|
|
Využití metod environmentální geofyziky na vybraných lokalitách krkonošského národního parku
Dvořák, Igor Jan ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Císlerová, Milena (oponent) ; Petrovský, Eduard (oponent)
L Lvod . Předkládaná práce je příspěvkem k multídisciplinárnímu studiu v oblasti arkto- alpinské tundry Krkonoš (částiarkto.alpinské tundry Vysokých Sudet)' unikátního prostředí v kontextu ostatních středoevropských iohoií. Ý Krkonošich zaujímá plochu kolem 47 km2 (přibliŽně 7,4 yo celkóvé rozlohy Krkonoš, 32 km2 na českéa 15 km2 na polské straně). V rámci něko|ika qizkumnych pro;étm existuje mnoho srudií českýcha zahraničních expertů (Štursa2002)..VýsiedŘy těchto siudií jsou velmi důleŽitépro lepšípochopení prostředí arkto-alpinskoiundry a její management. . V této práci byly studovány tři skupiny abiotických vlastností: (l) magnetické l.lastnosti svrchní částipůd;(2) vlhkostní chárakteristika půdve vztahu k.i egetačnímupokryvu (k|eč versus travní porost) a (3) vliv navátého sněhu na vodní lilanci malého horského povodí. V případech (1) a (2) byly pouŽity metody ;:\ ironmentální geo$zziky (magnetika a TDR). V případě t:i oyrá vyvinuta nová :š:Lrda měření sněhové pokrývky s využitímsatelítníhosvstému GÍ,S. ]. Charakteristika studované ob|asti t]:ia:t arkto-alpínskétundry Krkonoš lze ztotožnit s oblastí bezlesí přibliŽně nad -:-.:;: lesa (cca 1250 m n.m.)' Vlivem lavinové aktivity však oblast tuna'y zasahuje. ::ý;i pod hraníci lesa v místech lavinových drah. obecně vŠaktato oblašt zahrnuje '.'šnla\e rozpětí...
|
|
|
Využití metod environmentální geofyziky na vybraných lokalitách Krkonošského národního parku
Dvořák, Igor Jan
L Lvod . Předkládaná práce je příspěvkem k multídisciplinárnímu studiu v oblasti arkto- alpinské tundry Krkonoš (částiarkto.alpinské tundry Vysokých Sudet)' unikátního prostředí v kontextu ostatních středoevropských iohoií. Ý Krkonošich zaujímá plochu kolem 47 km2 (přibliŽně 7,4 yo celkóvé rozlohy Krkonoš, 32 km2 na českéa 15 km2 na polské straně). V rámci něko|ika qizkumnych pro;étm existuje mnoho srudií českýcha zahraničních expertů (Štursa2002)..VýsiedŘy těchto siudií jsou velmi důleŽitépro lepšípochopení prostředí arkto-alpinskoiundry a její management. . V této práci byly studovány tři skupiny abiotických vlastností: (l) magnetické l.lastnosti svrchní částipůd;(2) vlhkostní chárakteristika půdve vztahu k.i egetačnímupokryvu (k|eč versus travní porost) a (3) vliv navátého sněhu na vodní lilanci malého horského povodí. V případech (1) a (2) byly pouŽity metody ;:\ ironmentální geo$zziky (magnetika a TDR). V případě t:i oyrá vyvinuta nová :š:Lrda měření sněhové pokrývky s využitímsatelítníhosvstému GÍ,S. ]. Charakteristika studované ob|asti t]:ia:t arkto-alpínskétundry Krkonoš lze ztotožnit s oblastí bezlesí přibliŽně nad -:-.:;: lesa (cca 1250 m n.m.)' Vlivem lavinové aktivity však oblast tuna'y zasahuje. ::ý;i pod hraníci lesa v místech lavinových drah. obecně vŠaktato oblašt zahrnuje '.'šnla\e rozpětí...
