|
|
Význam stanovení prognostického COVID skóre pro stratifikaci pacientů s onemocněním COVID-19.
Mirská, Klára ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešková, Eliška (oponent)
Onemocnění COVID-19 stále představuje pro rizikové osoby život ohrožující stav s velmi heterogenním klinickým obrazem. V současné době je snaha najít vhodný laboratorní marker pro časné a spolehlivé posouzení prognózy tohoto onemocnění. Vhodnými se jeví skórovací systémy s komplexnější výpovědní hodnotou. Tato diplomová práce se proto věnuje významu prognostického skóre COVID-19, které vyvinula a validovala společnost Sysmex Europe GmbH sídlící v Hamburku (dceřiná firma japonské společnosti Sysmex Corporation sídlící v Kóbe) ve spolupráci s evropskými fakultními nemocnicemi. Jedná se o skóre vypočtené z deseti hematologických parametrů, u kterých bylo prokázáno, že se dynamicky mění na počátku onemocnění COVID-19. Toto skóre a změny vybraných hematologických a biochemických parametrů byly sledovány v závislosti na závažnosti průběhu onemocnění COVID-19. Mezi sledované laboratorní markery byly zahrnuty parametry WBC, Lymf, Neu, Eo, IG, Delta-He, DDI, FBG, NLR, CRP, PCT, IL-6, ferritin a troponin T. V teoretické části se diplomová práce nejprve zabývá obecnou charakteristikou onemocnění COVID-19, popisem jeho původce, virem SARS-CoV-2, diagnostikou, terapií a prevencí onemocnění. Experimentální část je zaměřená na statistickou analýzu výsledků jednotlivých sledovaných parametrů a porovnání jejich...
|
|
|
Změny vybraných laboratorních parametrů u pacientů s komplikovaným průběhem COVID-19
Sýkorová, Klára ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešková, Eliška (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Bc. Klára Sýkorová Vedoucí práce: Mgr. Ilona Fátorová Název diplomové práce: Změny vybraných laboratorních parametrů u pacientů s komplikovaným průběhem COVID-19 Cílem diplomové práce je vypracování odborné rešerše na dané téma pomocí dostupných literárních publikací. Dále porovnání změn vybraných laboratorních markerů při onemocnění COVID-19 u hospitalizovaných pacientů s komplikovaným průběhem nemoci a u pacientů s mírným průběhem onemocnění a poté statistické vyhodnocení získaných dat. Teoretická část obsahuje stručně popsanou problematiku týkající se onemocnění COVID-19 a jeho původce - viru SARS-CoV-2. Zabývá se popisem onemocnění, přenosem, patogenezí a průběhem onemocnění. Dále rizikovými faktory závažného průběhu onemocnění, jeho komplikacemi, klinickou a laboratorní diagnostikou a možnostmi léčby. V experimentální části práce je provedena statistická analýza naměřených dat. Mezi porovnávané hematologické a biochemické parametry patří WBC, lymfo#, NLR, Ret-He, ICIS skóre, sN# (abs), alG# (abs), D-dimery, fibrinogen, CRP, PCT a myoglobin. U všech vybraných parametrů kromě WBC byl nalezen statisticky významný rozdíl. Pacienti se závažným průběhem onemocnění měli nižší hodnoty lymfo# a...
|
|
|
Možnosti stanovení hematopoetických kmenových buněk v periferní krvi.
Šteigerová, Martina ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Váchová, Martina (oponent)
V této práci je popsána hematopoetická kmenová buňka, její vlastnosti, zdroje, využití a také možnosti jejího stanovení v periferní krvi. Referenční metodou pro stanovení počtu hematopoetických kmenových buněk je detekce CD34+ buněk pomocí průtokové cytometrie. Cílem mé práce bylo ověřit, zda je možné pro stanovení těchto buněk použít i jinou metodu. Touto metodou je detekce hematopoetických progenitorových buněk na hematologickém analyzátoru Sysmex XE 2100. V praktické části práce jsou pak zpracována data pacientů získaná z analyzátoru Sysmex XE 2100 a z průtokového cytometru. Jedná se o počty hematopoetických progenitorových buněk, CD34+ buněk a celkový počet leukocytů. Data jsou porovnávána pomocí Spearmanova korelačního testu. Bylo prokázáno, že mezi počty hematopoetických progenitorových buněk a počty CD34+ buněk existuje závislost. Korelační koeficienty 0,55 a 0,58 lze považovat za velmi dobré. Analyzátor Sysmex XE 2100 lze využít jako alternativní metodu ke stanovení počtu hematopoetických kmenových buněk v periferní krvi i v leukokoncentrátu. Tato metoda je navíc časově i finančně méně náročná. Porovnání počtu leukocytů a počtu CD34+ buněk vykazovalo pouze nízkou závislost, korelační koeficienty 0,24 a 0,26. Počet leukocytů nelze využít pro hodnocení počtu periferních hematopoetických...
|
|
| |
|
| |
|
|
Detekce exprese antigenu CD56 u pacientů s morfologickým nálezem LGL v periferní krvi.
