|
|
České středoškolské poetiky (1908-2007)
Podhajský, František ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Foglarová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá učebnicemi literární teorie, které byly používány na českých středních školách mezi lety 1908 až 2007. Vstupní kapitola se pokouší vysvětlit, proč se v názvech českých středoškolských poetik postupně vystřídali termíny slovesnost, poetika a teorie literatury. Také je v ní probráno, v jakých žánrech byly české středoškolské poetiky mezi roky 1908 až 2007 psány. Další čtyři kapitoly mají přehledový charakter a postupně se věnují obdobím 1908-1933, 1933-1948, 1948-1989 a 1989-2007. V každé z těchto čtyř kapitol je nejprve charakterizován středoškolský systém daného období. Pak jsou představeny koncepce jednotlivých učebnic teorie literatury. Na závěr každé této kapitoly je zjištěno, jakým způsobem učebnice daného období definují pojem umění. Závěr diplomové práce se opírá o předchozí zjištění a nastiňuje vývoj středoškolských poetik v letech 1908 až 2007. Také shrnuje, jakými změnami procházely jejich definice pojmu umění. Důležitou součástí diplomové práce je připojený soupis českých středoškolských poetik a jejich recenzí, vypracovaný pro léta 1908 až 2007.
|
|
|
"Novoidealistická estetika" Jaroslava Hrubana. Příspěvek k teorii estetické hodnoty
Hanáčková, Martina ; Foglarová, Eva (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
Práce má přispět k rozšíření poznání pojetí estetické hodnoty málo známého představitele české estetiky Jaroslava Hrubana. Těžištěm práce je především Hrubanovo "dantovské období", v němž dospívá k ujasnění svých názorů na estetickou hodnotu, a to zejména ve spojitosti s uměním. Práce se pokouší ozřejmit pojetí estetické hodnoty tohoto myslitele, z jejíhož metafyzického základu se v Hrubanově myšlení potvrzuje prvek novoidealismu stojící proti dobově převažujícímu pozitivismu. V estetické hodnotě Hruban spatřuje potenciál tkvící ve schopnostech zintenzivňovat duševní aktivitu a tím rozšiřovat duchovní obzory člověka. Takto se estetická hodnota spolupodílí na pozitivním přetváření lidského života.
|
|
|
K estetické výchově žáků "Hostinského školy"
Dvořák, Petr ; Foglarová, Eva (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Tématem diplomové práce K estetické výchově žáků ‚Hostinského školy' je koncept estetické výchovy konce 19. a první čtvrtiny 20. století. Práce rozlišuje dvě vlny zájmu o problematiku estetické výchovy. První vlnou je předválečné ‚Hnutí za uměleckou výchovu', které se zformovalo kolem Josefa Patočky. Druhá vlna zájmu o estetickou výchovu probíhá v meziválečném období a týká se výhradně žáků Otakara Hostinského. Práce je primárně založena na textech o estetické výchově. Na jejich základech se snaží detailně představit pojetí estetické výchovy jednotlivých autorů. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Otakar Hostinský, Josef Patočka, Bohumil Markalous, Jaroslav Hruban a Otakar Zich. SUMMARY
|
|
|
Fenomén "česká estetika" v reflexi českého estetického myšlení
Čechová, Alena ; Foglarová, Eva (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
estetiky zabýval F. Palacký, jeho "Přehled dějin krásovědy a její literatury" (1823) však pojednává pouze o dějinách estetiky světové. Palacký byl přesvědčen o tom, že v rámci českého prostředí dosud nelze hovořit o vývoji estetických teorií. Svým dílem však významně zasáhl do české estetické historiografie, protože přijal myšlenku vývoje. Podle jeho mínění směřuje veškeré lidské snažení k humanitě (podobným způsobem přemýšlí mnohem později i M. Novák). Teprve v polovině 19. století se objevila potřeba zachytit dějiny české estetiky. Byla podmíněna úsilím o osamostatnění národní filozofie. Zastánci Herbarta - F. Čupr, J. Dastich a J. Durdík - se vraceli k estetickým myšlenkám Tomáše Štítného ze Štítného, kterého mylně pokládali za originálního myslitele a předchůdce formové estetiky. Ve spisech českých Herbartovců se ovšem neobjevují jen obrozenecké snahy, ale též určitý "kosmopolitismus", vědomí, že Herbartova filozofie je držitelkou pravdy (pro české filozofické myšlení sehrála Herbartova filozofie významnou úlohu po stránce terminologické). Jméno Štítného se stalo mezníkem v dějinách české estetiky. Významnou úlohu sehrálo v díle A. Krecara "Česká literatura aesthetická", které vychází z formalismu a za vrchol českého estetického myšlení označuje "Všeobecnou aesthetiku" J. Durdíka. Později, kdy byla...
|
|
|
Recepce Burkova Filosofického pojednání v německé jazykové oblasti v osmnáctém století
Tyc, Ondřej ; Foglarová, Eva (oponent) ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá recepcí Burkova Philosophical Enquiry v německé jazykové oblasti v devatenáctém století se zaměřením na prozkoumání způsobů, jimiž autoři z širokého spektra dobových proudů reagují na Burkovu teorii. Snažili jsme se nalézt rozdíly a příbuznosti v přístupu různých německých estetiků k tomuto modelovému příkladu britského empirismu osmnáctého století. Navzdory značné osobní různorodosti svých vlastních filosofických zásad se toto autoři jeví být téměř jednohlasní ve svém odmítání Burkova systému spolu s jeho pozorováními (na rozdíl od myslitelů osmnáctého století) a zvláště v zamítnutí jeho odlišení vznešena a krásna. O Burkovi se v devatenáctém století hovoří především buď v souvislosti s pojmem vznešena anebo ve spojitosti s nedostatečností jeho empiristické, sensualistické teorie.