|
|
|
Využití metod environmentální geofyziky na vybraných lokalitách krkonošského národního parku
Dvořák, Igor Jan ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Císlerová, Milena (oponent) ; Petrovský, Eduard (oponent)
L Lvod . Předkládaná práce je příspěvkem k multídisciplinárnímu studiu v oblasti arkto- alpinské tundry Krkonoš (částiarkto.alpinské tundry Vysokých Sudet)' unikátního prostředí v kontextu ostatních středoevropských iohoií. Ý Krkonošich zaujímá plochu kolem 47 km2 (přibliŽně 7,4 yo celkóvé rozlohy Krkonoš, 32 km2 na českéa 15 km2 na polské straně). V rámci něko|ika qizkumnych pro;étm existuje mnoho srudií českýcha zahraničních expertů (Štursa2002)..VýsiedŘy těchto siudií jsou velmi důleŽitépro lepšípochopení prostředí arkto-alpinskoiundry a její management. . V této práci byly studovány tři skupiny abiotických vlastností: (l) magnetické l.lastnosti svrchní částipůd;(2) vlhkostní chárakteristika půdve vztahu k.i egetačnímupokryvu (k|eč versus travní porost) a (3) vliv navátého sněhu na vodní lilanci malého horského povodí. V případech (1) a (2) byly pouŽity metody ;:\ ironmentální geo$zziky (magnetika a TDR). V případě t:i oyrá vyvinuta nová :š:Lrda měření sněhové pokrývky s využitímsatelítníhosvstému GÍ,S. ]. Charakteristika studované ob|asti t]:ia:t arkto-alpínskétundry Krkonoš lze ztotožnit s oblastí bezlesí přibliŽně nad -:-.:;: lesa (cca 1250 m n.m.)' Vlivem lavinové aktivity však oblast tuna'y zasahuje. ::ý;i pod hraníci lesa v místech lavinových drah. obecně vŠaktato oblašt zahrnuje '.'šnla\e rozpětí...
|
|
|
Využití metod environmentální geofyziky na vybraných lokalitách Krkonošského národního parku
Dvořák, Igor Jan
L Lvod . Předkládaná práce je příspěvkem k multídisciplinárnímu studiu v oblasti arkto- alpinské tundry Krkonoš (částiarkto.alpinské tundry Vysokých Sudet)' unikátního prostředí v kontextu ostatních středoevropských iohoií. Ý Krkonošich zaujímá plochu kolem 47 km2 (přibliŽně 7,4 yo celkóvé rozlohy Krkonoš, 32 km2 na českéa 15 km2 na polské straně). V rámci něko|ika qizkumnych pro;étm existuje mnoho srudií českýcha zahraničních expertů (Štursa2002)..VýsiedŘy těchto siudií jsou velmi důleŽitépro lepšípochopení prostředí arkto-alpinskoiundry a její management. . V této práci byly studovány tři skupiny abiotických vlastností: (l) magnetické l.lastnosti svrchní částipůd;(2) vlhkostní chárakteristika půdve vztahu k.i egetačnímupokryvu (k|eč versus travní porost) a (3) vliv navátého sněhu na vodní lilanci malého horského povodí. V případech (1) a (2) byly pouŽity metody ;:\ ironmentální geo$zziky (magnetika a TDR). V případě t:i oyrá vyvinuta nová :š:Lrda měření sněhové pokrývky s využitímsatelítníhosvstému GÍ,S. ]. Charakteristika studované ob|asti t]:ia:t arkto-alpínskétundry Krkonoš lze ztotožnit s oblastí bezlesí přibliŽně nad -:-.:;: lesa (cca 1250 m n.m.)' Vlivem lavinové aktivity však oblast tuna'y zasahuje. ::ý;i pod hraníci lesa v místech lavinových drah. obecně vŠaktato oblašt zahrnuje '.'šnla\e rozpětí...
|
|
|
Extreme runoffs from the Modrý důl basin in the vegetation season
Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Dvořák, Igor
The main objective of the present article is to advance understanding of the complex role of various vegetation cover in extreme runoff formation in the Modrý potok basin. This watershed (1010–1554 m a.s.l., 2.62 km2) is situated in the northern part of the Czech Republic in the eastern part of the Krkonoše Mts. The soil types are the mountainous Podzole and Lithosol with a thin humic layer on crystalline bedrock. Monitoring stations with data transfer to the internet are installed on several localities differing in the type of vegetation cover (in the grassland and dwarf pine above the forest margin, in the growth of mature spruce forest, and in the grassland below the spruce forest). The discharge at the closing profile is continuously recorded. Meteorological data are collected at a station close to the Výrovka chalet (1360 m a.s.l.): year-round precipitation, solar radiation, wind speed and direction, air and soil temperatures and soil moisture. The long-term monitoring of the water balance of the headwater catchment Modrý potok and its soil water regime was evaluated taking into account the discontinuous character of water transport in an unsaturated zone. Extreme runoffs in a vegetation season are caused by these factors: (1) oversaturation of the soil profile, (2) water repellency of the soil surface, (3) gravitationally destabilized flow of water in the soil profile, (4) extreme rainfall. The typical combinations are (1) and (3) – gravitationally destabilized flow of water can be caused even by a small rainfall under the oversaturation, (2) and (4) – long-term drought can cause the water repellency of the soil surface and the extreme rainfall. The research is supported by the Czech Science Foundation (205/09/1918) and by the Technology Agency of CR (TA02021451).
