|
|
Role asistovaného kontaktu v náhradní rodinné péči
FENCLOVÁ, Lucie
Abstrakt Klíčová slova: dítě, rodič, pěstouni, asistovaný kontakt, náhradní rodinná péče Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zjistit, jaké názory a postoje mají pěstouni na asistovaný kontakt. Zda jsou informovaní o možnostech tohoto zprostředkování, případně kolik dětí v pěstounské péči se se svým biologickým rodičem setkává. Dále má být zjišťováno, jak se o možnosti asistovaného kontaktu pěstouni dozvěděli a zda je tato služba využívána v současnosti, či zda bude pěstouny využita v budoucnu. V rámci této práce byla stanovena jedna výzkumná otázka, která je v souladu se stanoveným cílem práce. Otázka zní: Obávají se rodiče mající dítě v pěstounské péči o ztrátu dítěte ve vztahu k asistovanému kontaktu? Z metodologického hlediska byl aplikován kvalitativní výzkum. Technikou pro terénní sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumu byly vyhodnocovány metodou vytváření trsů. Dosažené výsledky se v mnoha částech shodují s odbornou literaturou, ale byly zjištěny i nové skutečnosti. Z výzkumu vyplynulo 7 trsů, které se ukázaly jako společné a byly popisovány ve výpovědích více komunikačních partnerů. V rámci výzkumu byla provedena sonda do života pěstounských rodin, včetně nejintimnějších detailů jejich společného života. Bylo zjištěno, že většina pěstounů nepovažuje pěstounskou péči jako péči přechodnou, ale dítě vnímají téměř jako osvojené. Je pro ně těžké myslet na ztrátu dítěte či na setkání dítěte s biologickým rodičem. Výstupy diplomové práce mohou posloužit jako podklad pro další studie a výzkumy v této oblasti. Mohou být použity také jako výukový či podpůrný materiál v předmětech sociálního zaměření.
|
|
|
Dilemata v sociální práci s uchazeči o zaměstnání
FENCLOVÁ, Lucie
Práce s názvem "Dilemata v sociální práci s uchazeči o zaměstnání" se zabývá etickou reflexí dilemat pracovníků úřadu práce s klienty. V textu je řešena problematika, která propojuje praktické vykonávání profese pracovníka úřadu práce s oblastí etiky. Text obsahuje pojmosloví věnované tématu, definuje osobnost pracovníka a jeho vztah ke klientovi. Zabývá se výčtem toho, s jakými klienty se pracovník při výkonu profese setkává a jaká dilemata z těchto setkání mohou vyvstat. Obsah práce se dále zabývá postihnutím základních pojmů v oblasti profesní etiky. Následně jsou definovány různé formy dilemat ve vztahu k práci s klienty. V práci jsou shrnuty i tři konkrétní etické teorie aplikovatelné na problematiku úřadů práce.Významná část práce se věnuje konkrétním dilematům, se kterými se pracovníci úřadů práce setkávají při práci s nezaměstnanými klienty. Ty jsou uvedeny v závěru práce, kde jsou v návaznosti na předchozí text doplněny formou praktických ukázek jednání s klienty. Je zde naznačeno možné reflektování problému a jednání ze strany pracovníka. Práce v závěru přináší soubor dilemat, která může přinést jednání s nezaměstnanými klienty. Využitelnost práce je na poli výuky v předmětech týkajících se etických dilemat a jejich řešení. Dále je možné text práce rozšířit pro účely doktorské práce v tématu dilemat či pracovníků konkrétního oddělení v komparaci s jiným oddělením.