|
|
|
České středoškolské poetiky (1908-2007)
Podhajský, František ; Foglarová, Eva (oponent) ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá učebnicemi literární teorie, které byly používány na českých středních školách mezi lety 1908 až 2007. Vstupní kapitola se pokouší vysvětlit, proč se v názvech českých středoškolských poetik postupně vystřídali termíny slovesnost, poetika a teorie literatury. Také je v ní probráno, v jakých žánrech byly české středoškolské poetiky mezi roky 1908 až 2007 psány. Další čtyři kapitoly mají přehledový charakter a postupně se věnují obdobím 1908-1933, 1933-1948, 1948-1989 a 1989-2007. V každé z těchto čtyř kapitol je nejprve charakterizován středoškolský systém daného období. Pak jsou představeny koncepce jednotlivých učebnic teorie literatury. Na závěr každé této kapitoly je zjištěno, jakým způsobem učebnice daného období definují pojem umění. Závěr diplomové práce se opírá o předchozí zjištění a nastiňuje vývoj středoškolských poetik v letech 1908 až 2007. Také shrnuje, jakými změnami procházely jejich definice pojmu umění. Důležitou součástí diplomové práce je připojený soupis českých středoškolských poetik a jejich recenzí, vypracovaný pro léta 1908 až 2007.
|
|
|
Fenomén "česká estetika" v reflexi českého estetického myšlení
Čechová, Alena ; Hlobil, Tomáš (oponent) ; Foglarová, Eva (vedoucí práce)
estetiky zabýval F. Palacký, jeho "Přehled dějin krásovědy a její literatury" (1823) však pojednává pouze o dějinách estetiky světové. Palacký byl přesvědčen o tom, že v rámci českého prostředí dosud nelze hovořit o vývoji estetických teorií. Svým dílem však významně zasáhl do české estetické historiografie, protože přijal myšlenku vývoje. Podle jeho mínění směřuje veškeré lidské snažení k humanitě (podobným způsobem přemýšlí mnohem později i M. Novák). Teprve v polovině 19. století se objevila potřeba zachytit dějiny české estetiky. Byla podmíněna úsilím o osamostatnění národní filozofie. Zastánci Herbarta - F. Čupr, J. Dastich a J. Durdík - se vraceli k estetickým myšlenkám Tomáše Štítného ze Štítného, kterého mylně pokládali za originálního myslitele a předchůdce formové estetiky. Ve spisech českých Herbartovců se ovšem neobjevují jen obrozenecké snahy, ale též určitý "kosmopolitismus", vědomí, že Herbartova filozofie je držitelkou pravdy (pro české filozofické myšlení sehrála Herbartova filozofie významnou úlohu po stránce terminologické). Jméno Štítného se stalo mezníkem v dějinách české estetiky. Významnou úlohu sehrálo v díle A. Krecara "Česká literatura aesthetická", které vychází z formalismu a za vrchol českého estetického myšlení označuje "Všeobecnou aesthetiku" J. Durdíka. Později, kdy byla...
|
|
|
K estetické výchově žáků "Hostinského školy"
Dvořák, Petr ; Dykast, Roman (oponent) ; Foglarová, Eva (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce K estetické výchově žáků ‚Hostinského školy' je koncept estetické výchovy konce 19. a první čtvrtiny 20. století. Práce rozlišuje dvě vlny zájmu o problematiku estetické výchovy. První vlnou je předválečné ‚Hnutí za uměleckou výchovu', které se zformovalo kolem Josefa Patočky. Druhá vlna zájmu o estetickou výchovu probíhá v meziválečném období a týká se výhradně žáků Otakara Hostinského. Práce je primárně založena na textech o estetické výchově. Na jejich základech se snaží detailně představit pojetí estetické výchovy jednotlivých autorů. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Otakar Hostinský, Josef Patočka, Bohumil Markalous, Jaroslav Hruban a Otakar Zich. SUMMARY
|
|
|
"Novoidealistická estetika" Jaroslava Hrubana. Příspěvek k teorii estetické hodnoty
Hanáčková, Martina ; Hlobil, Tomáš (oponent) ; Foglarová, Eva (vedoucí práce)
Práce má přispět k rozšíření poznání pojetí estetické hodnoty málo známého představitele české estetiky Jaroslava Hrubana. Těžištěm práce je především Hrubanovo "dantovské období", v němž dospívá k ujasnění svých názorů na estetickou hodnotu, a to zejména ve spojitosti s uměním. Práce se pokouší ozřejmit pojetí estetické hodnoty tohoto myslitele, z jejíhož metafyzického základu se v Hrubanově myšlení potvrzuje prvek novoidealismu stojící proti dobově převažujícímu pozitivismu. V estetické hodnotě Hruban spatřuje potenciál tkvící ve schopnostech zintenzivňovat duševní aktivitu a tím rozšiřovat duchovní obzory člověka. Takto se estetická hodnota spolupodílí na pozitivním přetváření lidského života.
|
host ::
RSS.