|
|
| |
|
| |
|
|
Metody rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu výsledků VaV z univerzit - Aktuální výzvy v oboru Life sciences v ČR
Zahrádka, Jaromír ; Jaklová, Martina L. (vedoucí práce) ; Dvorak, Ivan (oponent)
Transfer technologií a komercializace výsledků výzkumu a vývoje z univerzit je důležitým nástrojem rozvinutých západních státu, který má za cíl zvyšovat konkurenceschopnost domácích znalostních ekonomik trpících přesunem velké části výroby do zemí rozvojových. Oproti zahraničním pracovištím je na univerzitách a výzkumných institucích v ČR transfer technologií velmi mladou disciplínou, která je v posledních letech usilovně rozvíjena, ale stále trpí mnoha neduhy. Tato práce se zaměřuje na úvodní fázi procesu komercionalizace, tedy na rozpoznání a ohodnocení komerčního potenciálu nově vzniklých výsledků výzkumu a vývoje na českých univerzitách v oborech spadajících do oblasti Life sciences. První část práce tvoří rešerše dostupné mezinárodní literatury. V druhé části jsou data a výsledky získané v rámci průzkumu, jež byl proveden formou interview na dvou největších českých univerzitách a dalších pracovištích. Důležitá zjištění byla následně konzultována s dalšími odborníky. Ačkoli je proces rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu velmi důležitý pro zajištění efektivity procesů transferu technologií, není mu zatím na českých univerzitách věnována dostatečná pozornost. Univerzitní pracoviště často spoléhají na nalezení komerčního partnera, který technologii zhodnotí ze svého pohledu. Přetrvávající nestabilita ve financování univerzitních center transferu technologii a jejich zaměření na výuku a vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví snižuje kapacity, které jsou věnovány samotným projektům komercializace. V rámci práce bylo identifikováno několik výzev, před kterými univerzitní centra transferu technologii stojí. Mimo jiné se jedná o zavedení efektivních systému rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu, vytvoření dostatečně velkých formálních i neformálních sítí kontaktů, získání zkušeností v oblasti zakládání spin-off firem a posun k tržní orientaci center. Klíčová slova:
|
|
|
Vliv navátého sněhu na vodní bilanci malého horského povodí, Modrý důl v Krkonoších, Česká republika
Dvořák, I.J. ; Tesař, Miroslav ; Harčarik, J.
Velmi obtížně měřitelnou součástí vodní bilance malého horského povodí je kromě mlhy a větrem hnané nízké oblačnosti také zásoba vody z navátého sněhu, který je do povodí transportován silným větrem z přilehlých oblastí ležících mimo jeho hranice. Pro získání sady spolehlivějších dat jsme použili kinematická měření GPS. Z naměřených dat byly vytvořeny digitální modely povrchu sněhového pole a jeho podloží (po roztátí sněhu) a z nich byly získány výšky sněhové pokrývky pro jednotlivá období. Záměrem příspěvku je upozornit na nemalý podíl navátého sněhu na vodní bilanci horského povodí, který nelze zachytit měřením srážek, a na příkladu povodí Modrého potoka v Krkonoších ukázat jeden z možných postupů, jak takový podíl alespoň částečně kvantifikovat a zpřesnit tak vodní bilanci.
|
|
|
Vodní bilance půdního profilu v pramenné oblasti Krkonoš
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Syrovátka, Oldřich ; Dvořák, I.
Práce porovnává vodní režim půd dvou horských stanovišť ve vrcholové partii Krkonoš (horská louka a klečový porost). Obě lokality se nachází v oblasti Labské louky na pravém břehu Labe v nadmořské výšce cca 1360 m n.m. Vodní režim půd je charakterizován časovým průběhem zásoby půdní vody a odtokem vody z půdy do podloží. Je sestavena celosezónní vodohospodářská bilance půdy ve formě součtových čar srážek, evapotranspirace a odtoku z půdy do podloží. Evapotranspirace byla zjištěna energetickou bilancí rostlinného krytu založenou na příkonu globální radiace a teploty přízemní vrstvy vzduchu. Odtok vody z půdy do podloží byl stanoven pomocí tenzometrického monitoringu stavu půdní vláhy. Zásoba vody v půdě byla odvozována z tenzometrických dat a retenčních křivek. Srážky byly měřeny standardním srážkoměrem.
|
host ::
RSS.