|
|
Antonie Novopacká - žena středostavovských vrstev na přelomu 19. a 20. století
Folková, Linda ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce je historicko-sociologickým pohledem na ženu a rodinu ve středních vrstvách 19. a 20. století v aplikaci na život Antonie Kučerové, rozené Novopacké. K práci byla využita pozůstalost Antonie Novopacké, dobová periodika a primární a sekundární literatura. Dívky byly od útlého věku vychovávány k roli manželek a hospodyň, a proto jejich hlavním cílem bylo založit rodinu. Status manželky byl v té době velice důležitý. Svobodné dívky měly situaci ve společnosti ztíženou. Důležitým atributem manželství bylo plození dětí. Dívky však na toto nebyly většinou vůbec připraveny, na rozdíl od mladých mužů, u kterých se určité sexuální zkušenosti předpokládaly. Cit a sexualita byla v manželství 19. a počátku 20. století spíše upozadněna. Rodina v 19. a 20. století byla závislá na otci, který byl jejím živitelem a ochráncem. Pokud otec zemřel, dostala se rodina často do problematické situace, a proto se vdova snažila nalézt dalšího životního partnera. Žena v této době však byla též nepostradatelnou součástí rodiny, starala se o chod domácnosti a samozřejmě o výchovu dětí, proto po smrti manželky hledal i vdovec další ženu, především pokud měl malé děti. Průměrná vdaná žena porodila v sedmdesátých letech 19. století přibližně šest až sedm dětí, z nichž se díky stále vysoké dětské úmrtnosti dožily patnácti let tři až...
|
|
|
Antonie Novopacká - žena středostavovských vrstev na přelomu 19. a 20. století
Folková, Linda ; Županič, Jan (oponent) ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce)
Práce je historicko-sociologickým pohledem na ženu a rodinu ve středních vrstvách 19. a 20. století v aplikaci na život Antonie Kučerové, rozené Novopacké. K práci byla využita pozůstalost Antonie Novopacké, dobová periodika a primární a sekundární literatura. Dívky byly od útlého věku vychovávány k roli manželek a hospodyň, a proto jejich hlavním cílem bylo založit rodinu. Status manželky byl v té době velice důležitý. Svobodné dívky měly situaci ve společnosti ztíženou. Důležitým atributem manželství bylo plození dětí. Dívky však na toto nebyly většinou vůbec připraveny, na rozdíl od mladých mužů, u kterých se určité sexuální zkušenosti předpokládaly. Cit a sexualita byla v manželství 19. a počátku 20. století spíše upozadněna. Rodina v 19. a 20. století byla závislá na otci, který byl jejím živitelem a ochráncem. Pokud otec zemřel, dostala se rodina často do problematické situace, a proto se vdova snažila nalézt dalšího životního partnera. Žena v této době však byla též nepostradatelnou součástí rodiny, starala se o chod domácnosti a samozřejmě o výchovu dětí, proto po smrti manželky hledal i vdovec další ženu, především pokud měl malé děti. Průměrná vdaná žena porodila v sedmdesátých letech 19. století přibližně šest až sedm dětí, z nichž se díky stále vysoké dětské úmrtnosti dožily patnácti let tři až...
|
host ::
RSS.