|
|
Fluorescence půdních a lignitických huminových látek
Konečná, Soňa ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Záměrem této práce bylo nalezení hlavních fluoroforů půdních a lignitických huminových látek pomocí metody 2D synchronní fluorescenční spektroskopie (SFS) a 3D SFS. Tyto metody jsou často využívány k charakterizaci multifluoroforních systému. Měřená synchronní spektra byla srovnána se standardy IHSS. Dále bylo úkolem najít případné rozdíly mezi vybranými vzorky huminových a fulvokyselin.
|
|
|
Studium huminových a fulvinových kyselin excitačně emisní metodou
Enev, Vojtěch ; Vala, Martin (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na měření fluorescence metodou EEM a na nalezení hlavních fluoroforů půdních vzorků huminových a fulvinových kyselin. Výsledky pozice hlavního píku fulvokyseliny izolované z půdy typu Kambizem byly porovnány a byly podobné s pozicí standardu FA Elliot II. Dále byla použita synchronní metoda 3D SFS k určení vedlejšího píku vzorků fulvokyselin v oblasti nízkých vlnových délek.
|
|
|
Barvení bavlny reaktivními barvivy.
Březinová, Lenka ; Prchal, Václav (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se bude měnit odstín vybarvení při změně složení barvící lázně. K barvení bavlny bylo použito reaktivní barvivo Bezaktiv rot S-B. Barvení bylo provedeno v laboratorních podmínkách, vytahovacím způsobem při dvou koncentracích vybarvení 0,5 a 2 %. Byl sledován vliv změny koncentrace alkálie a elektrolytu přidávaných do barvící lázně při různých délkách lázní. Jako elektrolyt byl použit chlorid sodný a Glauberova sůl. Vybarvené vzorky byly vyprány a následně ustáleny dvěma typy ustalovacích prostředků REWIN ACP a REWIN EL. Následně bylo provedeno měření barevnosti a hodnocení stálostí ve vodě a v otěru. Výsledky barvení byly zakresleny do prostoru L*a*b* a byly vyhodnoceny odchylky mezi zvolenými standardy a vzorky na přístroji Datacolor International DC 3890.
|
|
|
Fluorescence huminových kyselin 3D excitačně emisní metodou.
Mlčoch, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo změřit a popsat EEM spektra IHSS standardů huminových kyselin, půdních či lignitických huminových nebo fulvinových kyselin a humátů různého původu. Popsat odlišnosti v jejich fluorescenčních spektrech a určit přesnou polohu hlavních fluorescenčních píků. Dále nalézt optimální postup zpracování naměřených dat do formy 3D EEM spektrofluorogramů a u vzorků lignitických humátů prozkoumat závislost jejich relativní intenzity fluorescence na hodnotě pH.
|
|
|
Studium vlivu struktury organických barviv na jejich rozklad v diafragmovém výboji
Pajurková, Jana ; Fasurová, Naděžda (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je studium vlivu struktury organických barviv na jejich rozklad v diafragmovém výboji ve vodných roztocích. Diafragmový výboj je jedním z mnoha typů elektrických výbojů v kapalinách. Jedná se o nízkoteplotní plazma, které je generováno pomocí vysokého napětí a v plazmových kanálcích („streamerech“) vznikají různé fyzikální a chemické procesy. Mezi fyzikální procesy patří silné elektrické pole, rázové vlny a v neposlední řadě vyzařování elektromagnetického vlnění v oblasti viditelného i UV záření. K nejdůležitějším chemickým procesům patří generace aktivních látek a částic, které pak iniciují chemické reakce a atakují molekuly organických látek obsažených v kapalinách. Organická barviva byla pro tuto práci vybrána z důvodu, že jejich rozklad je snadno pozorovatelný, protože je doprovázen odbarvováním, a je možné pro určení jejich koncentrace v průběhu měření použít UV-VIS spektroskopii. Rovněž jsou výborným příkladem organických látek, které jsou často obsaženy v odpadních vodách, a k jejich odstranění nestačí běžně používané biologické, chemické a fyzikální procesy. Použitá barviva byla zvolena převážně ze skupiny azobarviv a byla to: Acid Red 14, Acid Red 18, Acid Yellow 23, Direct Blue 53, Direct Red 79, Direct Red 80, Direct Yellow 29 a Food Yellow 3 a dále Acid Blue 74 (indigoidní barvivo) a Direct Blue 106 (oxazinové barvivo). Pokusy byly prováděny ve speciálním zařízení s odděleným anodovým a katodovým prostorem nevodivou přepážkou, v níž byla uchycena diafragma se špendlíkovou dírkou. Měření ukázala rozdílné odbourání v katodovém a anodovém prostoru, což je nejspíše způsobeno odlišnými charakteristikami výbojových kanálků. Barviva se více odbourávala v anodovém prostoru a to přibližně na 40 % jejich původní koncentrace, zatímco v prostoru katodovém se konečná relativní koncentrace pohybovala okolo 90 %. V práci je zkoumán vliv struktury barviva na odbourání během elektrického výboje a bylo zjištěno, že lépe se odbourávají barviva složená z menších molekul a z větších barviv ta, která obsahují velký počet skupin navázaných na aromatických jádrech ve skeletu molekuly. Během odbourávání barviva docházelo zejména u přímých (Direct) barviv ke změně charakteristické vlnové délky k vyšším i nižším vlnovým délkám. Tento jev je pravděpodobně způsoben vznikem meziproduktů, které mají jinou charakteristickou vlnovou délku než samotná molekula barviva. Za barevnost je odpovědný dostatečně dlouhý konjugovaný systém dvojných vazeb se substituenty navázanými na aromatická jádra. Každý zásah do struktury molekuly barviva má za následek změnu barevnosti látky, a tím by mohl být vysvětlen posun vlnových délek. Dalším úkolem bylo srovnání účinnosti rozkladu barviv elektrolýzou a výbojem. Výsledky srovnání ukazují, že elektrolýza (30 W) je vhodná pro rozklad barviv složených z malých molekul a diafragmový výboj (130170 W) pro složitější molekuly barviv. Pro menší molekuly stačí oxidace na anodě, kterou poskytuje elektrolýza, kdežto pro odstranění větších molekul je třeba spolupráce této oxidace na anodě a aktivních částic, které se tvoří při výboji.
