovových materiálů perspektivně využitelných v klinické praxi k podpoře kostního hojení. První část se věnuje vybraným limitacím mikro-CT. Porovnali jsme mikro-CT a skenovací elektronovou mikroskopii (SEM) při hodnocení velikosti pórů, což je zásadní strukturní parametr tkáňových nosičů. Práce uvádí problematičnost tohoto hodnocení a popisuje významně vyšší hodnoty dosažené pomocí SEM (přibližně trojnásobně), což umožňuje komparaci studií využívajících pouze jednu z metod. V rámci řešení otázky validace mikro-CT analýzy byl vyvinut software umožňující generování fantomových datasetů 3D objektů o definovaných strukturních parametrech, který testování analýzy umožňuje a jenž byl využit v našich projektech k optimalizaci zpracování dat. Dále jsme porovnávali hodnocení struktury kostní tkáně pomocí...
|
|
|
Parodontální patogeny a systémové markery v etiologii a diagnostice onemocnění parodontu a kardiovaskulárního systému.
Myšák, Jaroslav ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Izakovičová Hollá, Lydie (oponent) ; Markovská, Neda (oponent)
Parodontitis je primárně onemocnění postihující závěsný aparát zubu, a tudíž týkající se dutiny ústní, ovšem její souvislost s řadou systémových onemocnění je dnes zjevná. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, v jehož etiologii hrají významnou roli orální mikroorganismy a jejich interakce s imunitním systémem hostitele. Díky prudkému rozvoji DNA diagnostických metod v posledních cca. 15 letech došlo k významnému rozšíření spektra identifikovaných orálních mikroorganismů a zároveň byly značně zpřesněny představy o přiřazení konkrétních taxonů k parodontálnímu zdraví či nemoci. Sekvenační metody také přinášejí nové možnosti ve studiu vztahu parodontitis s onemocněními jako jsou např. diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, CMP, plicní infekce, onemocnění ledvin aj. Předkládaná práce je zaměřena na využití sekvenačních metod pro porovnání taxonomického složení mikrobiálního společenstva dutiny ústní a tkání aortální chlopně u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (KVO) a rozvinutou chronickou parodontitis. Pro charakterizaci taxonomického složení mikrobiomu ze studovaných tkání byla využita metoda 454 pyrosekvenování variabilního úseku IV-V bakteriální 16S rDNA. Přítomné taxony byly určeny na základě porovnání získaných sekvencí s databází HOMD (Human Oral Microbiome Database). Společnou...
|
|
|
Novotvorba a regenerace kostní tkáně s použitím kmenových buněk
Klíma, Karel ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Bulík, Oliver (oponent) ; Németh, Tibor (oponent)
Úvod: Dostatek kostní hmoty je limitujícím faktorem ošetření pacientů v ortopedii, traumatologii a maxilofaciální chirurgii. Cílem postgraduálního studia bylo ověřit hypotézu, zda anorganická či organická nebuněčná kostní matrix může sloužit jako nosič pro autologní kmenové buňky, které se mohou diferencovat v osteoblasty. Dalším cílem bylo ověřit, zda použitím vhodného média dosáhneme zrychlení regenerace augmentátu, jeho vhojení a současně i vyšší kvality kosti. Materiály a metodika: Zkoumali jsme regeneraci kosti s použitím kmenových buněk z kostní dřeně s hydroxyapatitem a trikalcium fosfátem na potkaním modelu kostního defektu a modelu obratlové fúze. Zavedli jsme jednoduchý model obratlové fúze u potkana, který je snadno reprodukovatelný s minimální mortalitou a morbiditou. Experiment probíhal 8 týdnů. Poté byla zvířata humánně utracena. Získané vzorky jsme analyzovali imunohistochemicky, pomocí mikroCT a histomorfometrie. Výsledky: Na modelu defektu obratlového těla u potkana jsme experimentálně ověřili, že kmenové buňky spolu s hydroxyapatitem a trikalcium fosfátem vedou k signifikantně vyšší novotvorbě kosti. Prokázali jsme, že nárůst kostní hmoty byl významnější při použití vyšší koncentrace kmenových buněk. Na modelu spinální fúze jsme zjistili, že kmenové buňky snižují zánět a zlepšují...
|
|
|
Genioglossus advancement v chirurgické terapii obstrukčního spánkového apnoického syndromu
Foltán, René ; Mazánek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Klozar, Jan (oponent)
Autor se v práci zabývá chirurgickou technikou genioglossus advancement a závěsu jazylky (dále jen GAHM) používanou v terapii obstrukčního spánkového apnoického syndromu (dále jen OSAS). Zaměřuje se speciálně na metody, kdy se horní cesty dýchací (dále jen HCD) rozšiřují za pomoci operací modifikujících skelet obličeje. Po definici cíle výzkumu v kapitole 1 a obecném úvodu v kapitole 2 nalézáme v kapitole 3 popis a definici OSAS, dále pak fyziologické, patofyziologické a epidemiologické poznámky o spánku, ventilaci ve spánku a OSAS. V kapitole 4 doporučuje autor některé nové vyšetřovací metody HCD, které lze provést v běžné stomatologické ordinaci a které umožňují u některých pacientů predikovat riziko vzniku nebo přítomnost OSAS. V kapitole 5 je přehled terapeutických možností u OSAS a detailní popis různých chirurgických technik provedení GAHM. Výsledky v kapitole 7 v souladu s cíli výzkumu a metodikou popsanou v kapitole 6 ukazují na velkém souboru vyšetřených pacientů závislost obezity (vyjádřenou pomocí BMI) na závažnosti OSAS, spolu s některými kefalometrickými hodnotami, u kterých doposud nebyla tato závislost publikována. U operovaných pacientů pak dokazuje vysokou úspěšnost GAHM v terapii OSAS, avšak jen za předpokladu zpřísnění indikačních kritérii vzhledem k BMI. Dlouhodobým sledováním pacientů...
|
|
| |
host ::
RSS.