|
|
Rousseauova právní a společenská filosofie
Chválek, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem samostatně shrnul obsah díla O společenské smlouvě a záměrně jsem (ze systematických důvodů) k němu nepřidával žádné komentáře. Jelikož jsem v rámci své práce považoval tuto teorii za vzorně ucelenou, vycházel jsem z toho, jako by mohla být ideálním vzorem pro dokonalou legitimitu. Ve druhé kapitole jsem se pak zabýval její neproveditelností, kterou považuji za prakticky zjevnou, a dále důsledky, které z toho vyplývají. To však neznamená, že nemůže být výchozím vzorem, z kterého si i další teorie berou poučení a rozvíjí ji. Základním nedostatkem by bylo asi nerozvedení dělby moci, což se ale domnívám vyplývá právě ze způsobu vystavení celé teorie a proto se touto otázkou ani příliš nezaobírám. Dále jsem vedl samostatnou úvahu o domněnce, že nejen takový společenský řád, jaký známe, ale už i společenský řád Rousseauovy doby a vůbec vznik myšlenek díla Společenské smlouvy je umožněn jen určitými technickými podmínkami. Tato úvaha byla jen mírně načrtnuta a jistě skýtá široké pole působnosti. V rámci práce je jejím účelem napadnutí myšlenky přirozenosti takového řádu nebo práva. Autor si je vědom významu slova přirozený nebo přirozenoprávní, resp. jeho možností, ale vzhledem k možnostem obecnosti tohoto obecného pojmu se ho snaží stavět do nového kontextu nebo úhlu pohledu. Jako technicky co...
|
|
|
Hledání archetypů politického systému v právní a politické filosofii
Chválek, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Jan Chválek - Rigorózní práce Abstrakt (česky) Základní snahou práce je najít archetypální ideu politického systému, očištěnou od hodnotového zabarvení po vzoru toho, jak metodologie ryzí právní nauky očišťovala ideu práva. Tato metodologie bude dále představena, aby mohla být ukázána jako určitá analogie k tomu, čeho bych rád dosáhnul. Práce zkoumá demokracii a její historické kořeny, ukazuje její historickou a technologickou podmíněnost a pokouší se ukázat nedokonalost jejích legitimizačních postupů. To je provedeno na Rousseauově teorii tak, že je nejprve představena Rousseauova koncepce Společenské smlouvy, jako jedna z ideálních konstrukcí. Zároveň je však ukázáno, že není do důsledku proveditelná, z čehož vyplývá, že ačkoliv politické systémy v ní nacházejí svůj vzor, fungují jen na základě fakticity, a to ještě díky technickému stupni vyspělosti společnosti. Práce se snaží poukázat na rozpory a úskalí, která z toho plynou, a v některých případech i zamyšlení nad jejich možným řešením. V rámci demokratismu se uvažuje nad možnostmi aristokratismu, neboť ten kromě nevýhod má i řadu předností. Přestože je nutné přijmout rovnost jako základní stavební kámen, je možné poukázat na to, že západní společnosti, které si některé prvky aristokratismu ponechaly, jsou i v moderních dobách schopné je využít ke...
|
|
|
Rousseauova právní a společenská filosofie
Chválek, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem samostatně shrnul obsah díla O společenské smlouvě a záměrně jsem (ze systematických důvodů) k němu nepřidával žádné komentáře. Jelikož jsem v rámci své práce považoval tuto teorii za vzorně ucelenou, vycházel jsem z toho, jako by mohla být ideálním vzorem pro dokonalou legitimitu. Ve druhé kapitole jsem se pak zabýval její neproveditelností, kterou považuji za prakticky zjevnou, a dále důsledky, které z toho vyplývají. To však neznamená, že nemůže být výchozím vzorem, z kterého si i další teorie berou poučení a rozvíjí ji. Základním nedostatkem by bylo asi nerozvedení dělby moci, což se ale domnívám vyplývá právě ze způsobu vystavení celé teorie a proto se touto otázkou ani příliš nezaobírám. Dále jsem vedl samostatnou úvahu o domněnce, že nejen takový společenský řád, jaký známe, ale už i společenský řád Rousseauovy doby a vůbec vznik myšlenek díla Společenské smlouvy je umožněn jen určitými technickými podmínkami. Tato úvaha byla jen mírně načrtnuta a jistě skýtá široké pole působnosti. V rámci práce je jejím účelem napadnutí myšlenky přirozenosti takového řádu nebo práva. Autor si je vědom významu slova přirozený nebo přirozenoprávní, resp. jeho možností, ale vzhledem k možnostem obecnosti tohoto obecného pojmu se ho snaží stavět do nového kontextu nebo úhlu pohledu. Jako technicky co...
|
host ::
RSS.