|
Metodika návazností marketingu a vývoje start-up projektu s využitím standardních SW nástrojů
Dressler, Adam ; Střížová, Vlasta (vedoucí práce) ; Krkoška, Pavel (oponent)
Nově vznikající softwarové produkty, a zvláště pak ty, které jsou výsledkem inovací, dnes typicky vznikají jako start-upy. Důvody, které k tomu vedou, jsou zřejmé: produkty malých start-upů jsou typicky rychle uvedeny na trh (to je způsobeno tím, že marketingová i vývojová část blízce spolupracují, často obě činnosti vykonává jedna osoba) rychle přijímají rozhodnutí, nejsou averzní vůči riziku a ani nejsou svázány byrokratickými postupy velkých korporací atd. Pokud je produkt úspěšný, v což všichni doufají, projde rychlým růstem. Problém spočívá v tom, že tytéž vlastnosti, které umožnily úspěch v raných fázích projektu, mohou později způsobit selhání. Metody, které používá malá skupina vysoce motivovaných stakeholderů (vlastníci/manažeři, klíčoví zaměstnanci) na počátku projektu nestačí k organizaci projektu v jeho pozdějších fázích, kdy se zapojuje více lidí a kdy jsou úlohy složitější. Přechod z jednoho stavu do druhého je předmětem této práce -- jak zajistit, že jsou v pravý čas k dispozici vhodné metody podporující sladění marketingu a vývoje. Ne příliš brzy, kdy představují zátěž a omezují specifické výhody start up organizace, ani příliš pozdě, kdy jejich absence vede k nekonzistentním stavům a chybám, které ztěžují přeměnu projektu do zralé organizace. Každý projekt je jedinečný a vyžaduje různé metody v různém čase. Proto se tato práce nezabývá návrhem fixní metodiky, ale nabízí kritéria sloužící k výběru metody a její aplikaci s minimálním úsilím a optimálním výsledkem. Teoretická část uvádí příklady možných metod a způsoby jejich použití; navazující praktická část ukazuje, jak tyto metody přispívají k usnadnění rozhodování.
|
|
Analýza informační potřeby jako součást procesního modelování
Dressler, Adam ; Svatá, Vlasta (vedoucí práce) ; Říhová, Zora (oponent)
Cílem této bakalářské práce je aplikovat relevantní znalosti na modelování procesů v prostředí středně velké organizace, která se věnuje zejména poskytování logistických služeb, a identifikovat oblasti, kde lze dosáhnout quick wins s vynaložením minimálních prostředků na straně organizace. K modelování procesů byl využit software ARIS Business Architect. Relevantní definice a teorie z odborné literatury slouží k zasazení tohoto přístupu do kontextu rozsáhlé teorie procesního řízení. Rozdíl mezi optimálním a skutečným zapojením zaměstnanců organizace při vytváření modelů byl řešen úrovní detailu při popisu procesů. Na zvolené úrovni je možné jednotlivé kroky dokumentovat snímky obrazovek ERP (v tomto případě se jednalo o ERP SAP) jednotlivých stavů materiálu a informací v celém průběhu hlavního procesu, tak jak je definován nejdůležitějším zákazníkem. Tento přístup s sebou nese riziko sice detailních a relevantních, ale nekonzistentních modelů. Riziko se omezuje dvěma způsoby: striktní využívání kontrolních mechanismů umožňující kontrolu knihovny objektů (zamezení výskytu synonymie a homonymie, i v případě, že je proces popisován z různých úhlů a v různých časech) a vnoření detailního popisu subprocesů (vstupy a výstupy detailních subprocesů) do vyšších úrovní popisu. Zdá se, že dodržování těchto principů poskytuje velmi brzký výsledek a v praxi využitelný výstup popisu procesů. Některé způsoby bezprostředního využití výstupů k podpoře zájmů organizace jsou naznačeny: řízení změn, FMEA, zajišťování shody s legislativními normami a smluvními kontrakty. Část práce je věnována hodnocení zralosti procesů. Na příkladu procesu zkoumané organizace se ukazuje možnost hodnotit zralost procesu z hlediska jeho schopnosti naplňovat informační potřeby způsobem obdobným metodice COBIT. Zkoumaná organizace je částí dodavatelského řetězce automobilového průmyslu, která dodržuje principy lean. Existují zajímavé souvislosti mezi principem pull, sledovaným v případech toku materiálu, a předávání informací. Příklady ukazují situace, kdy absence principu pull vytváří specifické problémy. Práce navrhuje některé principy při praktickém modelování procesů, jimiž je možno těmto problémům předejít.
|