|
|
Putování geniem loci (Kulturní krajina Čech)
Dryjová, Eva ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Na začátku mé diplomové práce "cesty" krajinou, stál osamocený pojem ducha místa - bylo třeba jej vsadit do kontextu, který by mu byl vlastní - do prostoru a času - tedy do kulturní krajiny jako struktury s vlastní dynamikou, strukturou a pamětí (ad. 1. 1) a času událostí, času dlouhého trvání a času vnímaného (ad 1. 2.). Celou mou prací se táhne jako tenká červená nit motiv "porozumění krajině" (ad 1. 4.), spočívající na základě dualistického konceptu posvátné - profánní. Nejprve jsem s použitím cílkovských tvrdých metod mapovala existenci posvátného v oblasti "vnějšího" světa: kulturně-historicko-archeologický přístup k utváření kulturní krajiny (ad kap. 2.1) - za prvé v obecné rovině zejména podle Gojdy a s detailnějším rozborem historie české kulturní krajiny v prezentaci J. Sádla (kap. 2. 1. 3.): neolitická revoluce - baroko - 50. léta. Období baroka se ukázalo v tomto kontextu jako velmi závažný a diskutovaný fenomén - veskrze negativně jej hodnotí J. Sádlo. Baroko zásadně přineslo první kompletní využití každého kouta krajiny a zároveň byly položeny základy pro budoucí "mýtus" o existenci české krajiny jako "krajiny barokní". J. Sádlo, jemuž vždy jde o krajinu samu a uvažuje o ní z její pozice, tvrdí, že my - lidstvo jsme jen její součásti. Mluví o krajině jako celku a nikoliv o krajině " jako...
|
host ::
RSS.