|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
Italská komunita v Argentině
Daříčková, Eva ; Binková, Simona (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Existence lidského společenství je naplněna pohybem a exodem jednotlivců, skupin a někdy i celých etnik. Příčiny těchto migrací jsou různé, v převážné míře jsou ekonomického charakteru, případně je vyvolávají politické, etnické nebo náboženské důvody. Pohnutky vedoucí k opuštění místa, kde se člověk narodil a vyrůstal, musely být vždy dostatečně silné, aby se lidé vydali vstříc neznámu a nejistotě, které je čekaly při cestě i při pobytu v hostitelské zemi. Těmto pravidlům se nevymyká ani italská emigrace na americký kontinent, tedy i do Argentiny. Po odchodu jednotlivců a malých skupin odcházejících z Apeninského poloostrova převážně z politických důvodů následovalo po sjednocení Itálie období masová emigrace, která měla hlavně ekonomické příčiny. V Argentině v druhé polovině 19. století evropská migrace sehrála hlavní úlohu v demografickém vývoji, hospodářské a společenské transformaci země. Nejpočetnější skupinou evropských imigrantů byli právě Italové. V období masové imigrace mezi lety 1881-1914 do Argentiny dorazilo celkem okolo 4.200.000 přistěhovalců, z toho asi 2.000.000 Italů, 1.400.000 Španělů, 170.000 Francouzů a 160.000 Rusů. Census z roku 1914 uvádí, že přibližně 30% argentinské populace tvořili cizinci, z čehož 11.7% bylo Italů, za nimi následují s 10.5% Španělé 1 V Argentině byla italská...
|
host ::
RSS.