|
|
Stavby provizorních mostních souprav v krizových situacích
DUDEK, Jan
V současné době se již stalo uznávaným faktem, že k úspěšnému zvládnutí krizové situace je potřebné zabezpečení základních funkcí dopravy, zejména sjízdnosti dopravní infrastruktury. Jednou z mnoha problémových oblastí při zajištění provozu v dopravě je zajištění funkčnosti kritických umělých staveb a tím se stávají velmi důležité právě mosty, které můžeme ve většině případů považovat za hrdlo na komunikacích. Mosty je nutné držet dostatečně sjízdné, a pokud nelze jinak, jen nutné přijmout opatření ve formě stavby dočasného náhradního přemostění. Obecným záměrem mé diplomové práce bylo analyzovat využitelnost stavby provizorních mostních souprav v krizových situacích. V teoretické části diplomové práce je popsána související legislativa problematiky s krizovým řízením, základní pojmy týkající se krizového řízení, mostová souprava MS, těžká mostová souprava TMS a využití armády České republiky v krizových situacích. Krizovému řízení byla po zásadních povodních v roce 1997 a v roce 2002 věnována zvýšená pozornost. Bylo postupně zjišťováno, že pět let po povodních na Moravě v roce 1997 byla v armádě ve větší míře absence globálního pohledu na celkovou tématiku krizového řízení. Předmětem zájmu je mostová souprava MS. Jedná se o rozebíratelnou ocelovou mostní konstrukci, která byla nejdříve navržena pouze pro vojenský sektor k možnosti rychlé realizace provizorního přemostění překážky. Dalším předmětem zájmu se stává těžká mostní souprava. Těžká mostní soustava je ocelový normovaný skládací most pouze pro jeden jízdní pruh s dolní mostovkou, který je určený pro stavbu mostů o jednom či více mostních polích a také pro stavbu železničních nadjezdů. Využití armády České republiky je dále definováno jako úloha integrovaného záchranného systému v oblasti vnitřní bezpečnosti, kde jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a další složky podílející se na zajištění vnitřní bezpečnosti státu a ochrany obyvatelstva musí být schopny profesionálně reagovat a v součinnosti s dalšími subjekty účinně zasáhnout v případě mimořádné události či krizové situace způsobené teroristickými útoky, živelními a ekologickými pohromami, průmyslovými haváriemi, nehodami a dalším nebezpečím, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, životní prostředí, vnitřní bezpečnost či veřejný pořádek v České republice. Armáda České republiky se využívá k dočasnému organizovanému nasazení vojenských útvarů a také vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem a pod velením příslušného velitele. Pomoc armády se stává potřebnou v případě, kdy určené správní úřady, orgány územní samosprávy či o požární ochrany nemohou dále zajistit záchranné práce vlastními silami. Využití armády k záchranným pracím lze dosáhnout na žádost hejtmanů krajů, primátorů a starostů obcí či ministerstvo vnitra prostřednictvím operačního a informačního střediska Hasičského záchranného přes stálé operační centrum Armády České republiky. V praktické části se zaměřuji na shromáždění dostupných obecných i interních informací, hlášení a dokumentace o využití provizorních mostních souprav v krizových situacích a analýzu dokumentů, předpisů a metodik, týkající se stavby provizorních mostních souprav při krizových situacích. Praktické využití nových trendů a technologií na základě zkušeností u ženijní mostní roty Armády České republiky. Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a MS Excel.
|
|
|
Znalost laické první pomoci u vojáků z povolání - příslušníků ženijních praporů
DUDEK, Jan
Znalost laické první pomoci je důležitá nejen pro osobu, která je nucena první pomoc provádět, ale současně a ve větší míře pro postiženého, na kterém je první pomoc prováděna. Armáda České republiky je složkou, která patří do ostatních složek integrovaného záchranného systému. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. Vojáci z povolání - příslušníci ženijního vojska jsou specializovaní na plnění zvláštních pozemních úkolů pomocí speciální-ženijní techniky. V dobách míru plní úkoly spojené s civilní ochranou a pomoci při katastrofách přírodního nebo jiného charakteru. I tedy ve výkonu svého zaměstnání se mohou vojáci z povolání - příslušníci ženijních praporů setkat s člověkem, který potřebuje poskytnout první pomoc. Cílem bakalářské práce je zmapovat úroveň znalostí laické první pomoci u vojáků z povolání-příslušníků ženijních praporů. Hypotéza předpokládá, že vojáci z povolání -příslušníci ženijních praporů mají dostatečné znalosti laické první pomoci. V bakalářské práci se využívá metodika shromažďování informací z různých zdrojů a sběr dat, který bude prováděn kvantitativní formou, metodou anonymního dotazování za pomoci otevřených, polootevřených a uzavřených otázek. Bakalářská práce může být využita jako studijní materiál v dané problematice, jako přehled nových poznatků o znalosti laické první pomoci vojáků z povolání-příslušníků ženijních praporů.
|
host ::
RSS.