|
|
Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách
Metlička, Milan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Chytráček, Miloslav (oponent)
Pravěká hradiště a raně středověké hrady jsou výrazným fenoménem evropského pravěku. Představují důležitý pramen pro poznání pravěkých společností a jedním z mála, který nám dává možnost hlouběji nahlédnout do struktury tehdejších společenstev s možností podchytit širší společenské vazby. Zároveň jde o archeologické nemovité památky, jejichž pozůstatky byly a dodnes jsou patrné v terénu, což vedlo již od počátku oboru k zájmu o ně. Zbytky opevnění, hluboké příkopy nebo kamenné a sypané valy jako pozůstatky kdysi pevných hradeb vybízely k tomu, že tato místa byla v lidové tradici spojována s určitými událostmi ať postavenými na historických základech nebo zcela smyšlenými. Na mnohá místa, kde i dávno před dobou historickou stávala pravěká hradiště a raně středověké hrady nás upozorňují pomístní názvy. Zcela jednoznačně vypovídající jsou názvy "Hradiště", "Na Hradišti", "Zámek" "Na Zámku", nebo méně výstižné "Ohrada", "Zahrada". O existenci fortifikace vypovídají názvy "Příkopy" nebo "Na Valu" v mladších dobách pak byla místům dávána pojmenování jako "Šance", "Vojenský tábor" a "Švédské šance". Mnohdy právě tato pojmenování byla jediným dokladem existence opevnění jako v případě Dolního Hradiště a hradiště u Bořic, kde dlouhodobé zemědělské využívání ostrožny vedlo k rozorání valů a zasypání příkopů. Jejich...
|
|
|
Revize osídlení neoppidálních výšinných poloh ve střední a mladší době laténské v Čechách
Kotýnek, Michal ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Chytráček, Miloslav (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu osídlení výšinných poloh ve střední a mladší době laténské na území dnešních Čech. Předmětem jejího zájmu však nejsou oppida, o nichž již bylo napsáno mnohé, ale ostatní výšinné lokality doby laténské, ať už opevněné či neopevněné, jež bývají často vnímány jako okrajový jev. Tato práce ukáže, že jde o jev častější, než by se mohlo zdát. Jejím základem je katalog těchto lokalit, jenž nabídne jejich soupis a popis, stejně jako historii jejich poznání a pokus o interpretaci motivace k výběru takovýchto v některých případech dosti odlehlých a špatně přístupných poloh a pokus o jejich zasazení do sídelní struktury.
|
|
|
Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji - základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext.
Augustinová, Anna ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Chytráček, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá hradištěm na Jezerském vrchu v Podštělech v západních Čechách, které je na základě nepočetného keramického souboru datováno do pozdní doby halštatské a časné doby laténské. Dále se práce věnuje dokumentaci a analýze keramického souboru z nedalekého hliníku cihelny, kde se ve stejném období nacházelo rovinné sídliště, jehož plocha byla však nenávratně odstraněna během těžby hlíny pro místní cihelnu. Následuje soupis lokalit z pozdní doby halštatské a časné doby laténské z povodí Střely pro dokreslení obrazu tehdejšího osídlení v řešeném regionu. Druhá část práce se zabývá možnostmi využití sídelní polohy na Jezerském vrchu v rámci prosperujícího regionu, kde probíhala těžba zlata, a jeho využitím v souvislosti s dálkovými trasami, které mohly touto oblastí procházet. V závěru práce jsou nastíněny další možnosti výzkumu v návaznosti na otázky, které během práce vyvstaly.
|
|
|
Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách
Metlička, Milan ; Chytráček, Miloslav (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Pravěká hradiště a raně středověké hrady jsou výrazným fenoménem evropského pravěku. Představují důležitý pramen pro poznání pravěkých společností a jedním z mála, který nám dává možnost hlouběji nahlédnout do struktury tehdejších společenstev s možností podchytit širší společenské vazby. Zároveň jde o archeologické nemovité památky, jejichž pozůstatky byly a dodnes jsou patrné v terénu, což vedlo již od počátku oboru k zájmu o ně. Zbytky opevnění, hluboké příkopy nebo kamenné a sypané valy jako pozůstatky kdysi pevných hradeb vybízely k tomu, že tato místa byla v lidové tradici spojována s určitými událostmi ať postavenými na historických základech nebo zcela smyšlenými. Na mnohá místa, kde i dávno před dobou historickou stávala pravěká hradiště a raně středověké hrady nás upozorňují pomístní názvy. Zcela jednoznačně vypovídající jsou názvy "Hradiště", "Na Hradišti", "Zámek" "Na Zámku", nebo méně výstižné "Ohrada", "Zahrada". O existenci fortifikace vypovídají názvy "Příkopy" nebo "Na Valu" v mladších dobách pak byla místům dávána pojmenování jako "Šance", "Vojenský tábor" a "Švédské šance". Mnohdy právě tato pojmenování byla jediným dokladem existence opevnění jako v případě Dolního Hradiště a hradiště u Bořic, kde dlouhodobé zemědělské využívání ostrožny vedlo k rozorání valů a zasypání příkopů. Jejich...
|
host ::
RSS.