|
|
Cognitive motivation for translation universals
Sloupová, Tereza ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Fidler, Masako (oponent)
Tereza Sloupová: Kognitivní výraznost a její vliv na proces překladu - Krok za překladové univerzálie / Cognitive salience and its effects on the translation process: Going beyond translation universals, 2021 Abstrakt - CS Práce vychází z hypotézy Sandry Halverson z roku 2003, známé jako "gravitational pull hypothesis" (hypotéza přitažlivosti), pokoušející se vysvětlit velké množství jevů spadajících pod tzv. překladové univerzálie, a to pomocí vědomostí z kognitivní lingvistiky, především v oblasti struktury jazykové a pojmové paměti. V rámci práce je navržen experiment, který má podpořit teoretické předpoklady Halversonové. Jsou vysvětlena teoretická východiska experimentu (především jde o kognitivní gramatiku, prototypy a bázové kategorie) a je sestaven pokus o dvou částech, dotazníku hodnotícím prototypičnost a experimentu založeném na překladech proložených otázkami reflektujícími myšlenkový proces účastníků a jejich překladová rozhodnutí. Výsledky experimentu podporují uplatnění konceptu kognitivní výraznosti (salience) na problematiku překladových univerzálií. Dále jsou vypozorovány i další potenciálně užitečné jevy, například význam konektivity (connectivity) při překladu nebo role ustálení (entrenchment) jazykové jednotky nebo konceptu. Na začátku práce je vyzdvihnuto několik relevantních bodů z...
|
|
|
Barvy v české a ruské frazeologii (Srovnávací analýza sémantiky pojmenování barev na základě korpusových dat a frazeologických slovníků)
Timoshchenko, Tatiana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Fidler, Masako (oponent) ; Změlík, Richard (oponent)
Disertace se zabývá základními pojmenováními barev (v pojetí B. Berlina a P. Kaye) v českých a ruských frazémech. Teoretický rámec práce představují hlavní principy kognitivní sémantiky (antropocentrismus jazyka, jeho propojenost s myšlením, motivovanost lexikálního významu tělesnou zkušeností mluvčích, kategorizace jakožto zásadní způsob interpretace reality). Shodně s tím představujeme sémantiku označení barev jakožto strukturovanou mentální kategorii tvořenou dílčími koncepty (jednotlivými významy), jež jsou vnitřně navzájem propojeny. Jádrem práce je analýza slovníkového materiálu a korpusových dat obou zkoumaných jazyků, na jejímž základě se určují prototypy pojmenování barev a jejich jednotlivé významy. Pro každé pojmenování je sestaveno schéma, ve kterém je zmapován proces rozšiřování jeho sémantiky z prototypu prostřednictvím pojmových extenzí (především metafory a metonymie). Poznatky vedou k odhalení shod a rozdílů v sémantice zkoumaných výrazů, popř. k určení některých rysů charakteristických pro jazykový obraz světa češtiny a ruštiny.
|
host ::
RSS.