|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
|
Postoje a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací metanolem
DVOULETÁ, Zuzana
Otravy metanolem se do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti dostávají obvykle v době, kdy dojde k větší vlně otrav, mimo taková údobí se vyskytují tyto případy spíše sporadicky. Vyskytují se v celém světě, v zemích vyspělých i rozvojových, nezávisle na omezení konzumace alkoholických nápojů státem. V české společnosti se staly diskutovaným tématem především v roce 2012, kdy v důsledku intoxikace metanolem zemřelo nejméně 50 lidí a mnoho dalších utrpělo trvalé následky. Záludnost metanolu spočívá v tom, že jej lidskými smysly nelze v alkoholickém nápoji nebo jiné směsi rozeznat od etanolu. Do organismu nejčastěji proniká požitím, může se vstřebávat kůží nebo inhalací. Samotný metanol toxický není, problém představují především jeho metabolity formaldehyd a především kyselina mravenčí. Mezi příznaky typické pro otravu metanolem patří poruchy zraku, prohlubující se metabolická acidóza se zvýšeným aniontovým oknem a postižení bazálních ganglií, především putamen. Otrava je provázena celou řadou dalších nespecifických příznaků jako jsou bolesti břicha, nauzea, zvracení, eventuálně poruchy vědomí a kognitivních funkcí. Závažnost otravy závisí na množství požitého metanolu a na jeho poměru ve směsi s etanolem. Léčba spočívá v podávání specifických antidot etanolu nebo fomepizolu, úpravě vnitřního prostředí, kontinuální nebo intermitentní hemodialýze, je-li nutná a dovoluje-li ji stav pacienta, a v podpůrné léčbě pro udržení stability fyziologických funkcí. V péči o pacienty s otravou metanolem má nezastupitelnou úlohu také ošetřovatelská péče. Sestra s těmito pacienty přichází do styku ve všech sférách zdravotní péče, podílí se na prevenci, plní svou úlohu při příjmu pacienta, při stabilizaci jeho životních funkcí, zajišťuje monitoraci fyziologických funkcí, pečuje o invazívní vstupy, v maximální možné míře zajišťuje fyzickou i psychickou pohodu pacienta, podílí se na rehabilitaci a napomáhá návratu pacienta do normálního života. Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi metanolu, jeho výrobou a toxicitou, podrobně zkoumá intoxikaci metanolem, její příznaky a následky, diagnostiku a terapii intoxikace, ošetřovatelskou péči. Sleduje role sester ve všech sférách zdravotní péče při zvládání problémů souvisejících s otravou metanolem s důrazem na vybrané ošetřovatelské činnosti v intenzívní, standardní i následné péči. Nastiňuje také světové zkušenosti s otravou metanolem a průběh vlny otrav v České republice. Práce je zakončena zdokumentovanými kazuistikami z různých částí světa. Cílem této práce bylo zpracovat informace získané k tomuto tématu do komplexního a aktuálního přehledu znalostí o problematice otrav metanolem a možnostech jejího řešení ve všech sférách zdravotní péče včetné následné péče o pacienty, které postihla. Souhrn postupů a jejich variací byl získán na teoretickém podkladě českých a zahraničních zdrojů publikovaných v knižní formě, v renomovaných periodikách v tištěné nebo elektronické formě a prostřednictvím internetových stránek odborných společností. Souhrn poznatků, které tato práce poskytuje, lze využít pro potřeby výuky nebo dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků stran diagnostiky, terapie a zvládání následků této otravy se zvláštním zaměřením na možnosti ošetřovatelského zásahu ve všech fázích otravy, nebo jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.