Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výjimky z pozitivního vztahu mezi druhovou rozmanitostí a heterogenitou prostředí
Srpová, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Divíšek, Jan (oponent)
Pozitivní vztah heterogenity prostředí a druhové bohatosti byl dlouhá léta považován za všeobecně platné pravidlo. Recentní studie však odhalují různé alternativní podoby tohoto vztahu, jako například vztah negativní či vztah s unimodálním průběhem. Známe množství mechanismů, které by za těmito výjimkami z pozitivního vztahu mohly stát. Zvyšující se prostorová rozmanitost prostředí určité velikosti nutně musí vést ke zmenšení jeho dílčích částí a úbytku životního prostoru organismů, které ho obývají. Zároveň také může docházet k fragmentaci prostředí a izolaci jednotlivých částí biotopu, což také může mít negativní dopad na druhovou bohatost společenstva. Nevhodně zvolené metodické postupy a parametry výzkumu mohou být jedním z důvodů, proč jsou tyto alternativní vztahy objevovány až v posledních letech. Znalost vztahu mezi rozmanitostí prostředí a druhovou bohatostí je zásadní pro řešení otázek ochrany biodiverzity. Z tohoto důvodu je třeba jeho alternativní podoby odhalit v konkrétních ekosystémech, které máme zájem chránit, a jejich existenci nepodceňovat, přestože jsou méně časté než vztah pozitivní.
Optimalizace lesnického hospodaření na svazích ohrožených sesuvy a řícením hornin – metodika lesopěstebních postupů
Bajer, A. ; Balková, M. ; Buček, A. ; Divíšek, Jan ; Friedl, M. ; Halas, Petr ; Kirchner, Karel ; Kuda, František ; Lacina, Jan ; Martiník, A. ; Roštínský, Pavel ; Simon, J. ; Vavříček, D.
Sesuvy, stejně jako řícení skal patří mezi přírodní disturbance, na jejichž vznik má lesní hospodářství pouze druhořadý vliv. Na stranu druhou může odpovídající hospodaření vést ke snížení rizika vzniku sesuvů (řícení). V některých konkrétních případech lze očekávat, že uvedené hospodaření může vést i k zabránění vzniku sesuvu. Základním doporučením na úseku pěstování lesů v oblastech postižených (ohrožených) sesuvy je tvorba lesních porostů druhově, věkově a tloušťkově (výškově) diferencovaných, s maloplošnou texturou. V některých případech je možné doporučit také tvar lesa středního. Nedílnou součástí opatření na rizikových územích musí být důsledná péče o lesní dopravní síť.
Jak se mele Bílá voda v Bludišti aneb když vypustí Panský rybník
Lejska, S. ; Kuda, František ; Kněžínek, K. ; Divíšek, Jan
Na konci roku 2015 umožnilo vypuštění Panského rybníka pozorovat postup vlny na potoce Bílé Vody skrze Amatérskou jeskyni. Vlivem dlouhotrvajícího sucha v jeskyni byla zaznamenána nová data týkající se spojení Bílé Vody a Sloupského potoka v Bludišti M. Šlechty. Tato událost definitivně potvrdila předpoklad napojení Bílé Vody do Bludiště M. Šlechty v oblasti Jádra, nebo i výše před daným místem.
Plný tet: UGN_0471093 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Komplexní rešerše problematiky lesního hospodářství v oblastech postižených svahovými sesuvy a řícením hornin
Bajer, B. ; Buček, A. ; Divíšek, Jan ; Friedl, M. ; Halas, Petr ; Kirchner, Karel ; Kuda, František ; Lacina, Jan ; Roštínský, Pavel ; Simon, J. ; Vavříček, D.
Předkládaná zpráva je 1. dílčí výstupem výzkumného projektu „Optimalizace lesnického hospodaření na svazích ohrožených sesuvy a řícením hornin – metodika lesopěstebních postupů“. Zpráva je rešerší publikovaných i nepublikovaných dat, která se vztahují ke geomorfologickým, geologickým i krajinným aspektům vzniku a rozšíření sesuvů a skalního řícení. Pozornost je zvláště věnována vlivu sesuvů a skalního řícení na hospodaření v lesích.
Hydrologický výzkum a 3D mapování laserovým skenerem soutokové oblasti Sloupského potoka a Bílé vody v Amatérské jeskyni
Lejska, S. ; Kuda, František ; Kněžínek, K. ; Divíšek, Jan
Cílem příspěvku je představit širší jeskyňářské obci hydrologický výzkum v Amatérské jeskyni za období 2009 – 2014. Výzkum je směřován k hydrologickému 3D modelu soutokové oblasti řeky Punkvy v Bludišti Milana Šlechty a v jeho širším okolí. Součástí výzkumu se proto od roku 2013 stalo mapování 3D pozemním laserovým skenerem.
Potřebuje fyzický geograf miliony? Zkušenosti s metodou pozemního laserového skenování ve fyzickogeografickém výzkumu
Kuda, František ; Divíšek, Jan
Znalost terénu představuje základní složku fyzickogeografického výzkumu. Zvláště v rámci lokálních a části regionílních studií vzrůstají požadavky na detailní přehled polohových i výškových údajů. Zásadní roli v této problematice představuje technologie laserového skenování (LiDAR – Light Detection And Ranging), která umožňuje automaticky zaměřit značné množství prostorových bodů s vysokou přesností a hustotou v relativně krátkém čase, a tak vytváří 3D digitální model téměř identický s realitou. Následující text přináší základní informace o rozdělení technologie laserového skenování s podrobným rozborem metody statického pozemního laserového skenování na základě roční zkušenosti jejího aktivního užívání v rámci fyzickogeografických výzkumů na Ústavu geoniky AV ČR. Autoři článku se zamýšlí nad praktickou využitelností a efektivitou laserového skenování při řešení základních morfometrických úloh (řezy a profily reliéfu, modely lokálních tvarů, tvorba digitálních modelů reliéfu) a otázkou kdy přináší miliony bodů z laserového skenování nové zásadní informace pro fyzickou geografii vzhledem k celkové terénní i zpracovatelské náročnosti metody.
Plný tet: UGN_0426446 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF

Viz též: podobná jména autorů
2 Divišek, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.