Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výskyt a prevence prvních epizod hluboké žilní trombózy u pacientů s mutací faktor V Leiden
Chocová, Zdeňka ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce)
Hluboká žilní trombóza (HŽT) je 3. nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním, tedy jedním z nejvíce frekventovaných onemocnění vůbec. V ČR se ročně klinicky diagnostikuje 15 000-25 000 případů 2 HŽT. I přes řadu účinných nástrojů prevence žilní trombózy tedy čelíme stále vysoké prevalenci této choroby. Epidemiologická studie EPI-GETBO 5 z roku 2000 tento fakt dokazuje nálezy venograficky nebo duplexně sonograficky ověřených HŽT. Ze sledování 340 000 osob během 1 roku byl zjištěn výskyt 1,24 případu HŽT a 0,6 případu plicní embolizace v přepočtu na každých 1000 sledovaných osob. U osob ve věku nad 75 let výskyt prudce stoupá, HŽT byla diagnostikována již u každé sté osoby. V klinické praxi stále čelíme mnoha faktorům, které přispívají k vysokému výskytu HŽT. Patří mezi ně narůstající počet výskytu maligních onemocnění, které provází druhotný tromboembolismus, nebo masové rozšíření některých protrombofilních medikací. Na vině též mohou být zatím neobjevené genetické dispozice k žilní trombofilii nebo některá infekční agens. Na druhé straně se však do celkového počtu zachycených případů promítá zlepšení diagnostiky těchto stavů 7 . Pokroky v diagnostice pomocí moderních metod molekulární genetiky odhalují další významný rizikový faktor - dědičné trombofilie. Mezi ně se řadí i mutace faktor V Leiden (FVL).
Výskyt a prevence prvních epizod hluboké žilní trombózy u pacientů s mutací faktor V Leiden
Chocová, Zdeňka ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce)
Hluboká žilní trombóza (HŽT) je 3. nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním, tedy jedním z nejvíce frekventovaných onemocnění vůbec. V ČR se ročně klinicky diagnostikuje 15 000-25 000 případů 2 HŽT. I přes řadu účinných nástrojů prevence žilní trombózy tedy čelíme stále vysoké prevalenci této choroby. Epidemiologická studie EPI-GETBO 5 z roku 2000 tento fakt dokazuje nálezy venograficky nebo duplexně sonograficky ověřených HŽT. Ze sledování 340 000 osob během 1 roku byl zjištěn výskyt 1,24 případu HŽT a 0,6 případu plicní embolizace v přepočtu na každých 1000 sledovaných osob. U osob ve věku nad 75 let výskyt prudce stoupá, HŽT byla diagnostikována již u každé sté osoby. V klinické praxi stále čelíme mnoha faktorům, které přispívají k vysokému výskytu HŽT. Patří mezi ně narůstající počet výskytu maligních onemocnění, které provází druhotný tromboembolismus, nebo masové rozšíření některých protrombofilních medikací. Na vině též mohou být zatím neobjevené genetické dispozice k žilní trombofilii nebo některá infekční agens. Na druhé straně se však do celkového počtu zachycených případů promítá zlepšení diagnostiky těchto stavů 7 . Pokroky v diagnostice pomocí moderních metod molekulární genetiky odhalují další významný rizikový faktor - dědičné trombofilie. Mezi ně se řadí i mutace faktor V Leiden (FVL).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.