|
|
|
Sledování komplexace mědi s huminovými kyselinami fluorescenční metodou
Hladík, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou schopné vytvářet silné komplexy s měďnatými ionty a tím mohou ovlivňovat jejich toxicitu v životním prostředí. Fluorescenční vlastnosti sodné soli huminové kyseliny, humátu, izolovaného z jihomoravského lignitu a jeho komplexační chování s měďnatými ionty byly pozorovány pomocí emisní, excitační a synchronní fluorescenční spektroskopie. Po přídavku měďnatých iontů dochází ke zhášení intenzity jak emisního tak synchronního spektra humátu, což pravděpodobně nasvědčuje o tvorbě komplexu s mědí. Záměrem práce bylo nalezení optimální koncentrace iontů v přítomnosti humátu pro sledování zhášení fluorescence a nalezení hlavního fluoroforu ve struktuře humátu, který je nejvíce ovlivněn komplexací, pomocí metody synchronní fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Izolace fulvinových kyselin z půdních vzorků a studium jejich fluorescence
Rubínková, Eva ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo nalézt optimální postup a podmínky pro izolaci půdní fulvokyseliny (FK) z půdního typu Kambizem modální (lokalita Vatín). Zvolená půda Kambizem obsahovala vyšší zastoupení fulvokyselin než huminových kyselin (37,5%). V práci se podařilo izolovat a přečistit vzorky fulvokyseliny s výtěžkem 0,3 %. Dále bylo provedeno měření fluorescence synchronní metodou a výsledné spektrum bylo podobné spektru standardu FK Elliot II. Dále byl zjištěn z SFS spekter hlavní fluorofor FK vzorku, který byl určen při excitaci 358 a emisi 448 nm.
|
|
|
Fluorescence půdních a lignitických huminových látek
Konečná, Soňa ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Záměrem této práce bylo nalezení hlavních fluoroforů půdních a lignitických huminových látek pomocí metody 2D synchronní fluorescenční spektroskopie (SFS) a 3D SFS. Tyto metody jsou často využívány k charakterizaci multifluoroforních systému. Měřená synchronní spektra byla srovnána se standardy IHSS. Dále bylo úkolem najít případné rozdíly mezi vybranými vzorky huminových a fulvokyselin.
|
|
|
Sledování komplexace mědi s huminovými kyselinami fluorescenční metodou
Hladík, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou schopné vytvářet silné komplexy s měďnatými ionty a tím mohou ovlivňovat jejich toxicitu v životním prostředí. Fluorescenční vlastnosti sodné soli huminové kyseliny, humátu, izolovaného z jihomoravského lignitu a jeho komplexační chování s měďnatými ionty byly pozorovány pomocí emisní, excitační a synchronní fluorescenční spektroskopie. Po přídavku měďnatých iontů dochází ke zhášení intenzity jak emisního tak synchronního spektra humátu, což pravděpodobně nasvědčuje o tvorbě komplexu s mědí. Záměrem práce bylo nalezení optimální koncentrace iontů v přítomnosti humátu pro sledování zhášení fluorescence a nalezení hlavního fluoroforu ve struktuře humátu, který je nejvíce ovlivněn komplexací, pomocí metody synchronní fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Fluorescence huminových kyselin 3D excitačně emisní metodou.
Mlčoch, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo změřit a popsat EEM spektra IHSS standardů huminových kyselin, půdních či lignitických huminových nebo fulvinových kyselin a humátů různého původu. Popsat odlišnosti v jejich fluorescenčních spektrech a určit přesnou polohu hlavních fluorescenčních píků. Dále nalézt optimální postup zpracování naměřených dat do formy 3D EEM spektrofluorogramů a u vzorků lignitických humátů prozkoumat závislost jejich relativní intenzity fluorescence na hodnotě pH.
|
host ::
RSS.