Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komparativní analýza trendů meziregionální migrace obyvatel v České republice a v Rakousku v letech 1992-2010
Feřtrová, Jitka ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pavlíček, Tomáš (oponent)
Vnitřní migrace je jedna z možných cest pro snižování nezaměstnanosti v rámci daného státu. Cílem této práce je srovnat objem vnitřní migrace mezi regiony NUTS II v České republice a Rakousku a pokusit se určit faktory, které na migrační toky působí. Výsledky ukazují, že pro Rakousko je charakteristická vyšší vnitřní migrace, zahraniční migrace, ale i dojíždění za prací do jiného regionu. Protože Česká republika ve všech těchto ukazatelích zaostává, je nutné zjistit, zda mají na vnitřní migraci obou států vliv stejné faktory. Konkrétně je zkoumán vztah meziregionální migrace a průměrného disponibilního příjmu, míry nezaměstnanosti, počtu volných pracovních míst, velikosti a vzdálenosti regionů, přičemž využívám metodu vícenásobné lineární regresní analýzy. Zatímco v České republice je vnitřní migrace motivována ekonomickými faktory, v Rakousku se vztah migrace a vybraných proměnných nepotvrdil. Práce tedy zjistila, že obyvatelé Rakouska jsou aktivnější, pokud jde o stěhování, ale toto stěhování má zřejmě jiné než ekonomické podněty.
Analýza využití prostředků z veřejných rozpočtů pro rozvoj cestovního ruchu v ČR v období 2004-2006
Feřtrová, Jitka ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Vostrovská, Zdenka (oponent)
Oblast cestovního ruchu v ČR je významně podporována především díky dotacím ze strukturálních fondů EU. Práce se zabývá analýzou čerpání těchto veřejných prostředků do zmiňované oblasti v programovacím období 2004-2006, které již pro své dokončení lze analyzovat. V rámci zkoumaného období se tedy práce tedy týká priority 4. SROP - Rozvoj cestovního ruchu. Na základě dostupných empirických dat zde komparuji výsledky vybraných ukazatelů realizovaných projektů monitorovaných na úrovni krajů. Kromě toho se práce snaží zkoumat vliv čerpaných prostředků na rozvoj oblasti CR v ČR (s pomocí makroekonomických ukazatelů jako např. příspěvek k tvorbě HDP či příspěvek k tvorbě zaměstnanosti). Dále se práce zaměřuje na problematiku poměru typů konečných uživatelů projektů v prioritě 4. SROP a pokouší se zhodnotit, zda byly finanční prostředky alokovány efektivním způsobem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.