|
|
Léčba cystoidního makulárního edému mikropulsním laserem
Závorková, Martina ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Chrapek, Oldřich (oponent) ; Šín, Martin (oponent)
Souhrn Úvod: Diabetická retinopatie (DR) a diabetický makulární edém (DME) jsou závažné komplikace diabetes mellitus (DM). DME je nejčastějším projevem DR, který způsobuje pokles vízu. Tato práce prezentuje výsledky sledování pacientů s DME po léčbě mikropulsním laserem s vlnovou délkou 577nm. Metody a soubor: Do souboru bylo zařazeno celkem 167 očí 111 pacientů s DME, všichni pacienti byli sledováni minimálně 1 rok. Celkem 70 očí 47 pacientů bylo sledováno 3 roky a 52 očí 34 pacientů bylo sledováno 5 let. Všichni pacienti v souboru nesplňovali kritéria pro úhradu léčby DME intravitreálním podáním anti-vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (anti-VEGF) nebo si ji nepřáli podstoupit. Před zařazením do studie bylo u všech očí provedeno ošetření sítnice mimo makulu standardním laserem podle typu diabetické retinopatie (DR). Při vstupu do studie bylo provedeno ošetření DME mikropulsním laserem. Kontroly následovaly každé 3 měsíce v prvním roce a každých 4 až 6 měsíců v následujících letech. Ošetření laserem bylo podle potřeby opakováno, léčba nebyla kombinována s fokálním laserem makuly ani anti- VEGF terapií. Výsledky: V souboru sledovaném 1 rok byla centrální tloušťka sítnice (CRT) na počátku průměrně 378,8 ± 133,0 µm a po roce 333,9 ± 126,8 µm (rozdíl -45,0 ± 143,3 µm), objem makuly (TMV) byl na...
|
|
|
Posouzení účinnosti fotodynamické terapie u pacientů s chronickou centrální serózní chorioretionopatií
Myslík Manethová, Kateřina ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Hejsek, Libor (oponent) ; Chrapek, Oldřich (oponent)
SOUHRN Předložená disertační práce se zabývá problematikou makulárního edému na podkladě centrální serózní chorioretinopatie (CSC) a soudobými možnostmi terapeutického řešení tohoto onemocnění. Přestože ve většině případů nepatří CSC mezi častá a vidění ohrožující onemocnění, může zvláště její chronická forma vést k trvalému snížení zrakových funkcí. Cílem teoretické části této práce je charakterizovat toto chorioretinální onemocnění a popsat základní principy léčby. V práci je dále popsána patogeneze CSC, vyšetřovací metody, v současnosti používaná klasifikace CSC a terapeutické modality léčby tohoto onemocnění. Klinickou částí disertační práce je prospektivní studie 52 pacientů (54 očí) ve věku 30 až 75 let s chronickou formou CSC (cCSC) léčených na Oční klinice 1.LF UK ÚVN-VFN v Praze od ledna 2012 do ledna 2018. Cílem této prospektivní práce je zhodnotit anatomické a funkční výsledky léčby 54 očí s cCSC pomocí fotodynamické terapie v redukovaném (polovičním) dávkovacím režimu verteporfinu (HD-PDT). HD-PDT byla indikována jako primární intervence u chronických forem trvajících déle než 3 měsíce, u kterých nedošlo ke spontánní resorpci subretinální tekutiny, či po nedostatečném efektu konzervativní terapie. Na konci sledovacího období bylo dosaženo zlepšení či stabilizace sítnicového nálezu u 50 očí (92,6...
|
|
|
Chirurgické řešení idiopatické makulární díry s použitím různých typů tamponád a různého režimu pooperačního polohování
Veith, Miroslav ; Studnička, Jan (vedoucí práce) ; Šín, Martin (oponent) ; Chrapek, Oldřich (oponent)
Souhrn Cíl: Porovnat efekt různých typů nitrooční tamponády a různých typů pooperačního polohování na uzávěr idiopatické makulární díry (IMD). Design: Prospektivní randomizované klinické hodnocení. Metodika: V souboru hodnotíme 104 očí 100 pacientů (76 žen, 24 mužů), kteří byli operováni pro IMD. Průměrný věk pacientů byl 70,8 let (57 - 87). Průměrná vstupní NKZO byla 0,15 (0,05 - 0,50). Průměrná velikost IMD v nejužším místě byla 408,5 µm (133 - 741). Všichni pacienti byli operovaní pomocí 25-gauge pars plana vitrektomie (PPV) s peelingem vnitřní limitující membrány (MLI) v retrobulbární anestezii. Pacienti byli randomizováni do následujících čtyř skupin: SF6 + čtecí poloha (n = 26), vzduch + čtecí poloha (n = 25), vzduch + pronační poloha (n = 26) nebo SF6 + pronační poloha (n = 27). Výsledky: Sledovací doba činila 6 měsíců. Plného uzávěru makulární díry bylo v celém souboru po první operaci dosaženo u 87 očí (83,7 %). V první skupině 100 %, ve druhé 56 %, ve třetí 84,6 % a ve čtvrté skupině 92,6 %. Skupina se vzduchovou tamponádou a čtecí polohou byla statisticky významně méně úspěšná ve srovnání s ostatními třemi skupinami. Makulární díry o velikosti ≤ 400 µm se po první operaci uzavřely v 97,2 % případů a mezi jednotlivými operovanými skupinami nebyl statisticky významný rozdíl (p = 0,21904). Makulární...
|
host ::
RSS.