Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Psychoprofylaktická příprava k porodu
Vlčková, Simona ; Chvátilová, Pavlína (vedoucí práce) ; Plecitá, Zdeňka (oponent) ; Rychterová, Veronika (oponent)
Autor: Simona Vlčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Psychoprofylaktická příprava k porodu Vedoucí práce: BC. Pavlína Chvátilová. Počet stran: 69 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: předporodní kurzy, rodička, těhotná, gravidita, týden těhotenství Bakalářská práce pojednává o diagnostice a známkách těhotenství, délce těhotenství, výpočtu termínu porodu a změnách, kterými prochází tělo těhotné ženy. Je zde uvedeno, jak by se měla těhotná žena stravovat, její denní doporučená energetická dávka, důraz je kladen na dostatek vitamínů, vápníku a kyseliny listové. Dozvíme se v ní, proč v těhotenství cvičit, jaká jsou pravidla cvičení, popřípadě kdy v těhotenství necvičit, jak by měla těhotná pečovat o svůj chrup, co používat za hygienické přípravky, vhodné a nevhodné oblečení pro těhotnou ženu. Hlavní pozornost je věnována předporodním kurzům. Jsou zde vyjmenovány důvody, proč by těhotná měla předporodní kurz absolvovat, zabýváme se tím, jak si kurz správně vybrat a jaké informace se lze na kurzu dozvědět. Součástí práce je dotazníkové šetření, které zjišťuje vliv předporodní přípravy na průběh porodu, komplikace, porodní poranění a vliv vzdělání matek na účast v kurzu.
Strach před, během a po amniocentéze
Valová, Petra ; Slowik, Regina (vedoucí práce) ; Chvátilová, Pavlína (oponent) ; Kubátová, Jolana (oponent)
Resumé Strach před, během a po amniocentéze Téma bakalářské práce "Strach před, během a po amniocentéze" jsem si vybrala protože je mi blízké. Vystudovala jsem obor porodní asistentka a sama jsem odběr plodové vody podstoupila. V teoretické části jsem definovala pojem strach dle několika autorů. Dále jsem se snažila dle dostupných odborných publikací popsat amniocentézu, její historii, dělení, techniku, indikace a kontraindikace výkonu. Součástí teoretické části je i kapitola o plodové vodě, příklady vyšetření odebraného vzorku a příklady vrozených vývojových vad, které jsou zjistitelné z plodové vody. V empirické části bylo cílem zmapovat věkovou hranici žen, které podstoupily amniocentézu, zjistit jejich informovanost o výkonu a odkud tyto informace čerpaly. Dále mě zajímaly důvody amniocentézy, konkrétní příčiny strachu těhotných žen spojených s výkonem odběru plodové vody a pocity klientek před, během a po amniocentéze. Poslední otázka v dotazníku byla, zda by výkon podstoupily znovu. Výzkumem bylo zjištěno, že věková hranice žen podstupujících amniocentézu je nejčastěji mezi 26-30 a 31-35 lety. Převážná většina zkoumaných žen byla o amniocentéze informována a tyto informace získaly hlavně od lékaře a zdravotní sestry či porodní asistentky. Nejčastějším důvodem výkonu byl špatný výsledek biochemického...
Edukace žen s Postmastektomickým syndromem
Stará, Iveta ; Archalousová, Alexandra (vedoucí práce) ; Chvátilová, Pavlína (oponent) ; Plechatá, Věra (oponent)
Edukace žen s Postamastektomickým syndromem V závěrečné bakalářské práci jsem se pokusila představit jeden z mnoha problémů, který nás ženy může potkat. Nádorové onemocnění prsu je v současné době jedním z nejčastějších maligních onemocnění u žen a může postihnou každou z nás. Pravděpodobnost následného vzniku postamastektomického syndromu je velmi vysoká. Právě edukace je jedním z nástrojů jak ženy mohou předcházet vzniku a rozvoji postmastektomického syndromu. V teoretické části je přiblížena problematika karcinomu prsu, jeho diagnostika a terapie, dále postmastektomický syndrom, jeho etiologie, diagnostika, léčba. Poslední částí je edukace, její definice, výukové metody a cíle. Výzkumnými cíli bylo zjistit, jak vysoká je míra informovanosti žen o tomto onemocnění, zda jsou dostatečně poučeny o terapii, komplikacích, ošetřování postižené končetiny a dodržování zásad. Na závěr, bych chtěla shrnout, že tato práce mi přinesla ucelený pohled na edukaci pacientek s tímto postižením, na kvalitu poskytovaných informací odbornými lékaři a sestrami lymfoterapeutkami. Vzdělávání těchto pacientek je na velmi dobré úrovni a má vliv na dodržování režimových a léčebných opatření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.