|
|
|
Manželství a rodičovství v reflexi studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
FENCLOVÁ, Lucie
Dnešní doba je charakteristická odkladem vstupu do manželství a rození potomků. Roste počet dětí narozených neprovdaným matkám a i přes nízkou sňatečnost stále roste úroveň rozvodovosti. Odborníci nejsou schopni podat jednotný výklad toho, čím jsou tyto změny v dnešní společnosti způsobeny a nejsou schopni odhadnout ani budoucí vývoj. Hlavním cílem práce bylo zjistit postoje studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity k manželství a rodičovství. Odhalit, zda preferují manželské soužití, nesezdané soužití nebo dnes častý fenomén singles. Prozkoumat, zda jsou zastánci rodičovství v mladém věku, či zda rodičovství odsouvají až na věk pozdější, ve kterém se již budou cítit ekonomicky soběstační a zajištění. Názory studentů na toto téma byly důležité především proto, že nositeli změn v oblasti manželství a rodičovství jsou v první řadě mladí lidé, a proto je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Budou to právě oni, kdo budou rozhodovat o tom, zda česká rodina upřednostní práci a kariéru před rodinou a dětmi či nikoliv. Předkládaná práce popisuje různé pohledy na problematiku manželství a rodičovství, která je v současnosti živě diskutovaným tématem. V teoretické části srovnává vstup do manželského svazku a možnost být rodičem jak z hlediska demografického a právního, tak z hlediska sociologického. Nabízí zde toto srovnání pro ucelenější představu o tématu a pro možnost nahlížet na práci z více úhlů. Tyto pohledy jsou v práci zasazeny do hlubšího kontextu spolu s historií a komparací různých alternativ manželství a rodičovství. Tato část práce vychází především z odborných publikací, které se váží k tomuto frekventovanému tématu, je pracováno se současnými výzkumy z této oblasti a je též doplněna o zahraniční zdroje, které se této problematice věnují. V práci jsou charakterizovány především pojmy manželství, rodičovství, nesezdané soužití a rodina. Pro výzkum byly učeny dvě hypotézy, které byly v průběhu šetření ověřovány. První hypotéza zněla: Manželství jako hodnota ztrácí u cílové populace svou hodnotu směrem k preferenci nesezdaného soužití. Druhá hypotéza zněla: V souvislosti s pohlavím se v cílové populaci mění otázka priorit představovaných pod pojmem úspěšné manželství. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou sběru dat. Data potřebná k vyhotovení bakalářské práce byla získána sekundární analýzou dat, kdy byla pro zmapování postojů k těmto aktuálním tématům vybrána metoda dotazování, technika dotazník, díky kterému jsem byla schopna cíle a ověřované hypotézy zhodnotit. Dotazník obsahoval celkem 16 otázek a byl distribuován elektronickou formou. Pro zvýšení věrohodnosti získaných dat bylo použito statistické ověření hypotéz, které podalo jasné výsledky o neověření hypotéz. Z výzkumu vyplynulo, že manželství je stále důležitou hodnotou na životním žebříčku mladých lidí a že tuto instituci rozhodně nehodlají vyměnit za nesezdané soužití. Hypotéza číslo jedna se tím pádem nepotvrdila. Ze studie dále vyšlo, že priority představované pod pojmem úspěšné manželství jsou u mužů i u žen bez výrazného rozdílu, a tak ani u hypotézy číslo dvě nedošlo k jejímu potvrzení. Výzkum odhalil, že studenti plánují sňatek i pořízení dětí, jen jsou tyto dvě události posouvány na pozdější věk; tedy věk, kdy budou mít ukončená studia a budou dostatečně finančně zajištění a emočně vyzrálí. Význam manželství je podle nich spatřován hlavně ve výhodě bezpečnějšího zázemí, jistotě právních a ekonomických záruk, a to nejen pro partnery samotné, ale i pro jejich potomky. Výzkum tak prokázal, že manželství a rodičovství je přikládán stále velký význam a tyto dva životní kroky mají pro studenty stále vysokou hodnotou, která má v životě své nezastupitelné místo.
|
|
|
Vnímání smyslu života adolescenty
FENCLOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou smysluplnosti života ve skupině adolescentů, porovnává jejich vnímání smyslu života z hlediska pohlaví, věku a studované školy. Teoretická část vymezuje adolescenci jako vývojové období, dále popisuje problematiku smyslu života, jeho východiska a teorie, nauku V. E. Frankla a logoterapii jako techniku zabývající se tímto fenoménem. Praktická část obsahuje výzkum založený na dotazníku Logo-test a psané eseji, snaží se tady zachytit problematiku jak kvantitativním, tak kvalitativním zkoumáním.
|
host ::
RSS.