Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Renální denervace sympatiku u prasat
Michálková, Tereza ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem metody renální denervace, tedy minimálním invazivním výkonem, kterým se díky přerušení sympatických vláken pomocí radiofrekvenční energie snižuje krevní tlak. Teoretická část práce se zabývá regulací krevního tlaku a funkci ledvin v regulaci laku krve.Praktická část práce je zaměřena na jednotlivé provedené aktuální studie a jejich výsledky.
Sociální podnikání v ČR
Talašová, Kateřina ; Kvasničková Stanislavská, Lucie (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sociálního podnikání v České republice, přičemž na teoretická východiska navazuje praktická část dělená do několika podkapitol korespondujících s cíli práce. První část je věnovaná deskripci současného stavu sociálního podnikání v českém prostředí. Následuje úsek přibližující reálné fungování existujících sociálních podniků operujících v Praze a ve Středočeském kraji. Ten byl sepsán na základě sumarizace dat z osmi polostrukturovaných rozhovorů provedených s vedoucími pracovníky těchto podniků. Návrhová část formulující kroky pro zařazení sociálních podniků mezi relevantní hráče na českém trhu odráží, vedle dat získaných z rozhovorů, taktéž údaje zjištěné pomocí dotazníkového šetření mezi spotřebiteli. Sociální podnikání bylo dotazováno skrze kvalitativní i kvantitativní techniky výzkumu. S cílem získat široké spektrum dat o problematice byly mezi respondenty zařazeny obě tržní strany, jak veřejnost (zákazníci), tak i sociální podnikatelé.
Nádorové bujení mléčné žlázy u fen
Musilová, Lucie ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Vlivem zlepšování chovatelské a veterinární péče dochází ke zvyšování věku u psů, což má ale za následek procentuální nárůst různých onemocnění a mezi ně patří i rakovina. Rakovina mléčné žlázy tak patří v dnešní době k nejčastějšímu onkologickému problému u fen. Vznik novotvarů je ovlivněn jak endogenními faktory (např. hormony) tak i exogenními faktory (záření, karcinogenní látky, aj.) Dochází při nich k mutacím, které vznik rakovinného bujení ovlivňují. Nádory základně dělíme na nádory pravé a nepravé. Nepravé nádory jsou např. cysty. Nádory pravé jsou buď benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné), které tvoří dceřiná ložiska zvaná metastázy. Při maligních nádorech je prognóza horší, než u nádorů benigních. Metastázy a nádory ovlivňují organismus jedince např. negativním vlivem na funkci orgánů. Naopak jedinec může stimulovat nádory např. sekrecí hormonů. Klasifikace nádorů je důležitá z hlediska stanovení správné terapie a prognózy do budoucna. Klasifikace se dělí na 3 části: typing, grading a staging. Typing nádory rozděluje do skupin podle působení na tkáně organismu, či podle jednotlivých nádorů. Grading rozděluje nádory podle stupně diferencovanosti. Staging klasifikuje nádory podle TNM, kdy T určuje velikost nádorů, N určuje stupeň napadení mízních uzlin, a M určuje tvorbu metastáz. Pro funkci mléčné žlázy jsou důležité tři fyziologické fáze: vývoj mléčné žlázy, laktace a galaktopoéza. Mléčná žláza je pravděpodobně modifikovaná potní žláza. Laktace je ovlivněna hormonem prolaktinem, který podporuje rozvoj mléčné žlázy. Galaktopoéza je pak jev, při kterém dochází k udržení laktace. V této fázi je důležité zabránit co nejvíce stresu, jelikož stresové hormony blokují oxytocin a tak nedochází k ejekci mléka. Vliv hormonů se také mění podle fáze estrálního cyklu. U feny se střídají fáze: proestrus, estrus, diestrus, anestrus. Může docházet k poruchám estrálního cyklu a tím ke vzniku tzv. pseudogravidity. Ta může mít za následek vznik onemocnění jako např. pyometra či mastitida. Etiopatogeneze nádorů mléčné žlázy je ovlivňována dvěma druhy faktorů, a to endogenními a exogenními faktory. Důležitá je také prevence, jako kvalitnější péče a krmení. Také je důležitý dostatek pohybu a také případná sterilizace samice. Pokud už zvíře onemocní, je důležité to co nejrychleji řešit s veterinářem a začít léčbu. První metoda je chirurgická, která se dále dělí podle zásahu do mléčné lišty. Další metoda je chemoterapie. V dnešní době stále častější metoda podpůrné léčby po chirurgickém zásahu. Třetí metoda se nazývá radiologická. Jedná se o poměrně nový typ léčby, ale bohužel patří k finančně náročnější terapii. Poslední metoda se pak jmenuje hormonální. Opět je využívána zpravidla jako podpůrná léčba po chirurgickém odstranění tumoru. Pro klinické hodnocení nádorů mléčné žlázy se používá celá řada diagnostických metod např. cytologie či sono a RTG. Důležité je též určení prognózy do budoucna a následně pooperační péče. Komplikací je pak recidiva onemocnění, která je ale spíše častější u maligních nádorů než u nádorů benigních. Nejdůležitější je prevence a zahájení léčby co nejdříve po určení diagnózy. Vhodné je nezatěžovat chovnou fenu častými porody, nebo u nechovné feny provést ovariohysterektomii (OHE), po které klesá pravděpodobnost vzniku onemocnění. Velice důležité je, aby chovatel pravidelně palpačně kontroloval mléčnou žlázu a při jakékoli změně či nahmatání bouličky navštívil co nejdříve veterináře.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.