Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Akutní účinky skopolaminu, antagonisty centrálních muskarinových acetylcholinových receptorů, na učení ve dvou kognitivních testech: Srovnání outbredních kmenů potkana Long-Evans a Wistar
Entlerová, Marie ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Prostorová navigace je velice významná pro život nejen u savců. Vědecky lze měřit neuronální a neurofarmakologické změny v učení a paměti člověka i potkana prostřednictvím jejich chování a reakcí na podněty. V rámci experimentálních modelů kognitivních deficitů představuje Morrisovo vodní bludiště (Morris Water Maze, MWM) velmi dobrý test přesné alotetické reprezentace pozice subjektu v prostoru, tj. jeho kognitivní mapy. Dalším významným testem prostorové navigace je Kolotočové bludiště (Active Allothetic Place Avoidance, AAPA), pomocí něhož lze ověřit schopnost kognitivní koordinace, tedy schopnost odlišit podstatné podněty od nepodstatných. Pro oba tyto testy existují analogické úlohy pro testování kognitivních schopností u člověka (např. Blue Velvet Arena pro MWM, simulace virtuální reality na PC pro AAPA, aj.). Cílem této studie je srovnání citlivosti outbredních kmenů potkana Long-Evans a Wistar z chovů Fyziologického ústavu AV ČR na akutní podání tří dávek (0,8 mg/kg; 1,5 mg/kg a 3,0 mg/kg) skopolaminu, antagonisty centrálních muskarinových cholinergních receptorů. Výsledky ukazují, že v testu AAPA je kmen Wistar více ovlivněn cholinergní blokádou než kmen Long-Evans, v testech MWM byla také tato vyšší citlivost prokázána. Dále se ukázalo, že kontrolní potkani kmene Long-Evans mají obecně...
Akutní účinky skopolaminu, antagonisty centrálních muskarinových acetylcholinových receptorů, na učení ve dvou kognitivních testech: Srovnání outbredních kmenů potkana Long-Evans a Wistar
Entlerová, Marie ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Prostorová navigace je velice významná pro život nejen u savců. Vědecky lze měřit neuronální a neurofarmakologické změny v učení a paměti člověka i potkana prostřednictvím jejich chování a reakcí na podněty. V rámci experimentálních modelů kognitivních deficitů představuje Morrisovo vodní bludiště (Morris Water Maze, MWM) velmi dobrý test přesné alotetické reprezentace pozice subjektu v prostoru, tj. jeho kognitivní mapy. Dalším významným testem prostorové navigace je Kolotočové bludiště (Active Allothetic Place Avoidance, AAPA), pomocí něhož lze ověřit schopnost kognitivní koordinace, tedy schopnost odlišit podstatné podněty od nepodstatných. Pro oba tyto testy existují analogické úlohy pro testování kognitivních schopností u člověka (např. Blue Velvet Arena pro MWM, simulace virtuální reality na PC pro AAPA, aj.). Cílem této studie je srovnání citlivosti outbredních kmenů potkana Long-Evans a Wistar z chovů Fyziologického ústavu AV ČR na akutní podání tří dávek (0,8 mg/kg; 1,5 mg/kg a 3,0 mg/kg) skopolaminu, antagonisty centrálních muskarinových cholinergních receptorů. Výsledky ukazují, že v testu AAPA je kmen Wistar více ovlivněn cholinergní blokádou než kmen Long-Evans, v testech MWM byla také tato vyšší citlivost prokázána. Dále se ukázalo, že kontrolní potkani kmene Long-Evans mají obecně...
Čichová bulbektomie u laboratorního potkana jako animální model deprese
Entlerová, Marie ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Odnětí čichového laloku (ang. olfactory bulbectomy; OBX; čichová bulbektomie) patří mezi nesmírně zajímavé experimentální fenomény vyvolávající řadu zajímavých hypotéz o roli této struktury ve fungování CNS. Také zasahuje do preklinického výzkumu jakožto animální model depresi-podobného chování (realizovaný většinou s využitím laboratorních potkanů). Význam a dopady tohoto zásahu jsou větších než rozsah této práce, v předložené rešerši se proto zaměřím především zaprvé na krátký popis neuroanatomického zapojení čichového laloku a stručný popis operace, následně budu diskutovat strukturální a molekulární a neurochemické změny vyvolané bulbektomií a následně se bude tato práce věnovat bulbektomii ve vztahu k chování. První část poslední kapitoly se zaměří na behaviorální změny vyvolané tímto zásahem s důrazem na učení a paměť (a také další kognitivní funkce) a v druhé části se pouze krátce zmíním o dalších možných (např. endokrinních anebo imunitních) fyziologických změnách, které mohou být vyvolány po olfaktorické bulbektomii. Závěrem bych ráda hovořila o validitě jako možného využití deprese jako modelu onemocnění CNS.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.