Procházková, Irena ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Vrbacký, Filip (oponent)
Autor: Bc. Irena Procházková Název: Detekce exprese antigenu CD56 u pacientů s morfologickým nálezem LGL v periferní krvi Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Abstrakt Cílem této práce bylo získat údaje pro podpoření hypotézy, že LGL , tedy morfologicky velké granulované lymfocyty, jsou totožné s populací NK buněk, které se prokazují detekcí antigenu CD56. Počty CD56+ buněk byly získány stanovením jejich exprese průtokovou cytometrií po značení protilátkou proti CD56 a byla posouzena jejich korelace s počtem LGL buněk, nalezených při mikroskopickém hodnocení v periferní krvi pacienta po běžném panoptickém barvení krevního nátěru. Pro porovnání byly použity absolutní počty zjišťovaných parametrů. K výpočtům absolutních hodnot LGL buněk byly použity leukocyty ze změřeného krevního obrazu pacientů v analyzátoru Advia 2120i. U skupiny pacientů s imunodeficiencemi a různými formami alergií, u kterých jsme stanovili zvýšené počty CD56+/CD3- buněk (NK buněk), jsme provedli korelaci s počty LGL buněk stanovených mikroskopicky. Zjistili jsme silnou korelaci obou metod u celého souboru pacientů (R = 0,745), ale i u skupiny pacientů s imunodeficitními stavy (R = 0,862) a u...
|
|
|
Morfologická a cytochemcká diagnostika vlasatobuněčné leukémie
Bergerová, Lenka ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Vrbacký, Filip (oponent)
4 Název práce: Morfologická a cytochemická diagnostika vlasatobuněčné leukémie (bakalářská práce) Autor: Lenka Bergerová Katedra: Univerzita Karlova v Praze - Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, studijní obor Zdravotní laborant Vedoucí práce: MUDr. Dana Mikulenková Abstrakt Vlasatobuněčná leukémie je chronické lymfoproliferativní onemocnění klonálního charakteru vycházející ze zralých B-lymfocytů. V nátěru periferní krve a kostní dřeně nacházíme typické leukemické buňky, které jsou charakteristické velikostí, morfologií jádra a cytoplazmy. Jsou větší než zdravé lymfocyty, nejčastěji mají ledvinovité jádro s jemnějším síťovitým chromatinem a cytoplazmu vybíhající v jemné výběžky po celém obvodu buňky. V krevním obraze se zpravidla setkáváme s mírnou pancytopenií. Přítomnost patologických buněk prokazujeme v nátěru periferní krve a kostní dřeně panoptickým barvením dle Pappenheima. Mezi další vyšetření napomáhající k diagnostice tohoto onemocnění patří cytochemické vyšetření kyselé fosfatázy a kyselé fosfatázy rezistentní na tartarát, vyšetření povrchových znaků průtokovou cytometrií a histologické vyšetření kostí dřeně. Vedle klasické formy vlasatobuněčné leukémie rozlišujeme ještě variantní formu vlasatobuněčné leukémie, která se od klasické formy liší přítomností leukocytózy s lymfocytózou a morfologií...
|
|
|
Vyšetření trombofilních stavů v oblasti Ústeckého kraje a monitorování léčby
Šklíbová, Jana ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Fátorová, Ilona (oponent)
Jana Šklíbová: Vyšetření trombofilních stavů v oblasti Ústeckého kraje a monitorování léčby Tato práce se zabývá trombofilií - vrozenou nebo získanou poruchou hemostatického mechanismu, která vede ke zvýšenému výskytu trombóz a tromboembolismu (TEN). Včasnou diagnostikou a včasným zahájením preventivní léčby je však možné vzniku trombózy zabránit. Náplní bakalářské práce bylo změřit vybraná hematologická laboratorní vyšetření trombofilních markerů - počtu krevních destiček, protrombinového testu, aktivovaného parciálního tromboplastinového testu, funkční aktivity antitrombinu, proteinu C, proteinu S a rezistenci na aktivovaný protein C u dvou skupin pacientů a jedné kontrolní skupiny. Do první skupiny byli zařazeni pacienti, kteří dosud trombózu neprodělali, ale měli rizikové faktory jejího vzniku (např. pozitivní rodinnou anamnézu, opakované ztráty plodu, komplikace v těhotenství a další). Do druhé skupiny byli zařazeni pacienti po prodělané hluboké žilní trombóze. Naměřená data byla statisticky vyhodnocena s cílem zjistit, zda se od sebe soubory statisticky významně liší. Ke statistickému vyhodnocení byly použity statistické testy D'Agostino k testování normality rozdělení hodnot a párový t-test či Mann Whitneyův test ke srovnání jednotlivých parametrů obou souborů pacientů. Pro žádný z parametrů...
|
|
|
Porovnání výsledků koagulačních parametrů měřených různými metodami
Ježková, Veronika ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešková, Eliška (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou laboratorního stanovení funkční aktivity koagulačního faktoru VIII, jednoho z koagulačních faktorů podílejících se na zástavě krvácení, jehož deficit či funkční nedostatečnost vede k závažnému krvácivému onemocnění - hemofilii A. Teoretická část práce si klade za cíl vytvořit stručný přehled informací o koagulačním faktoru VIII - o jeho dědičnosti, struktuře, biosyntéze, sekreci a funkci v organismu. Dále pak popisuje hemofilii A, onemocnění způsobené nedostatečnou syntézou, funkčním defektem či přítomností inhibitoru proti koagulačnímu faktoru VIII. Popsána je zde historie tohoto onemocnění, klinická klasifikace, etiopatogeneze, diagnostika a léčba. V poslední části jsou popsány laboratorní metody stanovení koagulačního faktoru VIII a jeho specifického inhibitoru. Praktická část se zabývá stanovením funkční aktivity koagulačního faktoru VIII běžně používanou koagulační metodou a současně také chromogenní metodou. Jejím cílem je naměřené výsledky vzájemně porovnat a statisticky vyhodnotit. Studie byla provedena na mechanickém automatickém koagulometru STA-R Evolution firmy Diagnostica Stago. Do vyšetřovaného souboru byly zařazeny vzorky od 83 nemocných. Pro co nejlepší porovnání metod byly vybrány nejen vzorky plazmy "normálního vzhledu", ale...
|
|
| |
host ::
RSS.