|
|
Úloha mikroRNA v progresi kardiovaskulárních chorob
Černá, Václava ; Pešta, Martin (vedoucí práce) ; Vítovec, Jiří (oponent) ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Současný aplikovaný výzkum molekul mikroRNA je zaměřen na identifikaci jejich rolí v patogenezi různých typů onemocnění, včetně kardiovaskulárních (KV), a to s předpokladem jejich uplatnění jako biomarkerů nebo cílů léčby. Kardiovaskulární onemocnění mají v populaci vysokou incidenci i prevalenci, jsou převážně chronická, jsou také vedoucí příčinou hospitalizace i úmrtí a představují proto velkou zátěž pro pacienty i zdravotní systém. Aktuálně je využíváno v diagnostice kardiovaskulárních chorob a odhadu kardiovaskulárního rizika mnoho metabolických parametrů, většinou ze skupiny proteinů a lipidů, zatímco parametrů ze skupiny nukleových kyselin, a to ať již v podobě mutací v molekule DNA, nebo různých molekul RNA, prozatím velice omezeně. Přes nesporný význam a přínos metabolických biomarkerů v diagnóze i prognóze kardiovaskulárních chorob, tyto markery stále neumožňují efektivně identifikovat všechny osoby ve vysokém riziku, a jsou proto hledány další molekuly, které by mohly ke zpřesnění této identifikace přispět. A právě nalezení dalších diagnostických a prognostických markerů pro zpřesnění odhadu KV rizika a následně zefektivnění léčby pacientů ve vysokém riziku je tématem této disertační práce. Zaměřili jsme se na skupinu molekul mikroRNA, krátkých nekódujících RNA, které se účastní...
|
|
|
Studium morfologických a funkčních změn autonomní inervace srdce a cév a jejich příčin u chronických chorobných stavů
Mistrová, Eliška ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vančura, Vlastimil (oponent) ; Adamcová, Michaela (oponent)
V posledních dekádách dochází k výraznému nárůstu diabetu mellitu a chronické stresové zátěže, které mají značný negativní dopad na tělesné i psychické zdraví jedince. Opakované a dlouhodobé působení zvýšené hladiny glukózy, vystupňovaná aktivita sympatického nervového systému a vzestup plazmatické hladiny stresových hormonů ovlivňuje většinu orgánů v těle, včetně srdce a cév. Činnost kardiovaskulárního systému je regulována značným množstvím neurotransmiterů, hormonů i neuropeptidů a změny v inervaci kardiovaskulárního systému v důsledku obou nemocí mohou vést k poškození jeho funkce. Předložená dizertační práce se zaměřuje nejen na roli klasické, ale především peptidergní inervace srdce. Cílem bylo přispět k objasnění podílu neuropeptidů a jejich receptorových systémů na vzniku a vývoji poškození srdce - vlivem diabetu mellitu a působením stresoru. Poznání fyziologických vlastností neuropeptidů a jejich účasti na patogenezi obou onemocnění a s nimi spojených komplikací by mohlo pomoci ve stanovení optimálních terapeutických postupů řady onemocnění, popř. využití kardioprotektivního účinku neuropeptidů. První oddíl práce je zaměřen na studium vlivu streptozotocinového diabetu na senzorickou část srdeční inervace laboratorního potkana, která se podílí na přenosu bolestivých podnětů. Stanovili jsme...
|
|
|
Studium morfologických a funkčních změn autonomní inervace srdce a cév a jejich příčin u chronických chorobných stavů
Mistrová, Eliška ; Chottová Dvořáková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vančura, Vlastimil (oponent) ; Adamcová, Michaela (oponent)
V posledních dekádách dochází k výraznému nárůstu diabetu mellitu a chronické stresové zátěže, které mají značný negativní dopad na tělesné i psychické zdraví jedince. Opakované a dlouhodobé působení zvýšené hladiny glukózy, vystupňovaná aktivita sympatického nervového systému a vzestup plazmatické hladiny stresových hormonů ovlivňuje většinu orgánů v těle, včetně srdce a cév. Činnost kardiovaskulárního systému je regulována značným množstvím neurotransmiterů, hormonů i neuropeptidů a změny v inervaci kardiovaskulárního systému v důsledku obou nemocí mohou vést k poškození jeho funkce. Předložená dizertační práce se zaměřuje nejen na roli klasické, ale především peptidergní inervace srdce. Cílem bylo přispět k objasnění podílu neuropeptidů a jejich receptorových systémů na vzniku a vývoji poškození srdce - vlivem diabetu mellitu a působením stresoru. Poznání fyziologických vlastností neuropeptidů a jejich účasti na patogenezi obou onemocnění a s nimi spojených komplikací by mohlo pomoci ve stanovení optimálních terapeutických postupů řady onemocnění, popř. využití kardioprotektivního účinku neuropeptidů. První oddíl práce je zaměřen na studium vlivu streptozotocinového diabetu na senzorickou část srdeční inervace laboratorního potkana, která se podílí na přenosu bolestivých podnětů. Stanovili jsme...
|
host ::
RSS.