|
|
Produkční a ekologický potenciál borových porostů na antropogenních půdách post-těžebních lokalit
Dragoun, Lukáš ; Merganič, Ján (vedoucí práce) ; Konopka, Bohdan (oponent)
Těžba nerostných surovin představovala základ rozvoje industriálních společností po celém světě. Má však zásadní dopad na krajinu a životní prostředí. Obnova území narušených těžbou nerostných surovin je aktuálním problémem zejména na velkých plochách po povrchové těžbě. V zájmovém území sokolovského regionu byla v letech 1969-1972 lesnicky rekultivována výsypka Antonín, kde byly za stejných podmínek založeny porosty různého druhového složení. Cílem práce je porovnání stavu smíšených borových porostů na antropogenní půdě výsypky více jak 40 let po jejich založení, zhodnocení jejich vhodnosti pro rekultivaci a popsání vlivu přimíšených listnatých dřevin na produkční a ekologický potenciál lokality. Na zkusných plochách byly změřeny základní dendrometrické a produkční veličiny, dále byla provedena dendrochronologická analýza hlavní dřeviny borovice lesní a zjištěn její tloušťkový přírůst. Na základě přírůstu tloušťky byla zhotovena toleranční analýza pro nejrizikovější faktor těchto lokalit - sucho. Jako nejvhodnější se v místních podmínkách jeví struktura borových porostů s příměsí lípy, které se vyznačují nejvyšším produkčním, půdotvorným a ekologickým potenciálem. Práce také poukazuje na dva důležité faktory, které pěstování porostů na výsypce zásadně ovlivnili. Jedná se o zanedbání výchovy, a tím výrazné narušení stability všech porostních skupin, a limitující přísun vody, způsobující výrazné poklesy v přírůstu bez ohledu na smíšení a charakter porostů.
|
|
|
Příkladová studie hospodářské úpravy mýtních bukových porostů s uplatněním přirozené obnovy na kyselých půdách 5. vegetačního stupně
Heclová, Petra ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Dragoun, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce ukazuje možnost řešení obnovy bukových porostů pomocí třífázových clonných sečí v rámci obnovy lesního hospodářského plánu (LHP) na lesním hospodářském celku Jezeří.
V šetřených porostních skupinách se vyskytuje buk lesní s příměsí břízy bělokoré. Pro účely této práce byly vybrány přestárlé porostní skupiny, které měly v jednotlivých částech zastoupení buku lesního v různém poměru. V terénu byly umístěny zkusné plochy, každá o velikosti 0,05 ha, ve dvou porostních skupinách 452 A 17 a 452 C 17. Byly změřeny základní dendrometrické charakteristiky: tloušťka v prsní výšce, výška stromu a výška první zelené větve (báze koruny). Každý strom byl dále zatříděn do kvalitativní třídy a byl zjištěn stav zmlazení na zkusných plochách. Na základě vyhodnocení je patrné, že obě porostní skupiny prošly podobným vývojem a jejich výchova byla silně zanedbaná. Z hlediska korun je patrné, že variabilita délky korun je vysoká a není zde závislost délky koruny na ostatních dendrometrických charakteristikách. U obou porostních skupin byla výrazná dominance kvalitativní třídy B. Celkově LHP udává výrazně nižší údaje, než které byly ve skutečnosti změřeny. Sice obě šetřené porostní skupiny ukazují zcela jasné překmenění, ale i tak je zde patrná závislost (nepřímá úměra) mezi počtem nových jedinců a zakmeněním. Závěry z vyhodnocení dat jsou uplatněny v návrhu obnovy těchto porostních skupin.
|
host ::
RSS.